Dělat správné věci správně a správně hned napoprvé

Dělat správné věci správně a správně hned napoprvé

[*] HN hovoří s výkonným ředitelem TeleDenmark G. Mogensenem

[*] TeleDenmark nabízí českému Telecomu mj. přístup a napojení na existující dálkový přenosový systém USA - Kanada - Dánsko - Polsko

Mezi zájemci o kapitálový vstup do českého Telecomu jsou zahraniční telekomunikační obři, ale i menší firmy. Jednou z těch menších je TeleDenmark, který si - ač působí v relativně malé zemi - "vysloužil" svými dosavadními výsledky název evropský tygr. O tom, jak k tomuto úspěchu přispěl management podniku, jsme hovořili s jeho výkonným ředitelem Gregersem Mogensenem.

Není pochyb o tom, že Česká republika má geograficky strategickou polohu ve střední Evropě. Byl snad toto hlavní důvod vašeho managementu zajímat se o vstup do českého Telecomu?

Řekl bych, že jsme měli řadu důvodů. Jedním z nich je i to, že trh telekomunikací se v Dánsku liberalizuje a bude v roce 1998 plně liberalizován. Uvědomujeme si, že naše možnost podržet si 100% podíl na trhu nebo svůj podíl zvýšit je omezená. Abychom rozvinuli zdravý obchod, hledáme možnosti mimo Dánsko.

Jedním z kritérií pro zahájení mezinárodní spolupráce je nebýt příliš daleko od mateřského podniku, v prostředí příliš odlišném od domácího. Dalším pak je nalézt místo, kde je šance dalšího růstu a kde naše znalosti a zkušenosti z oboru budou vítány a využity. Země střední Evropy široce rozvíjejí nyní své ekonomiky, a proto jsme se o ně začali zajímat již před několika lety. Disponujeme dálkovým přenosovým systémem od Baltu na severu až na českou hranici na jihu (na základě dohody s polským Telekomem), vyvíjíme činnost v Litvě a iniciovali jsme první digitální kabel do Ruska (Kodaň - Moskva).

Velmi rychlý rozvoj a přechod na tržní ekonomiku v České republice byl pak dalším kritériem našeho zájmu o vstup na telekomunikační trh této země, jež je svou velikostí i některými dalšími rysy podobná Dánsku. Shrnu-li tedy naše důvody, pak to jsou zajímavé možnosti uplatnění se při rozvoji telekomunikací a samozřejmě i vaše geografická poloha.

Někdy je Dánsko nazýváno evropským telekomunikačním tygrem. Jste malá země - tedy s relativně menším počtem telefonních účastníků, než mají další evropské státy. Jak k tomu přispěl TeleDenmark?

Tygr je nebezpečné zvíře. Věřím, že v tomto ohledu nemáme mnoho společného s tygrem. Ovšem některé vlastnosti, které tygr má, jsou velmi žádané a já myslím, že my je také máme. Dovolte mi dát dva příklady.

Prvním jsou tlačítkové telefony. Dánsko bylo první zemí na světě, kde byly zavedeny namísto dřívějších vytáčecích. Rozhodli jsme se pro tento krok dávno v sedmdesátých letech. Náš management byl v té době přesvědčen, že to je správná věc a dal jí zelenou. Tlačítkové telefony jsou v souladu s uplatňovanou digitalizací sítí a dávají možnost dokonalého servisu. Za zmínku stojí, že digitalizační změny byly v Dánsku realizovány také mnohem dříve než jinde.

Světové prvenství si Dánsko drží také v mobilních telefonech. Byli jsme při vytvoření moderního automatického komorového systému - Nordic Mobile Telephone System. Rozhodnutí o tom učinil náš management v roce 1982 a tento systém byl první, který má prakticky veškeré vlastnosti dnešních systémů. Je automatický, můžete ho použít v autě při plné rychlosti a v mezistátním styku.

To je technická stránka věci. Důležitým aspektem pro hodnocení dánské telekomunikační sítě je také ale obchod. Jak jste na tom?

Rád bych se pochlubil, že telefonní poplatky v Dánsku jsou velmi nízké. Obchodní zákazníci TeleDenmarku platí jedny z nejnižších v zemích OECD a rovněž soukromí zákazníci platí poměrně málo. Přesto pracujeme se ziskem. Proč? Musíme pracovat o to efektivněji, což znamená neustále minimalizovat náklady.

Chci však zdůraznit, že přitom je technická kvalita naší sítě vysoká. Dokumentuje to skutečnost, že při největším zatížení se pouze 1 % hovorů neuskuteční, tedy 99 % je zcela v pořádku. Provozujeme vysoce kvalitní síť při nízkých cenách a nízkých nákladech. I toto je zřejmě důvod, proč nám říkají tygr.

