POJIŠTĚNĺ: Při vynuceném omezení provozu je součástí náhrady i ušlý zisk

POJIŠTĚNĺ

Při vynuceném omezení provozu je součástí náhrady i ušlý zisk

[*] Pojistná částka pomůže překlenout období obnovy podniku

[*] Lze kalkulovat s potřebnou jistotou v podnikatelské činnosti

Rozvoj podnikání s sebou přináší řadu rizik, která jsou s touto činností spojena. Podnikatelé je mohou přijatými opatřeními snížit nebo omezit, ale v žádném případě je nemohou vyloučit. Následky vzniklých škod jsou pak mnohdy tak závažné, že i dobře prosperující firma jim není schopna ze svých prostředků v plném rozsahu čelit. Je proto samozřejmé, že před důsledky řady rizik se chrání pojištěním, od něhož logicky očekává dobré zabezpečení při případném vzniku škody. Účinnou pojistnou ochranou je pojištění majetku podnikatelů z důvodu živelní události.

Škoda na budovách a zařízeních však není jedinou škodou, která v takovém případě vznikne. Podnik je technicko-ekonomickou jednotkou s řadou organizovaných činností, které ve svém konečném výsledku přinášejí očekávané výnosy z výrobních nebo obchodních aktivit. Každý podnikatel, který připustí možnost vzniku škody majetku, si nutně musí být vědom i možnosti vzniku následné škody související s výpadkem těchto výnosů. Hospodaření podniku neohrozí tedy jen škoda na majetku, ale i následná škoda vzniklá přerušením jeho provozu. Nezbytným, neméně důležitým doplněním pojištění majetku se proto stává pojištění přerušení nebo omezení provozu podniku.

Zabezpečení klientů

Tato u nás zatím poměrně málo vžitá forma pojištění, s níž jako jedna z prvních přišla na náš trh Česká Kooperativa, družstevní pojišťovna, a. s., je již v zahraničí naprosto běžně užívána konsolidovanými firmami desítky let. Toto pojištění bere v úvahu současné potřeby podnikatelů v závislosti na ekonomických a legislativních podmínkách podnikání a zabezpečuje klienty pro případ vynuceného zastavení nebo omezení provozu v důsledku požáru, výbuchu, úderu blesku, pádu letadla nebo jiného předmětu, eventuálně vody z vodovodního zařízení, a následného provádění hasicích, bouracích, záchranných a odklízecích prací.

Podnik v tomto období nejenže nemůže vyrábět nebo obchodovat, ale je postaven před problém úhrady stálých nákladů, které nemůže splácet, neboť po dobu přerušení provozu nevytváří zdroje pro jejich krytí. Doba přerušení je závislá na řadě faktorů, které lze ovlivnit jen do určité míry. Schopnost financování stálých nákladů z vlastních zdrojů je omezená a lze odhadovat, že není delší než jeden až tři měsíce. V případě přerušení provozu v delším časovém horizontu nemá podnikatel příliš mnoho možností, jak toto období úspěšně překlenout. Přitom vlastní dobu přerušení provozu podnikatel může ovlivnit pouze do určité míry.

Následky živelní události mohou být různé nejen co do rozsahu, ale také co do stupně poškození nebo zničení budov a zařízení. Obnova budov závisí mimo jiné na délce stavebního řízení a zčásti také na ročním období. Komplikace přinášejí dodací doby nejen speciálního technologického zařízení, ale i kompletace a doplnění zničených zastaralých zařízení do technologických celků. Doba přerušení se tak může i neúměrně prodlužovat, a tím rostou i náklady, které podnikatel musí vynakládat a kterých se ani za uvedených mimořádných okolností nemůže zbavit, například mzdy, energie, služby, nákladové úroky apod.

Co pojišťovna hradí

Rozhodne-li se klient uzavřít smlouvu o pojištění přerušení nebo omezení provozu podniku, pojišťovna nahradí nejen stálé náklady, které je nutné ve výše uvedeném období vynakládat, ale součástí náhrady je navíc i zisk, který by podnik svou činností nahospodařil, kdyby k pojistné události nedošlo. Stálé náklady a zisk tvoří pojistnou hodnotu, kterou stanoví pojištěný na základě skutečnosti minulých období a předpokládané skutečnosti v letech následujících. Tento odhad musí být co nejpřesnější, protože v případě vzniku pojistné události je pojistná hodnota (promítnutá do pojistné částky) zároveň nejvyšším plněním pojišťovny v případě škody. Na základě odhadu technických možností obnovení provozu se sjednává zároveň i doba ručení.

Lze tedy říci, že jde o pojištění ušlého zisku a stálých nákladů, a tedy jejich následnou náhradu ze strany pojišťovny po dobu přerušení provozu. Přitom stálými náklady se rozumějí ty náklady, které běží a jichž se pojištěný podnik nezbaví ani v případě nuceného zastavení provozu. Tyto nákladové položky jsou v každém podniku velmi dobře známy. Patří k nim rozhodně náklady na energii a režijní materiál, které se spotřebovávají navzdory přerušení provozu. Poměrně důležitou složkou stálých nákladů jsou služby. V případě přerušení provozu je zcela zřejmé, že ostrahu takto postiženého podniku je nutné zabezpečit ve zvýšené míře. Pokud jde o jiné služby, pro další zajištění odbytu hraje nezastupitelnou roli reklama. Svou úlohu plní v době prosperity, ale nelze ji podcenit ani v období přerušení provozu.

