Sbírat se musí srdcem

Václav Prošek: "Česká meziválečná avantgarda snese srovnání se světem."

Sbírat se musí srdcem

Meziválečná avantgarda se sbírá jak v českých zemích, tak v zahraničí. Tuzemský trh zažil velký boom zájmu o ni na přelomu 80. a 90. let. I dnes patří toto období k nejatraktivnějším. Hovořili jsme o něm s antikvářem a pořadatelem specializovaných knižních aukcí Václavem Proškem.
"Každý, kdo chce začít sbírat avantgardu, by si měl koupit dva sborníky z roku 1922, Život a Devětsil, kde bylo programové prohlášení skupiny lidí, jež označujeme pojmem avantgarda," radí Václav Prošek, který se v antikvářské profesi pohybuje už 30 let a uspořádal přes 30 aukcí. Oddíly avantgardy v jeho aukčních katalozích se mohou pro každého sběratele stát dobrým zdrojem informací o tom, co je na trhu a za jaké ceny. Lze říci, že 90 procent nejžádanějších knih, knižních obálek a dalších artefaktů vztahujících se k české avantgardě těmito katalogy prošlo.
Když se podíváme do Proškova prvního katalogu k aukci z roku 1989, která byla první knižní aukcí u nás po 35 letech, už tehdy v něm najdeme dosti obsáhlý oddíl avantgardy. "Dostal jsem se k ní srdcem a žil jsem tím už dávno před svou první aukcí," vyznává se Václav Prošek.
Vizuální stránku knih meziválečné avantgardy podle něj nejlépe reprezentuje publikace Zdeňka Primuse Tschechische Avantgarde 1922 - 1940, vydaná v roce 1992 jako doprovod k výstavě v Německu a Holandsku. Jsou v ní vyobrazeny knižní obálky od čistě typografických až po fotomontáže, které byly pro avantgardu velmi typické, stejně jako doprovodné texty, jež začátečníka dobře uvedou do problematiky. Je to jakýsi slabikář sběratele, díky kterému zájemce pochopí, co avantgardu sjednocuje.
"Avantgarda je široký pojem. Nikomu bych si ovšem netroufl radit, co má sbírat," říká Václav Prošek. "Sběratel, který přistupuje k budování sbírky vědecky, si poradí sám. Sbírat se ale musí hlavně srdcem, ať tedy každý sbírá to, co se mu líbí."
Proč počátkem 90. let nastal takový hlad po meziválečné avantgardě, že její ceny v aukcích vystoupily do neskutečných výšek? Na to má Václav Prošek odpověď: "Sbírání avantgardy bylo po celá desetiletí věcí pamětníků, lidí, kteří se narodili na počátku století. Oni tu dobu ještě pamatovali osobně, a ti mladší nebyli dostatečně motivováni. Na přelomu 80. a 90. let začali staří sběratelé umírat a jejich potomci jejich sbírky prodávali. V důsledku toho se na trhu najednou vynořila velká spousta dobrých věcí. Začala vycházet specializovaná literatura, svět českou avantgardu zaregistroval. Když se o věcech hovoří, začíná zájem o ně stoupat. Tak se u nás rozhýbal trh s avantgardou."
Dlužno říci, že hlavní zásluhu na nastartování tohoto specifického trhu má právě Václav Prošek. V počátcích nabízel avantgardu za ceny, jež tehdy byly pociťovány jako absurdně vysoké. Už tenkrát se však našli kupci, především zahraniční.
"Dnes se situace ustálila," konstatuje Václav Prošek. "Na začátku 90. let se i knížky ve špatném stavu dobře prodávaly. Postupem času ale lidé začali dávat přednost věcem v dobrém stavu, kvalitním autorům, nastal hlad po nových, neznámých věcech, a knihy druhořadé se dostaly na okraj a staly se často neprodejnými. Naopak se ustálila cena kvalitních, čistých a nepoškozených exemplářů, zejména těch, které jsou ještě něčím zajímavé - kolorací, podpisem autora, dedikací. Kvalita vyplouvá nahoru, kam poprávu patří a kde už nejspíš zůstane."
Za deset let boomu se hodně avantgardních knih odčerpalo do nových knihoven. Ale vidina dobré ceny vrací kvalitní tituly na trh. Jako dobrý příklad může sloužit bibliofilský tisk Židovský hřbitov Vítězslava Nezvala (Odeon 1928)s kolorovanými litografiemi Jindřicha Štyrského, který se v květnové aukci Antikvariátu Prošek prodal za 220 tisíc korun. Těchto kolorovaných exemplářů vyšlo jen 30. Po aukci se ovšem vynořily další tři exempláře Židovského hřbitova, z nichž jeden už změnil vlastníka. Aukční ceny dávají vlastníkům vzácných knih informaci o tom, že jejich majetek má cenu, o které často neměli tušení.
Jaké je postavení české avantgardy na světovém trhu? "Kvalitou se rozhodně vyrovná zahraniční, například francouzské avantgardě," tvrdí Václav Prošek. "Ale ví se o ní málo. Roli hraje především jazyková bariéra. Přitom je česká avantgarda rozhodně zajímavým fenoménem. Na rozdíl od Francie, kde byla avantgarda salónním jevem, u nás byla určena širokému publiku a skutečně se k němu dostala. Bylo to revoluční umění pro nejširší masy, které masy opravdu oslovilo. V rovině životního stylu a předmětů každodenní potřeby s tím cílem u nás pracovali návrháři a výrobci, a distribuce pronikla mezi nejprostší lidi. To nemělo obdobu nikde na světě."
Co je nejhledanější? "Klasikou zůstává Nezvalova Abeceda, zejména kvalitní, zachovalé exempláře. Je to typograficky čistý klenot meziválečné české knižní produkce," prozrazuje Václav Prošek. Ke zlatým hřebům aukcí na počátku 90. let patřil časopis RED. V jedné z prvních aukcí Antikvariátu Prošek se prodal za 80 tisíc korun. "Dnes ho neprodám za 15 tisíc," přiznává Václav Prošek. U této konkrétní položky se už potřeby trhu zřejmě naplnily.
Sběratelským oborem začínají být knižní obálky Josefa Čapka, Štyrského, Teigeho, Toyen, Josefa Šímy a dalších osobností české avantgardy. V cenách několika stokorun jsou dostupné i pro začínající sběratele. Ti nejnáročnější se mohou vypravit do Londýna. Koncem října bude aukční síň Sotheby's dražit jednu z nejvýznamnějších sbírek francouzské avantgardy. Jednu z položek reprodukujeme.

Naďa Klevisová