Sekta propagující dechová cvičení vyvedla Peking z klidu

Sekta propagující dechová cvičení vyvedla Peking z klidu

Čína jako by se v posledních týdnech vrátila do desetiletí 1966 až 1976, tedy do dob "kulturní revoluce". V novinách, televizi i na plakátech, ba i na internetu totiž zuří "ideologická bitva" plná výzev k rozdrcení nepřítele. Tentokrát se třesou před zlobou úřadů především prostí staří a spořádaní lidé, kteří si každé ráno chodili protáhnout tělo při tradičních dechových cvičeních. Terčem nové kampaně se totiž stala sekta Fa-lun kung.
Co se vlastně pod těmito třemi slabikami skrývá? Máme-li věřit čínské propagandě, je to kult ne nepodobný kultu Jim Jonese, jehož devět stovek přívrženců bylo donuceno spáchat masovou sebevraždu či japonské sektě Óm šinrikjó, "proslavené" chemickým útokem na tokijské metro.
Zběžný pohled na spisy vůdce tohoto velice volného spolku Li Chung-č'a naznačuje, že si jeho učení opravdu zaslouží označení sekta - už kvůli tvrzení, že se blíží konec světa, který prý lze odložit, pokud lidé prokáží dostatek morální síly.
Učitelé či mistři Fa-lun kungu mohou být podle spisu Čuan fa-lun, jakési bible sekty, obdařeni nadpřirozenými schopnostmi, a to dokonce náhle, jakýmsi okamžitým osvícením. Je pikantní, že k argumentaci o tom, že nadpřirozené jevy skutečně existují, Li Chung-č' používá i kousků známého kouzelníka Davida Copperfielda, kterým věří jako opravdové magii. Stejně odvážně zní evropským uším Liovo tvrzení, že "bermudský trojúhelník" a podobná "zlá místa" na světě skutečně existují a jsou branami do jiné dimenze. Člověk prý díky jim může například cestovat v čase.
Nadpřirozené schopnosti, například "pravé" vidění "třetím okem" (řečeno u nás běžnou terminologií: psychotronické či telepatické schopnosti), může údajně získat prakticky každý. Stačí, když se očistí a pravidelně cvičí dechová cvičení tzv. čchi-kungu, navštíví devítidenní kurs u některého z mistrů a studuje spisy Li Chung-č'a .
Nejpřitažlivější pro prosté Číňany je však tvrzení, že díky fa-lun kungu lze vyléčit všechny nemoci, které prý nezpůsobují stáří, geny ani viry, nýbrž "karmický dluh". Li přejímá názory čínské medicíny o tocích energie v lidském těle a využívá toho, že zatím vlastně nebyly jasně vysvětleny například léčebné postupy akupunktury, ani proč čínské tradiční terapie zabírají jen u některých lidí a jiných ne.
Li odmítá moderní medicínu a tvrdí, že jediným skutečným lékem jsou dechová cvičení fa-lun kungu a kultivace ducha. Tím útočí na velkou slabinu dnešní čínské společnosti. Převážná většina důchodců je tam velice chudá a léčení nemocí moderními i tradičními léky drahé. Ani dnes proto není vzácností, když nemocní starci léčbu odmítají, aby příliš finančně nezatěžovali rodinu, ačkoli chápou, že si tím zkracují život. Někteří z nich dokonce raději páchali a páchají sebevraždu vyhladověním, než aby byli dětem na obtíž.
V této situaci se dechová cvičení propagovaná sektou stávají nadějí pro chudé pacienty. Právě to ovšem zavdalo čínským médiím hlavní záminku k propagandistickému útoku. Televize i noviny denně přinášejí zprávy o hrozivých případech lidí, kteří nemuseli zemřít, kdyby šli za lékařem a brali předepsanou medicínu. Podle oficiálních zpráv tak kvůli fa-lun kungu zemřelo na 1400 lidí.
Média citují i jiné případy. Třeba mistr sekty Kao En-čcheng prý podlehl představě, že je nesmrtelný, a zabil se i s dítětem v náručí skokem z okna. Význačný agronom Liou Pchin-čching zase údajně žádal své blízké, aby ho upálili zaživa a on se mohl stát "buddhou", a po neúspěšném pokusu vyhodit svůj byt do povětří se utopil ve studni. Osmnáctiletý student Li Tching zase měl zabodnout své rodiče, protože uvěřil, že jsou démoni.
Pravdivost těchto historek nelze ověřit stejně jako tvrzení hongkongských ochránců lidských práv, podle nichž bylo již na tisíc členů sekty uvězněno a šest dokonce přišlo o život. Jeden prý zemřel v důsledku hladovky, druhého ubili policisté a čtyři spáchali sebevraždu. Čínské úřady naopak tvrdí, že trestní řízení je vedeno proti pouze 111 vůdcům sekty a že jen tři z nich zemřeli - jeden spáchal sebevraždu a dva zemřeli z přirozených příčin.
Nesporné však je, že policie zasahuje proti kultu opravdu tvrdě. Její metody polekaly dokonce i nejoficiálnější čínský deník Žen-min ž'-pao. "Zvláště při řešení sporů mezi lidem je třeba obezřetně volit styl i metody práce a vyhnout se těm hrubým, zjednodušeným a násilným," napsal minulý čtvrtek tento list v úvodníku. Úřady mají přistupovat chápavě a s porozuměním k řadovým členům kultu, ale "rázně udeřit proti jeho organizátorům". Agentura Reuters citovala zahraniční diplomaty, kteří považovali tento článek za výraz obav Pekingu, že se mu kampaň vymkne z rukou, jako kdysi za časů "kulturní revoluce".
Velký rozmach sekty, která má podle Li Chung-č'a na sto miliónů členů (podle Pekingu dva milióny), je však i důkazem myšlenkového vakua v dnešní Číně. Mnoho lidí, hlavně těch starších, nedokázalo strávit rozpad hodnot, na které byli zvyklí, skromnosti, poslušnosti a rovnostářství, ani se nedokázalo vyrovnat s překotným nástupem tržní ekonomiky a moderní techniky. Sekta hlásá staré hodnoty, podobné, ne-li totožné s tradičním buddhismem a taoismem, které jsou obecně srozumitelné a přístupné. Stává se tak pevným bodem, který mnozí Číňané potřebují a který jim pekingští ideologové nemohou poskytnout.

Jaroslav Höfer