Jestřáb a kočka

Jestřáb a kočka

Hor, či Horus, bůh se sokolí hlavou a někdy zobrazovaný jen jako sokol (nejkrásnějšího najdete v jihoegyptském Edfú a jeho menší repliky seženete na bazaru), je bůh nebes a ochránce faraóna. Podle egyptské mytologie je Hor synem Osirise (Usirev) a Isidy (Eset). Sošku Hora vyrobenou z tmavé žuly je dobré vystavit v létě slunci, jež naakumuluje. Možná, že vnímavějším jedincům předá v zimě energii, nebo alespoň obnoví vzpomínky na Horní a Dolní zem. Na věčný Egypt...
V Thébách se Hapi ztotožňovala s Nilem, na severu v Memfidě byl však Apis (Hapi) posvátný býk, symbol plodnosti. Býci zašlí přirozenou smrtí byli balzamováni a pohřbíváni s velkými poctami. Totéž platí o kočičích bohyních Bastet (patronka hudby, kočičí muziky a radosti). Mnoho koček se také mumifikovalo a ukládalo do dřevěných schránek. Tehdejší balzamovači byli schopní, neboť mumie koček i opiček držených doma pro zábavu vypadají, jako by se živé zvíře jen napilo silného egyptského piva.
Posvátné kočky. Tento zvyk se uchoval po celém Středomoří až dodnes. I námořníci si brali na loď kočku, jako vzpomínku na svou milenku v přístavu. Jenže micinky na lodi strašně trpí. I tvrdí mořští vlci zamáčkli slzu, když losovali, který z nich oblíbené zvíře zbaví života.
Egyptská kočka pochází z původního druhu kočky plavé, má trojúhelníkovitou tvář a delší zadní nohy. Vypadá jako opravdová šelma, i když v kapesním vydání. Taková vyleze zpoza stolu v Egyptě i Tunisu. Kočka egyptská je tak doslova prototypem fénické bohyně Tanit, bohyně Matky s trojúhelníkovitým obličejem a démonickýma očima.