Červená Lhota

Červená Lhota

(ip)
Život mimo čas - těmito slovy charakterizoval dějiny jihočeského zámku Červená Lhota český historik Zdeněk Kalista. A vskutku, podobný dojem vzbudí i v současném návštěvníkovi půvabný pohled na rybník, v jehož vodách se zrcadlí červené stěny nedávno renovovaného zámku. Přestože Červená Lhota patří k poměrně frekventovaným památkám Táborska (nachází se asi 10 km východně od Soběslavi), její návštěva potěší každého, kdo očekává od historických památek klid, melancholickou atmosféru, možnost soustředění a zamyšlení. Po prohlídce zámku mu toto vše poskytne v bohaté míře procházka kolem rybníka, při níž se zámek a jeho odraz na vodní hladině nádherně proměňují, nebo - možná ještě lépe - projížďka po rybníku na loďce, kterou si lze u zámku vypůjčit.
Na místě dnešního zámku stávala původně tvrz. Tu roku 1530 koupil zámožný jihočeský zeman Jan Kába z Rybňan a přestavěl na renesanční zámek. V majetku rodu Kábů zůstala Lhota až do konce 16. století a během této doby byl vedle zámku postaven ještě kostelík Nejsvětější Trojice sloužící jako rodinná hrobka. Jak připomíná Zděnek Kalista, na desce v tomto kostele se dozvídáme, že roku 1557 "mezi časem sv. Havla a Všech Svatých" zemřelo pět sourozenců Kábových, patrně na mor. Toto memento mori připomíná, že život v dávných staletích měl své mimořádně drsné stránky, která tím více kontrastují s malebností místa.
Roku 1639 koupil Lhotu majitel nedalekého jindřichohradeckého panství Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, známý coby oběť druhé pražské defenestrace roku 1618. Tuto událost dokládá barokní portál na zámecké věži, který nese letopočet 1641. Po Slavatech měnila Lhota až do poloviny 19. století často majitele. Roku 1866 ji získali do vlastnictví Schonburgové, kteří na zámku provedli některé novogotické úpravy. Předposlední majitel zámku Jan Schonburg-Hartenstein, který pobýval řadu let v Itálii a seznámil se s tamní renesancí, uplatnil své poznatky při vybavení zámeckých pokojů včetně slohového zařízení.