Tichá noc!

Tichá noc!

Patrně nejslavnější vánoční písní světa je Tichá noc! Svatá noc! (Stille Nacht!...) Do dnešního dne byla přeložena do více než tří stovek jazyků a nářečí. Premiéra se konala na Štědrý den v Oberndorfu u Salcburku. "Bylo to 24. prosince roku 1818, když pan Josef Mohr, tehdejší pomocný kněz na nově zřízené faře u Sv. Mikuláše v Oberndorfu, předal tehdy zastupujícímu varhaníkovi Franzi Gruberovi (a současně tehdejšímu učiteli ve škole v Arnsdorfu) báseň s žádostí, aby k ní napsal vhodnou melodii pro dva sólové hlasy a chór s kytarovým doprovodem." Tak popsal historii písně sám skladatel ve svém dvoustránkovém rukopise nazvaném Authentische Veranlassung z 30. prosince 1854. Gruber odevzdal ještě tentýž den, tj. 24. prosince 1818, svou skladbu Mohrovi, jež rozuměl hudbě. Mohr zpíval tenor a doprovázel celou skladbu na kytaru, Gruber zpíval bas. Píseň sklidila u oberndorfského obyvatelstva, což byli především lodníci z řeky Salzachu a loďaři, "všeobecný aplaus".
Authentische Veranlassung nám však neobjasňuje důvody, jež vedly ke vzniku této písně. Jedním z možných motivů je okolnost, že se údajně nedalo hrát na staré kostelní varhany, a proto Mohr s Gruberem složili píseň, doprovázenou hrou na kytaru. Kolem prvního uvedení Tiché noci se to jen hemží legendami a romantickými příběhy, přikrášlujícími historii jejího vzniku o humorné detaily.
Jak dnes víme, vytvořil Mohr text písně údajně již v roce 1816 v době, kdy zastával funkci pomocného kněze v obci Mariapfarr v Lungau. Jediný rukopis písně je tzv. Text od Josefa Mohra mpia Coadjutor 1816, nalezený roku 1995. Autograf vznikl před rokem 1830 a jeho výzkum svědčí o tom, že datum "1816" se skutečně vztahuje na dobu, kdy byl vytvořen. Mohrův autograf obsahuje dále větu "melodie od Franze Xavera Grubera", čímž se s konečnou platností vyjasnila otázka autorství skladby.
Vznik písně spadá do historicky složité doby. Napoleonské války byly u konce a Evropa byla na Vídeňském kongresu zcela nově uspořádána. Jedna část Salcburska byla v roce 1816 připojena k Bavorsku a druhá, větší část pak k Rakousku. Oberndorf byl oddělen od svého městského centra v Laukfenu (dnes na území Bavorska). Obě části původně jednoho města rozděluje řeka Salzach, která tvoří hranici mezi Německem a Rakouskem. Řeka, po níž se po staletí přepravovala sůl, byla zárukou místního blahobytu. Po rozdělení se však lodníci a loďaři spolu s celým loďařským průmyslem a vlastně většinou obyvatel obce s obavami dívali vstříc nejisté budoucnosti. V tomto období přišel do Oberndorfu Mohr a zůstal zde do roku 1819.
V Salcbursku je mnoho míst, která jsou spojována s působením Grubera a Mohra. Oberndorf je sídlem Společnosti Tichá noc, která sídlí na Stille - Nacht-Platzu, slavnou píseň připomíná i místní muzeum. V Arnsdorfu, Gruberovu bydlišti v letech 1807-1829, se nachází muzeum Franze Xavera Grubera. V Mariapfarru, kde Josef Mohr v roce 1816 psal svůj text, najdete Schragelkeusche(dům jeho předků). V muzeum Tiché noci se změnil také dům v Halleinu, kde v letech 1835 až 1836 bydlel Franz Gruber. Mohrovo rodiště Salcburk má muzeum Tiché noci na Steingasse č. 9. V Hintersee je zachován dům, kde Josef Mohr bydlel v letech 1827 až 1837, v místním kostele je k vidění jeho bronzový portrét. Na faře ve Wagrainu, kde Mohr pobýval v letech 1837 až 1848 jsou vystaveny originální rukopisy. Zde se také nalézá Mohrův hrob.