KULTURNĺ PAMÁTKY: Černý trh a legální vývoz ohrožují historické hodnoty

KULTURNĺ PAMÁTKY

Černý trh a legální vývoz ohrožují historické hodnoty

[*] Zákon s mnoha mezerami a nedostatky

[*] Připomínky nebyly vzaty v úvahu

Zákon o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty č. 71/94 Sb., o němž psaly HN dne 15. února, byl přijat loni v dubnu a od samého počátku je z některých stran označován za neodborný, nepřesný a neúplný. Hlavním oponentem jeho znění se stala Asociace starožitníků. Iniciovala od té doby několik setkání s ředitelem odboru muzeí a galerií Ministerstva kultury, ale jednání většinou končila ve slepé uličce argumentace a protiargumentace.

Hlavní nedostatky

Proč starožitníci nemohou s textem zákona souhlasit?

Především proto, že u většiny položek chybí údaj o ceně, u jiných o stáří a u některých obojí.

Termín "tržní cena" je zavádějící a v zákoně nemá co dělat. Cena uměleckého předmětu se tvoří především dohodou mezi prodávajícím a kupujícím, a to zcela libovolně. Vychází z momentálního stavu na trhu a navíc při absenci obecného povědomí o ceně se otvírá prostor pro nelegální obchod. Naše zákonodárství zná pouze termín cena, čímž se rozumí cena obvyklá.

V oddílu Předměty z oboru výtvarného umění je položka "malby provedené na jakémkoli podkladu a jakoukoli technikou" v tržní ceně nad 30 tisíc korun. I když opomineme sporný termín "tržní cena", stejně se tímto vyjádřením otevírá značná možnost vyvézt z území republiky jakýkoli obraz. Jakmile totiž kupující předloží paragon na 29 990 Kč, má hranice volné. Jakou skutečnou hodnotu dílo má, není nikdo na hranicích povinen vědět. Nebezpečí manipulace s cennými díly je o to větší, že v rámci restitucí se objevila na trhu spousta vzácných obrazů a je reálné, že skončí u movitých sběratelů v západní Evropě.

V oddílu "Předměty z oboru uměleckého řemesla a uměleckoprůmyslové práce" jsou uvedeny položky "šperky" starší padesáti let a "bižutérie" starší padesáti let. Obě položky jsou bez uvedení cen, takže specifikace navozuje další z mnoha absurdních situací. Osvědčení k vývozu totiž potřebuje zlatý prsten s briliantem stejně jako bižuterní kreace z obecného kovu. Stačí jen datum vzniku, což se zrovna u této komodity nedá určit zcela přesně.

Za mimořádně závažný nedostatek zákona považuje Asociace starožitníků to, že v seznamu chybí položka "Porcelánová figurální plastika". V současnosti je možné vyvézt jakýkoli figurální porcelán bez osvědčení a bez omezení. Ve chvíli, kdy noví majitelé zámků zápasí o každou korunu na záchranu budov a provoz, není nesnadné získat kapitál rozprodáním třeba unikátního souboru. Vzhledem k tomu, že figurální porcelán byl a je na trhu se starožitnostmi jedním z nejžádanějších uměleckých předmětů, je toto opomenutí mimořádně závažné. Kromě velkých sbírek se pak rozplývají i menší soubory z majetku sběratelů, nebezpečí rozprodeje dědictví bývalých měšťanských rodin je zcela aktuální.

Kromě výhrad k jednotlivým bodům zákona se sporným bodem diskuse s Ministerstvem kultury stal i poplatek za vydání osvědčení (§ 6 odst. 2). Parlament ustanovil jednotnou cenu 500 korun, a to bez ohledu na cenu vyváženého předmětu. Tím je pochopitelně finančně zvýhodněn vývoz cenných památek, zatímco ceny drobností v mnoha případech nedosahují výše poplatku. Proto zákonitě klesá zájem o jejich oficiální prodej a otvírá se prostor pro černý trh. Pražští starožitníci už jeho vliv pocítili.

Asociace proto navrhuje změnit poplatek a takto jej diferencovat: u předmětů v ceně do 50 000 Kč - 50 Kč, od 50 000 do 100 000 - 500 Kč a nad 100 000 Kč - 2000 Kč. Navíc asociace navrhuje opatřit fotografie na tiskopise Žádost o vydání osvědčení hologramovou ochrannou nálepkou tak, aby se zabránilo manipulaci.

Nutno rozlišovat

Také ustanovení § 3 zákona, podle něhož musí mít osvědčení každý sakrální předmět, i když neopustí území ČR, je snadno napadnutelné, Diskuse o tom, zda je sakrálním předmětem hodným této ochrany i pouťová figurka Panny Marie, to dokazují. Ministerstvo kultury připouští možnost, že tento paragraf by se měl týkat jen předmětů prokazatelně patřících kostelům a klášterům. Tato změna by však měla být zachycena až v případné novele zákona, kterou asociace požaduje. Navíc by se podle jejího návrhu ochrana těchto sakrálních předmětů měla týkat jen případného vývozu.

Na tiskových konferencích AS zaznělo mnohokrát postesknutí, že návrh zákona byl sice odborné veřejnosti dán k připomínkovému řízení, ale připomínky pak vůbec nebyly vzaty v úvahu. Zákon v podobě, kterou by se trh se starožitnostmi měl řídit, jen podporuje černý trh na straně jedné a legální vývoz kulturního dědictví na straně druhé.

VENDA ŠEBRLOVÁ, tisková mluvčí Asociace starožitníků