Slova

Fandové, rowdies, hooligans

Ondyno jsem byl oprávněně pokárán, že se moc nevyznám ve sportovní terminologii (v souvislosti se slovesem ustát). A tak mi nezbylo než - aspoň prostřednictvím lexikonů - zabrousit i do toho oboru, do hájemství sportovních slangů. Z mé knihovny se osvědčily jako výborní průvodci slovníky Nová slova v češtině a Malý slovník českých slangů.
Z příručky jmenované na druhém místě jsem opsal pár řádek, abych čtenáře uvedl do problému. Slang je anglické slovo snad skandinávského původu od slovesa sling, vrhat, házet; označovalo prý původně zvláštní zpěvavý a lstivý jazyk žebráků. Existují však i další výklady: z anglického s'language ve smyslu něčí jazyk (soldier's language, mluva vojáků), ze severoanglických dialektů, z cikánštiny.
V každém případě se však (aspoň v češtině) ustálil význam. V Akademickém slovníku cizích slov čteme: slang <\<>sleng<\>>, -u, mluva lidí určité pracovní nebo zájmové skupiny s charakteristickými, často expresívními výrazy. Slangy tedy mohou být různé, některé omezené jen na úzké prostředí, jiné pronikají do obecné, ba i spisovné češtiny.
Není pro mne překvapením, že obzvlášť agresívní je právě slang sportovní. Vysvětlit to lze jednoduše, o sport se zajímá obrovské množství lidí, od sportovců a funkcionářů profe-sionálních přes amatérské až po nespočetné pasívní "sportovce", diváky z tribun a hospodské fandy. Jejich prostřednictvím prosakují jednotlivé termíny, ale i fráze do každodenních diskusí u televizorů či u výčepů.
Laická veřejnost, tedy lidé, kteří sportovní slang s odpuštěním papouškují, není nijak jednotná množina. Vedle dobromyslných fandů typu Poláčkových Mužů v offsidu (dnes nám připadá přirozené psát v ofsajdu, což je důkaz, jak se slovo v češtině vžilo) vyrostly nové, daleko nebezpečnější generace fandů, fanoušků a fanynek.
Docela známé a zajímavé výrazy, není-liž pravda? Paní doktorka Knappová uvádí v příručce Jak se bude jmenovat? u českého křestního jména František mimo jiné domácké tvary Fanda, Fanouš a Fanoušek (ženská obdoba je Fanynka). Označení sportovních nadšenců těmito slovy je vlastně slovní hříčka.
Chceme-li znát opravdovou etymologii, musíme se obrátit do země, kde se v minulém století začala organizovaně hrát kopaná. Ano, ona tak česky znějící slova jsme si vypůjčili z angličtiny. Původní podobu v prvním pádu tam mají fan < fen >, tedy nadšený obdivovatel, jak známe i v češtině z modernějšího fanklub, klub příznivců zvláště populárních zpěváků (také ten termín už zdomácněl, běžně se vyskytují odvozeniny fanklubačka či fanklubák). Etymologicky souvisí fan s latinským fanacitus, což původně označovalo chrámovým kultem posedlého náboženského náruživce, od fanum, svatyně - a tedy s internacionalismem fanatik. Fanda, fanoušek, fanynka atd. je fanatický (-á) přívrženec (-kyně) zprvu sportovních klubů, později čehokoliv.
Jenomže v posledních letech formy sportovního fandění hrubnou, dostávají nebývalé podoby a s příliš něžným slovem fanoušek nelze vystačit. Ve sportovní publicistice se už trvale usídlil další termín z angličtiny: row-dies (v češtině pomnožné a nesklonné). Bývají tak označováni zvláště agresívní příznivci anglických fotbalových klubů. Rowdy < raudi > znamená původně, neurvalec, sprosťák, výtržník, syčák, sígr, hulvát. Takové chování zřejmě imponuje i našim hledištím. Přesto se zdá, že termín rowdies je používán výhradně ve vazbě na Anglii.
Jak nazývat hulváty a násilníky na ochozech u nás? Tradiční výrazy jsou na jejich řádění skutečně slabé. A tak se v tisku po posledních excesech v Praze, Ostravě, Brně a dalších městech naší holubičí vlasti objevilo podivné slovo hooligans < húligens >. Je pochopitelně anglické a vzniklo prý podle příjmení irské zločinecké rodiny Hooliganovy z USA. Potřebujeme je?
V naší mateřštině je už desítky let vžit termín stejného původu, který se do ní dostal prostřednictvím ruštiny: chuligán, mladík s výtržnickým chováním. V češtině, která zjevně nemá pro neurvalé a hulvátské masy sportovních fanoušků výstižné označení, došlo k potřebě specifikace. Obávám se, že hooligans to nevyřeší.
Nebo budou vedle sebe existovat jako slova s rozdílným významem chuligáni a hooligans či dokonce chuligáni a huligeni? Uvidíme...
Ivo Vaculín