Posledním důvodem je fakt, že jsme se loni privatizovali a prodali jsme 49 % našich akcií soukromým akcionářům. I zde držíme rekord, neboť zprivatizováno bylo během šesti měsíců. S akciemi se obchoduje na kodaňské a na newyorské burze.

Někdy se zdůrazňuje mj. důležitost ekonomického propojení menších evropských států. Proč?

Myslím si, že je důležité, aby Česká republika a SPT Telecom nalezli strategického partnera ze země s podobnými podmínkami. Domníváme se, že ČR se stane do 5 až 7 let součástí Evropské unie a Evropa se stane jediným trhem, na němž budou velcí a malí "hráči". Ze své praxe v EU vím, že je dobré, aby malí hráči někdy spojili své síly a byli tak schopni lépe podpořit své společné zájmy, neboť velké země mají často zájmy odlišné. Společnými silami mohou snadněji změnit některé věci, které by samy změnit nedokázaly.

Dánsko se stalo jakýmsi telekomunikačním uzlem pro spojení Západ Východ. Jak k tomu došlo?

Důvodem je především poloha Dánska. Sousedíme se spoustou zemí, a to je také jedním z aspektů, které se berou v úvahu v mezinárodních telekomunikacích. Je mnohem ekonomičtější, jestliže můžete udělat přímé spojení, aniž byste museli platit za průchod zemí, s níž nejste v přímém spojení. V polovině osmdesátých let jsme určili strategii, která znamenala vytvořit tolik přímých spojení, kolik bude možné. Tím se podařilo nejen udělat vlastní mezinárodní spojení levnější, ale zároveň jsme vydělali peníze za to, že ostatní země k mezinárodnímu spojení používají Dánsko jako tranzitní území. Všude, kde to bylo možné, jsme položili přímé kabely. Posledním příkladem toho je systém CANTAT 3, který začíná v Kanadě a jde do V. Británie, Německa a Dánska. Jeho prostřednictvím máme přímé spojení s Kanadou a po jeho prodloužení do USA se nám otevře i přímé spojení s USA. Na druhé straně pak máme přímé kabelové napojení na Moskvu, na jih do Polska až na české hranice.

Počítáme s další sítí, která umožní spojení přes Rusko na Dálný východ. K tomu má dojít již příští rok. Jde o takzvaný rusko-japonsko-korejský kabel a půjde o první špičkové spojení Evropy přes Rusko s Dálným východem.

Chci ale zdůraznit, že nejsme telekomunikačním uzlem jen pro naši polohu, ale proto, že naše síť je dobrá a náklady nízké. Možnost přístupu a napojení na takovouto síť samozřejmě nabízíme také českému Telecomu.

Jedním z nejbližších úkolů českého Telecomu je zdvojnásobit počet telefonních linek a zlepšit služby. Myslíte si, že byste k tomu v případě vašeho vstupu mohli přispět nejen finančně?

Je nám známo, že nejdůležitější věcí, která musí být v rámci telekomunikací u vás realizována, je uspokojit poptávku po telefonních linkách. Ještě před více než deseti lety jsme měli v zemi podobnou situaci. Modernizujeme ročně v Dánsku 250 - 350 tisíc linek. Víme, že v ČR je to dvojnásobek a bude to tvrdá práce, ale je to možné zvládnout. K tomu je zapotřebí spousta zodpovědných, kvalifikovaných pracovníků a dobrý management.

Držíme se hesla - dělejte správné věci správně a správně hned napoprvé, aby se nemusely opravovat. Myslím si, že dovedeme dělat věci bez chyb. Důležitá je pro nás také síť kvalitních dodavatelů telekomunikačního zařízení. Máme zkušenosti se zařízením od Alcatelu, Siemense a Ericssona a jsme schopni si dnes vybírat. Náš management také dbal na to, abychom si vytvořili velkou skupinu lidí, která dovede se špičkovým zařízením pracovat a požadovat příslušnou kvalitu a cenu.

Myslím si, že určitou roli hraje i lidská mentalita. Dánsko nemá příliš dlouhou průmyslovou tradici a má řadu spíše menších průmyslových společností, jejichž pracovníci byli vždy nuceni velmi zevrubně ovládat své "řemeslo" a naučili se dobře rozlišovat, co je dobrá a co špatná kvalita. Myslím, že také v České republice je podobná tradice, i když vy jste byli průmyslovým státem mnohem dříve.

DAGMAR TRUNCOVÁ, Kodaň - Praha