Anglická kuchyně je pro většinu Čechů španělskou vesnicí

Anglická kuchyně je pro většinu Čechů španělskou vesnicí
Není puding jako puding
Těžko vystopovat, kde a kdy se zrodil předsudek, že anglická kuchyně není k jídlu. Možná, že svoji roli hraje neochota či přímo obava některých Čechů ochutnat něco cizokrajného. Anebo o ní referovali ti, kteří ji neokusili či měli smůlu, že narazili na špatnou kuchařku. Anglická kuchyně se sice nemůže měřit s čínskou, indickou, italskou, řeckou či francouzskou, přesto má mnoho pokrmů, které stojí za to!
Věčně omílaným příkladem nepoživatelnosti ostrovní kuchyně je tradiční Christmas (vánoční) puding, podle některých vhodný tak leda jako míček pro baseball. Po sedmero Vánocích a sedmerém požití Christmas pudingu může autor tohoto článku, který nemá příliš rád sladké, zodpovědně dosvědčit, že jde o vynikající moučník! Musí se však podávat horký s máslem, ochuceným rumem či brandy, a hned jíst. Studený nestojí za nic.
Dnešní anglické hospodyňky se nemusejí obávat, že přípravou vánočního pudingu stráví dlouhé hodiny. V nejrůznějších objemech a variacích (tradiční lůj bývá nahrazen margarínem) je k dostání ve všech potravinářských supermarketech dlouho před Vánoci. Před servírováním jej stačí vložit na dvě minuty do mikrovlnné trouby.
Londýnští labužníci ovšem nakupují puding v obchodním domě Harrods nebo v luxusním potravinářském obchodě Fortnum & Mason na Piccadilly. Její Veličenstvo Alžběta II. se ale letos rozhodlo pro obyčejné Tesco, kde již nakoupila jako vánoční dárek pro své služebnictvo 1411 pudingů.
Christmas puding se v dnešní podobě objevil až kolem roku 1675, tedy za restaurace Stuartovců, protože puritáni jej odsoudili jako nepatřičný luxus. Předtím to byla více- méně jen ovesná kaše s lojem a sušeným ovocem a kořením; ve skutečnosti tedy způsob, jak skladovat ovoce během dlouhé zimy. Od konce 17. století se začíná dělat nejpozději počátkem listopadu, vydrží více než rok a čím je starší, tím je lepší.
Další sladkostí, bez které si Angličané nedovedou představit Vánoce, jsou "mincepies" plněné "mincemeatem". Druhé slovo, obsahující anglický výraz pro maso, může někoho vyděsit, dnes ale obsahuje množství kandovaného i krájeného ovoce a v neposlední řadě také po půl lahvi brandy a portského. Kdysi to však byl skutečně způsob, jak - kromě nasolení nebo uzení - konzervovat maso.
Večerní menu, pro Angličany nikoli štědrovečerní, ale božíhodové, jsme začali od konce. Nesmíme proto opomenout hlavní jídlo. Tradiční je krocan, plněný šalvějovou nádivkou obohacenou krom jiného pečenými kaštany a anglickými klobáskami, s pečenými bramborami a zeleninou, obvykle růžičkovou kapustou a pastinákem. K tomu se podávají brusinky.
Vánoce jsou jen jednou za rok, jíst se však musí každý den. I v čase všedním se v anglické kuchyni objeví často slovo puding, který ovšem s tím naším nemá pranic společného. Obecně znamená v Anglii sladkost po jídle. Ale například známý Yorkshire puding je jakási křupavá nafouklá palačinka, která se podává jako příloha k masu, obvykle hovězímu. A black puding je druh jitrnicového pokrmu
Za národní anglické jídlo můžeme považovat fish and chips, tedy obalované rybí filé s hranolky. Je k dostání za přijatelnou cenu téměř všude a je rozhodně chutnější než všelijaké hamburgery a podobná syntetická strava. Ostrovní kuchyně je pochopitelně bohatá i na mnoho dalších druhů ryb různě upravených, zejména lososů, tresek a jiných darů moře.
V našem naprosto neúplném výčtu nesmíme zapomenout na ještě jedno tradiční jídlo - steak and kidney pie, tedy hovězí se zapékanými ledvinkami v těstíčku. Doporučujeme je objednat nejlépe v některé z venkovských tradičních hospod.
Opomenout nesmíme ani bacon, bez kterého je nepředstavitelná zejména anglická snídaně. Anglicko-český slovník sice tvrdí, že je to slanina, ale s tou naší nemá téměř nic společného. Bacon je prostě bacon, nesnažme se toto slovo překládat. Vynikající je zejména, kromě tradiční úpravy se smaženými vejci, jsou-li do něj zabaleny a grilovány například banány, sušené švestky nebo ústřice.
Stravování ve Spojeném království se v posledních desetiletích nebrání cizím vlivům. Bylo ovlivňováno kuchyněmi svých kolonií, od roku 1973, kdy Británie vstoupila do Evropského společenství, začalo být otevřenější i vůči kontinentálním, tedy evropským kuchyním. Kuchařky patří k nejprodávanějším knihám, pořady o vaření vysílají pravidelně všechny hlavní televizní stanice.
A návštěvník Londýna, který by přeci jen nepodlehl svodům anglické kuchyně, se nemusí o svůj žaludek obávat. V metropoli nad Temží najde restaurace snad ze všech koutů naší planety, v obchodech si dnes může koupit ingredience ke všem světovým kuchyním.

Jaroslav Beránek, Londýn
Tradiční recept na Christmas puding
4 unce (114 g) hladké mouky
1/2 čajové lžičky soli
po dvou lžičkách nového koření, skořice a muškátového oříšku
2 unce (57 g) mletých mandlí
8 uncí (227 g) třtinového cukru
8 uncí strouhaného loje
14 uncí (397 g) čerstvé strouhanky
6 vajec
1,5 libry (671 g) rozinek
půl libry (227 g) kandovaných třešní
půl libry sekané kandované pomerančové a citrónové kůry
čtvrt pinty (0,142 l) brandy nebo rumu
půl pinty (0,285 l) Guinnessu nebo jiného stoutu (irské černé pivo)
4 unce (114 g) vlašských ořechů a mandlí
1 strouhaná mrkev
1 strouhané jablko
šťáva z jednoho pomeranče a nastrouhaná kůra z pomeranče
Ovoce, strouhané jablko a citrónová kůra se řádně promíchají s ostatními přísadami. Přidají se dobře našlehaná vejce a poté ostatní tekuté přísady. Podle tradice přináší štěstí, když se při míchání myslí na nějaké přání. Těsto se nechá stát přes noc. Vymastí se dvě hluboké mísy a těsto se do nich vloží. Zakryje se promaštěným voskovým papírem a pevně se zabalí do utěrky. Poté se vše napařuje nebo se celá mísa ponoří do vařící vody. Vaří se šest hodin. Podává se na Boží hod vánoční, ale předtím se musí takto připravený puding dát opět v míse minimálně na dvě hodiny do vařící vody.