Malá Strana vydala své tajemství

Archeologové odkryli pod Petřínem středověkou dílnu

Malá Strana vydala své tajemství

Stavět na dosud neobydleném pozemku v centru Prahy znamená téměř jisté odkrytí nějakého archeologického naleziště. Potvrzuje to i nedávný nález památkářů v Hellichově ulici Pod Petřínem, který v mnohém vypovídá o středověkých dílnách na zpracování kovů.
(mgd)
Archeologické práce, při kterých bylo odkryto čtrnáct pražicích pecí, provádí dvanáct pracovníků pod vedením archeologa Jana Zavřela z Pražského ústavu památkové péče. Pece mají červené stěny, jak byly před stoletími žárem ohně vypáleny. V několika z nich byly nalezeny také diabasové kameny, vyvřeliny, které se těžily na Petříně a vkládaly se do pecí, aby udržovaly teplotu. V pecích se topilo dřevem a dřevěným uhlím, ale ruda se v nich pouze zušlechťovala. K vlastní výrobě železa docházelo v jiných dílnách. Podle dalšího nálezu se tam pracovalo také s mědí. Podle archeologa Jana Zavřela pochází újezdská dílna z druhé poloviny 13. století. Stáří se určuje podle keramických střepů, které se tam našly, mezi nimi také jeden stříbrný denár. Dílna byla situována na okraj středověké vesnice Nebovidy, která měla jádro kolem dnešního kostela sv. Vavřince v Hellichově ulici. Na Malé Straně jsou podobné dílny na zpracování rud doloženy už od 9. století, avšak nález na Újezdě je výjimečný velkou koncentrací nalezených objektů.
Zpracování rud bylo v počátcích Prahy velmi důležité. Přemyslovci si toto území zvolili možná proto, že se tam vyskytovala železná ruda potřebná k výrobě železných nástrojů a zbraní. Ta se těžila nejen na Petříně, ale i v jiných částech dnešní Malé Strany. V blízkosti dílny narazili archeologové také na středověké zahloubené obydlí ze stejného období. Nález je unikátní svou zachovalostí. V obydlí jsou zbytky dřevěné konstrukce a je také patrný schodišťovitý vstup.
Nalezený historický materiál se postupně převáží do laboratoře, kde je zkoumán a kde se keramické střepy slepují. Pece i zahloubené obydlí se po prozkoumání a zdokumentování zasypou. "Je to vlastně jen opálená a zpevněná hlína," říká Jan Zavřel. Archeologické práce financuje Městská část Prahy 1, která je investorem následné stavby obytného domu.

Nemilé překvapení

Archeologický nález pod Petřínem uskutečněný ve chvíli, kdy se na tamějším pozemku začalo stavět, velkou radost stavitelům neudělal. "Trochu jsme počítali s tím, že by se tam, když je to na území kulturní rezervace, něco mohlo najít, ale rozsah nálezu nás překvapil," řekl Jan Bürgermeister, starosta Městské části Prahy 1, která je zadavatelem stavby. "Tenhle problém pro nás není nový. Při jedné rekonstrukci jsme museli zaplatit celoplošný archeologický průzkum a zdrželo nás to o půl roku." Stavba v Hellichově ulici se zdrží pouze o měsíc také zásluhou toho, že archeologické práce probíhaly částečně zároveň se stavbou. "Chápeme, že archeologický průzkum je potřebný, je ze zákona povinný a nezbývá než to strpět," řekl starosta.
Ze zákona vyplývá, že pokud při stavbě nebo přestavbě vzniká nutnost záchranného archeologického výzkumu, stavitel musí archeologické práce nejen tolerovat, ale také je financovat. V jiném případě hradí výzkum organizace, která jej provádí. Podle archeologa Jana Zavřela však provádějí památkáři z pražského ústavu nejčastěji záchranné práce, jako předvoj těžkých stavebních strojů.

Moderní místo středověkého

Nový dům v Hellichově ulici bude poskytovat 26 luxusních bytů, z nichž třetina bude pronajímána a zbytek hodlá Městská část Prahy 1 prodat novým majitelům. Výstavba přijde asi na 80 miliónů korun a měla by být dokončena v druhé polovině příštího roku. Novostavba podle vítězného projektu bude nenápadným slohem navazovat na stávající domy a bude uzavírat dvůr na místě, kde dříve stálo oplocené hřiště s masívními zdmi. Stavba bude schodištěm spojovat doposud slepou ulici se Seminářskou zahradu a počítá také s terasou a kavárnou pod petřínskou strání. Nájemníci domu protilehlému k novostavbě sice přijdou o výhled na Petřín, kvalita bydlení se jim však podle architekta Jana Nieslanika s novým dvorem se zelení zvýší. Na původním projektu museli jeho tvůrci pozměnit tvar střechy, protože ta původní, rozčleněná do několika ploch s různým sklonem, nezapadala podle památkářů do koloritu Malé Strany.