V přízemí Faustova domu působí od května 1997 Akademický klub 1. lékařské fakulty UK. O zajímavých akcích, které se zde pořádají, hovoříme s jeho vedoucím Pavlem Fexou.

S jakými představami jste do Faustova domu nastupoval a jak se vám je podařilo realizovat?

Začátkem 90. let získala 1. lékařská fakulta Faustův dům od Magistrátu hl. města na 25 let do užívání za symbolickou 1 Kč. Za finanční podpory Magistrátu byly v přízemní domu adaptovány prostory pro Akademický klub a tehdy byly též v přízemí nárožní veže objeveny barokní fresky, které dávají interiéru velmi malebný ráz. Přál jsem si, aby v těchto prostorách fungoval klub jako kulturně-osvětové zařízení, které by důstojně reprezentovalo naši nejstarší lékařskou fakultu.
Zpočátku nebyl jasná koncepce ani dispoziční řešení budoucího klubu, a také bylo třeba přesvědčit studenty, že prostory jsou vhodné spíše pro komorní produkci než pro rockovou hudbu. Nakonec studenti získali z Anatomického ústavu piano a postupně se mohly realizovat koncerty vážné hudby, odborná setkání, přednášky nebo malé výstavy, které mají v našich prostorách jedinečnou atmosféru.

Které akce považujete pro činnost klubu za typické?

První výstava, realizovaná s podporou Magistrátu, byla nazvána Genius loci a věnovala se historii domu, jeho vztahu k Novému městu pražskému a alchymistické a medicínské tradici. Během rudolfínských výstav v roce 1997 zde byly newyorským Open Center pořádány přednášky na téma Praha, alchymie a hermetická tradice a v červnu hostil klub výstavu kreseb a obrazů Anny Ticho pod patronací izraelské ambasády.
Od května 1998 zde probíhá cyklus přednášek Úvod do klinického myšlení, v jehož rámci se každé druhé úterý v měsíci konají tematická setkání se špičkovými odborníky z různých lékařských pracovišť. Každý druhý čtvrtek ve stejném sále pro zhruba 100 lidí pořádá časopis Vesmír cyklus přednášek XENOPUS. V duchu těchto akcí vznikl díky iniciativě studentů a přátel klubu šíře koncipovaný projekt Občanská společnost na akademické půdě, jenž usiluje o propojení různých neziskových aktivit v širším kulturně-společenském kontextu. Rádi bychom se například podíleli na projektu Praha - evropské město kultury 2000. Co se týče koncertů, stálé návštěvníky si získal Dixieland 1. lékařské fakulty, folková skupina Jozero, retro Orient Express nebo vystoupení Jany Lewitové a Vladimíra Merty. Krátce shrnuto, nadšencům a přátelům klubu se ve spolupráci se mnou jako jediným zaměstnancem podařilo doposud uskutečnit na 200 kulturních akcí.

Na co se mohou těšit návštěvníci klubu v následujících týdnech?

Ve dnech 20. až 29. dubna pořádá klub spolu se sekcí mladých Klubu TGM a Maticí českou čtyři přednášky o souvislostech, které ovlivňují náš postoj k euroatlantickým institucím. Na témata identita středoevropských kultur a integrovaná Evropa, česká otázka nebo perspektivy evropské spolupráce promluví Bořivoj Petrák, Jiří Kořalka a Zdeněk Šolle. Dále budou pokračovat i všechny další výše zmíněné akce. V současné je provizorní provoz klubu podporován formou studentské samoobsluhy. Bližší informace může potenciální návštěvník získat na internetové adrese www.lf1.cuni.cz/klub.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist