Celovečerní debut Alice Nellis vzniká v produkci České televize

Volby jako katalyzátor vztahů

Iva Janžurová a Eva Holubová vytvořily hlavní ženské role ve filmu Ene bene. Intimní komedie z prostředí malého města bude mít premiéru v únoru příštího roku. Do dalších rolí režisérka obsadila např. Leoše Suchařípu a Theodoru Remundovou.
(lík)
Mladá režisérka Alice Nellis dokončuje v těchto dnech svůj první celovečerní hraný film Ene bene. Alice Nellis, která studuje scenáristiku na pražské FAMU a má za sebou už řadu úspěšných dokumentů (např. Nutná pravidelnost, Praha mizerná - Letná, Follia) ho natočila podle vlastního scénáře, s nímž vyhrála festival FAMU. Sama ho nazývá intimní komedií o "nepodstatných věcech, které se stávají podstatnými a naopak".
Ene bene je komorní příběh několika lidí odehrávající se na malém městě v průběhu místních voleb. Jednu rovinu filmu tvoří postupný rozklad místní volební komise, z níž každý člen má pro svou společensky obětavou práci vlastní, osobní důvody. Během dvou dnů a jedné noci se jejich osudy navzájem proplétají, ovlivňují a překvapivě spojují. Druhou rovinu příběhu tvoří život dvojice postarších manželů Zachových, pro které se otázka volebních preferencí a už samotného faktu, zda k volbám jít či nejít, stává polem, na němž začnou řešit všechny, za dlouhá léta nashromážděné problémy.
Předsedkyni volební komise hraje Eva Holubová, která o své postavě říká: "Zajímavá je pro mě tím, čím se mi zdají být zajímavé všechny ženy, které s čistým štítem prošly socialistickým řáděním. Nemám na mysli jen politiku, ale trampoty každodenního života, jako byla honba za trochu kvalitním zbožím anebo bitvy na OPBH. Prošly tím režimem a zůstaly mámy, které braly život tak, jak jde a měly tolik optimismu, aby se z něj dokázaly radovat." Spolupráce s Alicí Nellis si Eva Holubová velmi cení: "Je to režisérka, která herci dává prostor, vychází z něj. Patří ke generaci filmařů, kteří jsou na svou profesi připraveni. Je pevná, neústupná, protože ví, co chce. Málokdy jsem zažila, aby štáb režiséra natolik respektoval. I s herci to umí perfektně, nenápadným, ženským způsobem, je dostane tam, kam chce. Je obdivuhodná a já jí fandím."
Scénáři, tedy i filmu, na svět pomohla Iva Janžurová dávno před tím, než zahrála jednu z další hlavních rolí, agilní maminku Zachovou. "Kdysi jsem četla povídku, která tvoří základ scénáře a kterou přinesla domů moje dcera Theodora, kamarádka Alice. Povídka mě chytila jako literatura, bylo mně milé ji číst. Alici jsem vzkázala, aby z toho udělala něco pro televizi. Tímto způsobem jsem se stala spoluviníkem záměru. Viděla jsem už první obrázky filmu a líbily se mi. Spolupráce s Alicí byla velmi dobrá. Myslela jsem si, že bude mít problémy dané nezkušeností, ale tak to nebylo. Orientovala se přesně a pro všechny své záměry měla vždy zdůvodnění. Je velice disciplinovaná a zdá se mi, že má šanci být dobrou režisérkou. Už si nesu její další scénář. A přitom jsem se s filmováním už dřív rozloučila. Stalo se však, že s nejmladší generací režisérů se cítím dobře a díky nim jsem se k filmu vrátila. Je to generace mých dětí a pro člověka, který neztratil ostych, je asi přirozené, že se cítí bezpečně a dobře s vrstevníky svých dětí."
Na otázku, jak se jí hraje s dcerou Theodorou, která v Ene bene ztvárnila její filmovou dceru, Iva Janžurová odpověděla: "Hrála jsem už s oběma dcerami a každá je jiná. Zatímco Theodora se mnou o roli komunikuje a sama ty rozhovory vyvolává, Sabina je ostýchavější, jako by za každou cenu chtěla jít vlastní cestou. S Theodorou se mi hrálo dobře, neměla jsem starost za ni. Možná je to i pocitem, že nemusí být slavná filmová herečka. Má být režisérkou, koneckonců na to jsme ji dali studovat." O své hrdince Iva Janžurová říká: "Je to žena, která se po revoluci vrátila ke společenské aktivitě. Chápu ji, rozumím jí, i když je trochu jiná, než jsem sama. Já se politicky angažovat nechci. Bráním se vystoupení s politiky už proto, že mými diváky jsou lidé různých názorů a já je nechci rozdělovat."
Film Ene bene vzniká v produkci České televize a za přispění Fondu pro rozvoj české kinematografie Ministerstva kultury, který mu poskytl grant ve výši čtyř miliónů korun. Premiéru by měl mít v únoru příštího roku.