Dostupné bydlení se stává jedním z nejdůležitějších témat pro budoucnost českých měst a obcí. Nejde přitom jen o střechu nad hlavou. Podle starostů, odborníků na bydlení i bankéřů rozhoduje nabídka bytů o tom, zda se obce budou rozvíjet, nebo naopak čelit odlivu mladých lidí, stárnutí populace a postupnému úpadku.
Proto se do popředí zájmu stále více dostává družstevní bydlení. „Právě to představuje jednu z nejschůdnějších cest ke zvýšení dostupnosti bydlení,“ uvedla expertka ČSOB na dostupné bydlení Martina Sieber na konferenci Udržitelná budoucnost obcí. Ta ve čtvrtek 4. června předcházela vyhlášení výsledků soutěže Zelená obec roku 2026.
Tématu dostupného bydlení se na konferenci věnovala i panelová diskuse.
Češi chtějí bydlet ve vlastním
Debata o dostupnosti bydlení se v posledních letech často soustřeďuje na rozvoj nájemního bydlení. Podle Sieber však česká společnost dlouhodobě preferuje vlastnický model. „Ačkoliv nás mnozí přesvědčují, že spásou je nájemní bydlení, Češi ve skutečnosti chtějí bydlet ve vlastním. Družstevní model je přirozenou cestou, jak se k vlastnictví dopracovat,“ řekla.
Výhodou družstevního modelu je podle ní jeho neziskový charakter. Zákon totiž neumožňuje, aby družstvo vytvářelo zisk, a byty tak mohou vznikat za nákladovou cenu. Oproti běžným developerským projektům, kde marže podle Sieber dosahují 25 i více procent, může být družstevní bydlení výrazně levnější.
Typický model financování družstevního bydlení počítá s tím, že zájemce uhradí 20 procent ceny bytu a zbývajících 80 procent postupně splácí prostřednictvím nájmu. Bez dotační podpory přitom podle ČSOB vychází nákladové nájemné u nových obecních bytů přibližně na 310 až 400 korun za metr čtvereční. U družstevního bydlení člověk platí podobnou částku, na konci však získává majetek.
„Za družstevní bydlení zaplatí člověk zhruba stejnou částku, ale s tím zásadním rozdílem, že na konci ho vlastní a má zajištěné stáří,“ uvedla Sieber.
Pro obec je družstevní model podle Sieber provozně výrazně levnější než klasické nájemní byty. Platí zde totiž, že k nájemním bytům lidé často nemají vztah, zatímco o družstevní byt, který bude jednou jejich, se starají sami.
„Banka ČSOB vytvořila metodiku, která shrnuje výhody, nevýhody a výzvy družstevního bydlení, včetně podmínek pro jeho úspěšné financování ve spolupráci s bankou,“ sdělila Sieber.
Bez bydlení obce ztrácejí budoucnost
Potřebu aktivní bytové politiky zdůrazňují i představitelé samospráv. Jan Brožek, starosta Černovic na Vysočině, vítěz Zelené obce roku 2024, považuje bydlení za základní podmínku existence menších měst. „Bez bydlení to zkrátka nejde. Musíme občanům nabídnout prostor i v menších obcích a naší úlohou je o tento prostor neustále bojovat a snažit se ho rozvíjet,“ řekl.
Podle předsedy komise pro sociální věci, zdravotnictví a bydlení Svazu měst a obcí ČR Jakuba Rychteckého musí být bytová politika součástí dlouhodobé strategie každé obce. „Udržitelné bydlení je součástí strategického rozvoje města. Není to jen opatření sociální politiky, ale otázka finanční, sociální a demografické rovnováhy,“ uvedl.
Situace se výrazně liší podle typu regionu. Menší obce řeší odchod mladých lidí do větších center, zatímco velká města se potýkají s rostoucím počtem seniorů nebo domácností ohrožených bytovou nouzí.
Podle člena představenstva ČSOB Jána Lučana musí každá obec nejprve přesně pochopit, jaký problém vlastně řeší. „Obec si musí analyzovat, zda je problém v čistém nedostatku bytů, nebo v tom, že stávající fond neodpovídá současným nárokům,“ upozornil.
Družstvo místo developera
Významnou výhodou družstevního modelu je podle účastníků debaty možnost využít obecní pozemky a zároveň eliminovat developerskou marži. Současně získává obec větší kontrolu nad tím, komu budou byty sloužit. Může si například vyhradit část bytů pro profesně důležité skupiny, které na trhu bydlení obtížně hledají dostupné bydlení. „V družstevním modelu mají lidé k obci jiný vztah a obec si může vyčlenit byty pro své potřeby, například pro zubaře, kterého chce nalákat,“ dodal Lučan.
Praktické zkušenosti s tímto přístupem mají například v Hanušovicích v Olomouckém kraji, které se nachází v pohraničí v bývalých Sudetech. Starosta Marek Kostka uvedl, že město připravilo bydlení pro 119 rodin. „Družstevní bydlení si obec může natvarovat podle svých potřeb. Společně s architektem si vyprojektujete místo, kde lidé chtějí žít, ne jen vysoký věžák bez zeleně,“ řekl. Podle něj se díky novému bydlení do města stěhují lidé nejen z regionu, ale i z Prahy a dalších částí republiky.
Nájem, družstvo i sociální byty
Účastníci debaty se zároveň shodli, že neexistuje jediný univerzální model. Obce by měly kombinovat různé formy bydlení podle svých potřeb. „Musíme nástroje mixovat,“ řekl Rychtecký, který je 1. náměstkem pardubického primátora.
Pardubice například provozují systém startovacích bytů se zvýhodněným nájemným pro mladé lidi. Město má k dispozici 275 takových bytů a podmínkou jejich získání je trvalý pobyt ve městě.
Podle Rychteckého je stabilní bydlení jedním z faktorů, které mohou ovlivňovat i demografický vývoj. „Nejistota v bydlení je jedním z důvodů klesající porodnosti,“ uvedl.
Dotace nejsou samospásné
Přestože řada bytových projektů v minulosti vznikala s podporou státu, mezi diskutujícími zazníval názor, že dlouhodobá závislost na dotacích není správnou cestou.
„Je důležité hledat formy nezávislé na dotacích, protože spoléhat na ně není dlouhodobě udržitelné. Ekonomicky to musí dávat smysl samo o sobě,“ uvedl Lučan. Podobně mluvil i starosta Hanušovic. „Projekty bez dotací jsou často udržitelnější, protože vám nikdo neklade nesmyslné podmínky, koho tam smíte ubytovat,“ řekl Kostka. Podle něj by stát měl více pomáhat zrychlováním procesů, případně poskytováním záruk, než přímými dotacemi.
„V regionu máme občanskou vybavenost, ale musíme ji zavírat, protože lidé odcházejí, zatímco velká města mají opačný problém. Za posledních 30 let jsem neviděl žádný skutečně kvalitní vládní program pro bydlení mladých,“ uvedl Kostka.
Podle Rychteckého je pro rozvoj obcí klíčové rozpočtové určení daní. „Lidé musí mít v obci trvalý pobyt, pak z nich má peníze,“ připomněl Rychtecký. Na druhou stranu upozornil, že některé skupiny obyvatel se bez dotační podpory státu neobejdou. „Například matky samoživitelky nebo lidé ohrožení sociálním vyloučením,“ dodal.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
