O evropské tituly na pražském ledě

Dokážeme na sebe upozornit ve vybrané krasobruslařské společnosti?

O evropské tituly na pražském ledě

Ve dnech 25. - 31. ledna se v pražské Sportovní hale koná mistrovství Evropy v krasobruslení. Účast přislíbila celá elitní společnost a chybět samozřejmě nebudou ani nejlepší čeští reprezentanti. Ostatně tento sport má u nás dlouholetou tradici, a proto také v rozhovoru s předsedkyní svazu Jarmilou Portovou jsme se nejprve přenesli do minulosti.

Na koho nelze z bývalých našich špičkových krasobruslařů zapomenout?

Z poválečného období je to především legendární Ája Vrzáňová, sportovní dvojice Suchánková - Doležal, nezapomenutelné zážitky v tancích na ledě připravili příznivcům tohoto sportu sourozenci Romanovi, dále Hana Mašková, Petr Barna a v posledních letech sportovní dvojice Kovaříková - Novotný. Zmínila jsem se přitom pouze o absolutně špičkových českých krasobruslařích, kteří rýžovali zlato na evropských i světových šampionátech či olympijských hrách. Těsně za nimi se zařadila široká plejáda dalších našich reprezentantů, kteří se z vrcholných mezinárodních akcí rovněž nevraceli s prázdnou. Krasobruslení tedy dlouhá léta patřilo mezi sporty, v nichž jsme se radovali z velkých úspěchů.

V posledních letech je však už těchto vavřínů poskrovnu. Proč?

Medailí je sice méně, ale skepse by nebyla na místě. Vždyť v roce 1995 se Kovaříková s Novotným stali mistry světa a po odchodu z amatérské scény mají nadějné zástupce v další brněnské dvojici Beránková - Dlabola. Taneční pár Mrázová - Šimeček se v letech 1994 - 1996 udržel mezi osmi nejlepšími na světě. Zapomenout pak nelze ani na Lenku Kulovanou. Nyní nastupuje nová generace a půjde o to, jak rychle se v současné konkurenci prosadí.

V jaké pozici se naše krasobruslení - ve srovnání se světem - dnes nachází?

Nejsme v suterénu, ale těžko se můžeme srovnávat s krasobruslařskými velmocemi, jakými jsou Rusko, Spojené státy, Kanada, Ukrajina, Francie či Německo. Jejich úspěchy mají základ především v daleko širší základně. Jinak tento sport zůstává těžkou řeholí, která se mnohým začínajícím slibným talentům nelíbí, nejsou ochotni si některé radovánky dnešního života odříci. Jiní pak z různých důvodů z amatérské scény odcházejí.

V čem vidíte největší překážku v dalším rozvoji tohoto sportu?

V nedostatku peněz! Chybí i větší informovanost veřejnosti o tom, že krasobruslení stále existuje, a odpovídající zájem sponzorů. Snad by nám v tomto směru mohl pomoci právě evropský šampionát. Je potřeba využít všech pozitivních poznatků z minulosti a navázat na ně. Vytvořit spádové oblasti, aby talentovaní závodníci mohli trénovat spolu a ne izolovaně, aby byli nuceni se předhánět, soutěžit. A v neposlední řadě - aby všichni, kteří se kolem krasobruslení pohybují, měli stejný cíl. Když půjdeme po této cestě, tak věřím, že české krasobruslení se zase dočká někdejších vavřínů.

Zdá se však, že pro mladičké začínající sportovce, stejně jako pro diváckou veřejnost, už není tak atraktivní jako třeba hokej, fotbal či tenis...

Máte pravdu, nicméně krasobruslení je stále krásným sportem. Snoubí se v něm vysoká náročnost s uměleckým provedením a jízdy těch nejlepších jsou bez nadsázky obrovským zážitkem. Pokud jde o diváky, tak ty spíše zajímá, jaký ten či onen tenista nebo hokejista má měsíční příjem, než komu se podařil nádherný skok se čtvernou rotací. Přesto věřím, že zájem o krasobruslení u nás postupně opět zesílí a sportovní fanoušci zase najdou cestu do ochozů stadiónů. První velkou příležitost budou mít příští týden v Praze.

Jaké jsou šance českých reprezentantů v tomto měření sil s evropskou elitou?

Nejzkušenější je sportovní dvojice Beránková - Dlabola, která se jako jediná představí na mistrovství Evropy podruhé. Na loňském šampionátu v Miláně skončili osmí a byli bychom spokojeni, kdyby se zase vešli do první desítky. V této disciplíně startují i Růžková a Sedlmajer, náš nejlepší juniorský pár. Účast na ME by pro něj měla být především studnicí zkušeností. Také v kategorii tanečních párů nás budou reprezentovat junioři - Hrázská s Procházkou. Byli dlouho nemocní, netrénovali a po delší době se objevili až na nedávném mistrovství republiky v Karviné. Na loňském mistrovství světa juniorů skončili šestí, avšak mezi juniory a seniory je obrovský rozdíl, takže úspěchem by bylo umístění kolem 15. místa. Dalším mladíčkem je teprve 16letý Lukáš Rakowski. Je opravdu velice těžké odhadnout, jak se v nabité konkurenci s vysokou technickou náročností prosadí. I v jeho případě bychom s pozicí kolem 15. příčky byli spokojeni. Poslední naše želízko je spolu s párem Beránková, Dlabola asi nejžhavější. Je to 18letá Veronika Dytrtová, která má celkem reálnou šanci na umístění mezi deseti nejlepšími. Čeká ji vyrovnaná soutěž, v níž nechybějí ani pády, a tak nechybějí ani obavy, jak svůj první start na mistrovství Evropy zvládne psychicky. Jde o to, aby předvedla to, co umí, a nedělala zbytečné chyby.

A jaké je vaše největší přání?

Abychom na šampionátu nepropadli a naopak na sebe v co nejlepším světle zase upozornili. A to jak po stránce sportovní, tak i organizační a společenské.

Jaroslav Pešta