Sdělovací prostředky informují laickou i odbornou veřejnost většinou o vzniku živelních událostí. První odhad škody může leckdy vyvolat u odběratelů i široké veřejnosti nejistotu. Konkurence má z pochopitelných důvodů zájem využít nastalé situace ve svůj prospěch. Je proto naprosto nezbytné využít prostředků plánovaných na reklamu k průběžným informacím o podniku, o jeho záměrech a jeho produkci.

Daně, odpisy, nájemné

V době přerušení provozu je nutné počítat také se stálými náklady, které vznikají na základě dlouhodobých smluv, například nájemné a leasing. V neposlední řadě je nutné počítat také s náklady na poradenské služby, kterých některé podniky využívají. Jsou to především výkony daňových poradců a právníků.

Značný podíl stálých nákladů tvoří odpisy, kterých se podnik nezbaví bez ohledu na to, zda se podílejí na produkci, či nikoliv. Ekonomika každého podniku je zatížena daňovými povinnostmi. Daně lze obecně rozdělit na ty, jejichž výše je proporcionální k obratu, tedy ty, které v případě přerušení odpadnou, a dále na ty, jež je nutné vynakládat bez ohledu na přerušení provozu (např. daň silniční a daň z nemovitostí). Ty lze pokládat za stálé náklady a podnik ani v tomto případě není zbaven odvodové povinnosti.

Ze smluvních závazků vyplývá povinnost pravidelných plateb úroků z úvěrů a pojistného. Tyto platby jsou považovány za stálé náklady a podnik je povinen průběžně je hradit.

Osobní náklady

Kromě hospodářské funkce každý podnik plní i funkci sociální. Oblast lidských zdrojů je citlivá záležitost a úroveň těchto zdrojů se postupně zvyšuje s cílevědomou personální politikou podniku. Je proto v zájmu každého podnikatele udržet si kolektiv zaměstnanců, kteří splňují nejvyšší měřítka kvalifikace, schopností a zkušeností. Jednou z podmínek stabilizace je jistota v mzdové oblasti. Dostane-li se podnik v důsledku živelní události do obtížné hospodářské situace, nemůže si dovolit propustit určitou skupinu kvalifikovaných pracovníků, jejichž práce bude důležitým předpokladem prosperity po obnovení provozu.

Ke stabilitě zaměstnanců by však určitě nepřispělo ani krácení mezd po dobu přerušení provozu. Určité řešení snížení mzdových nákladů je ve skupině méně kvalifikovaných nebo pomocných pracovních sil. Zde je však třeba si uvědomit, že je nutné splnit podmínku výpovědní doby a odstupného. Propouštění však s sebou nese nepříznivou odezvu jak u odborů, tak u veřejnosti. Je proto velkou předností pojištění přerušení nebo omezení provozu, že zaručuje náhradu osobních nákladů v předpokládané výši a umožňuje podniku udržet si základní kvalifikovaný kolektiv pracovníků.

Tržní prostředí s sebou přináší i konkurenční boj o zákazníka. Zaostávání v jakékoli oblasti se rozhodně promítne ve výši výnosů a zisku. Určitý podíl zisku slouží nadále k reinvestování. To je důležitou podmínkou rozvoje podnikatelských záměrů a udržení se na špičce ve svém oboru. Investice do zařízení, technologií a vývoje přinášejí snižování nákladů a zvyšování výnosů a zisku. Pojištění přerušení nebo omezení provozu umožní podnikateli uskutečnit jeho záměry, a důsledky živelní události se tak nestanou příčinou jeho hospodářského zaostávání nebo dokonce úplného ukončení podnikatelské činnosti.

Shrneme-li základní preference při rozhodování o ochraně vlastních podnikatelských aktivit, související s možnými riziky přerušení nebo omezení provozu, pojištění pro tato rizika umožňuje:

- překlenout období obnovy podniku po živelní události, neboť v tomto období nejsou vytvářeny zdroje pro krytí jeho nejzákladnějších hospodářských potřeb;

- kalkulovat s potřebnou jistotou u podnikatelské činnosti i v těch případech, kdy nechtěné riziko ovlivní nahodilá živelní událost;

- vytvářet i potřebné předpoklady pro další podnikatelskou činnost z hlediska stabilizace kvalifikovaných pracovníků;

- vytvářet celkové pozitivní ekonomické klima v podniku, které napomáhá celkové stabilizaci a rozvoji dalších podnikatelských aktivit.

Ing. VÁCLAV DUŠEK, Ing. STANISLAV JELĺNEK,

odbor speciálního pojištění,

Česká Kooperativa, družstevní pojišťovna, a. s.