Obchodní výměně se Slovenskem brání hlavně povinná certifikace

Obchodní výměně se Slovenskem brání hlavně povinná certifikace

[*] Snížením dlouhodobé devalvace SK vůči clearingovému ECU se bariéry vzájemného obchodu mezi oběma státy příliš nesnížily

Diskriminační opatření v zahraničním obchodě, která Slovensko používá vůči třetím zemím i České republice, mají podle prohlášení slovenských politiků za cíl hlavně ochranu domácího spotřebitele. S takovým názorem nelze vždy souhlasit, neboť z velké části jde naopak o ochranu domácího výrobce. Připravované zrušení platební dohody ani revalvace slovenské koruny vůči clearingovému ECU neřeší obchodní překážky, které české vývozce pálí nejvíce.

Při posuzování problematiky a výhledu obchodních vztahů se SR nelze opomenout postavení vzájemného obchodu na celkovém zahraničním obchodu ČR. Aktivní zůstatek české obchodní bilance ve výši 10,1 miliardy Kč byl v loňském roce vytvořen právě ve vzájemném obchodě se Slovenskem (17,0 miliardy), neboť vůči ostatním zemím obchodní bilance skončila v neprospěch ČR (saldo 6,9 miliardy Kč).

Po rozpadu federace došlo k útlumu obchodní výměny, jejíž důsledky dopadly v první řadě především na slovenskou ekonomiku. Tato situace vyvolala ze strany SR řadu kroků, které jakkoliv jsou pochopitelné z hlediska vnitřní slovenské ekonomiky, nerespektovaly principy celní unie a byly zavedeny bez předchozí konzultace. Jde zejména o tato opatření:

a) povinná certifikace dovozu zemědělské a potravinářské produkce do SR vyhlášené k 11. lednu 1994 - po dvou odloženích nabyla účinnosti k 1. květnu loňského roku,

b) 10% dovozní přirážka bez časového omezení nabyla účinnosti 3. března loňského roku a v listopadu prodloužila slovenská vláda její trvání i na celý letošní rok. S jejím zrušením se zatím nepočítá, od 1. ledna 1996 dojde prý jen k snížení na asi 7,5 procenta,

c) 5% devalvace Sk vůči clearingovému ECU byla vyhlášena k 7. prosinci 1993. K 19. květnu tohoto roku revalvovala Slovenská národná banka zpět o necelá čtyři procenta. Důvodem ale nebyl pravděpodobně nátlak Prahy, nýbrž vlastní ekonomické problémy, které z odchýleného kursu vyplývaly,

d) výpočet základu daňového zatížení dovozů z ČR pro účely DPH na bázi všeobecného a nikoliv smluvního cla platí s účinností od 1. srpna 1994. Na řešení tohoto problému se shodli ministři Vladimír Dlouhý a Ján Ducký při dubnovém setkání v Brně,

e) úřední povolení (licence) na vývoz vybraných položek do ČR uplatňuje Slovensko od loňského 25. listopadu. Jde o vybrané zemědělské produkty, šedý cement, surové kůže, dřevo, odpad barevných a černých kovů a šrot,

f) povinné certifikace dovozu elektronických výrobků zavedla SR 1. prosince 1994,

g) povinná certifikace dovozu textilu se podle informací Ministerstva průmyslu a obchodu připravuje v současné době,

h) clo na dovoz brambor (z dubna tohoto roku) reagovalo na situaci na trhu této zemědělské komodity. Česká strana neprotestovala ani tak proti zavedení tohoto dočasného opatření, jako proti tomu, že o něm nebyla s předstihem informována.

Většinu výše zmíněných opatření Slovensko prezentuje jako ochranu zdraví spotřebitele. Čeští zástupci v Radě celní unie (RCU) ale jednoznačně trvají na tom, že opatření mělo a má vylepšit slovenskou platební bilanci a chránit vnitřní trh. Míru nebo podíl jednotlivých opatření především na vývoj exportu do SR lze podle našich expertů v RCU jen těžko kvantifikovat. Nejvíce obchodní výměně brání slovenská certifikace, která není omezována, ale naopak se počítá s jejím rozšířením od 1. června tohoto roku. Dohodě v této oblasti brání především postoj slovenských orgánů, které odmítají dohodu na vzájemné uznávání certifikátů. Paradoxem přitom je, že právě Slovensko má certifikační politiku (tedy její uvolnění) na starosti v rámci Středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA).

Problém statistik

Při porovnávání zahraničního obchodu podle čísel obou statistických úřadů dochází k výrazným odchylkám, které jsou ale způsobeny metodikou výpočtů. Podle mezinárodně závazných pravidel o statistickém vykazování zahraničního obchodu se údaje o exportu jedné republiky odlišují od údajů o importu republiky druhé.

Vývoz zboží se totiž vykazuje podle pravidla "země určení", tj. včetně vývozu zboží pocházejícího z třetích zemí (tzv. nepřímé reexporty). To znamená, že statisticky vykázaný vývoz zboží z ČR do SR v sobě zahrnuje i zboží dovezené do ČR z třetích zemí a poté nepřímo reexportovaného do SR (jedná se asi o export v objemu 10,0 miliardy Kč).

Dovoz zboží se vykazuje podle pravidla "země původu", a tudíž se v něm nepromítají údaje o uskutečněných nepřímých reexportech zboží pocházejícího z třetích zemí. To znamená, že úhrnný dovoz zboží ze Slovenska neobsahuje údaje o zboží dováženém ze SR, které má ale původ ve třetích zemích. Nepřímý reexport zboží ze SR do ČR (asi 2,3 miliardy Kč) je pak v české statistice vykazován u té země, odkud zboží pochází (např. Maďarsko, Rusko).

Důsledky slovenských opatření

Zhoršené podmínky vývozu na Slovensko se projevují v poklesu rozhodujících zbožových skupin, jako jsou potraviny, minerální paliva, tržní výrobky, stroje a různé průmyslové výrobky. Např. vývoz margarínů se snížil de facto na nulu a drasticky poklesl vývoz piva, čímž byly zasaženy zejména moravské pivovary.

Negativní vývojové tendence ve vzájemném obchodě se logicky promítly i do celkových platebních vztahů na clearingových účtech, kde jsou zúčtovány veškeré příjmy a výdaje, tj. i takové, které bezprostředně nesouvisejí s obchodem (např. různé finanční transakce či služby), i když příjmy a úhrady za zboží představují majoritní podíl (přes 60 procent). Saldo na clearingu na druhou stranu plně neodráží skutečnou situaci obchodní výměny i z jiného důvodu. Clearingovým zúčtováním už dávno neprocházejí všechny platby na z ČR na Slovensko, řada podniků začala obchodovat pomocí konvertibilních měn. Už proto, že osud clearingu míří ke svému konci delší dobu. Jak upozornil premiér Václav Klaus, chybí tu také souvztažnost s jinými platbami, které saldo mohou vyrovnávat: koupí-li si zahraniční investor cenné papíry na Slovensku pomocí českého prostředníka, zaplatí mu v konvertibilní měně. Nákup mezi prostředníkem a Bratislavou se ale může uskutečnit pomocí clearingu, na němž tak vznikne saldo v neprospěch ČR. Saldu neodpovídá pohyb zboží mezi republikami, zato je ale vyrovnáno v jiném, mimoclearingovém zúčtování. Zahraniční spekulanti s cennými papíry využívali v poslední době právě odchylky slovenské koruny od clearingového ECU k získání kursových zisků. Ty ale padaly na vrub centrální banky, eventuálně slovenského státního rozpočtu. Už proto musela být odchylka "narovnána" a muselo dojít k revalvaci.

Celkové české aktivum platební bilance (k 1. lednu 1994 přibližně 5,7 miliardy Kč) bylo v průběhu loňského roku odčerpáno a nakonec se změnilo v pasívum. Schodek v clearingovém zúčtování se Slovenskem v letošním prvním čtvrtletí překročil hranici mezního úvěru (130 miliónů ECU) již o téměř 194 milióny ECU. Za dobu trvání platební dohody jsme Slovensku při clearingovém vyúčtování zaplatili celkem asi 734 miliónů USD a Slovensko nám 100 miliónů USD.

JIŘĺ NĚMEČEK