Pro podniky není konvertibilita měny náhlým vhozením do neprobádaných vod

Pro podniky není konvertibilita měny náhlým vhozením do neprobádaných vod

[*] K devizovým platebním kartám jsou třeba vysoké zůstatky na účtu

Všechny podniky vítají směnitelnost koruny, nepřináší jim však prakticky příliš mnoho nového. Firmy, které svou exportní činností utrží zahraniční měny, s nimi mohou nyní zcela volně nakládat, tedy i podle uvážení investovat v zahraničí. Dosud musely plnit tzv. nabídkovou povinnost a nabízet získané valuty bankám k odkupu. Ve skutečnosti se však mohly této povinnosti vyhnout tím, že si zřídily devizový účet u některé z tuzemských bank. Potřebovaly k tomu sice povolení centrální banky, ale i ohlasy podnikatelů potvrzují, že ČNB již vydávala tato povolení vlastně automaticky. V současnosti není žádné povolení třeba, a směnitelnost tak vlastně odstranila hlavně řadu administrativních úkonů.

Lze zkusit štěstí venku

Půjčovat v zahraničí si bez povolení ČNB mohou podniky i fyzické osoby. Podmínkou ovšem zůstává, že vypůjčené prostředky je třeba převést na území našeho státu a samozřejmě splnit oznamovací povinnost podle nařízení ČNB. Odborníci očekávají, že by tato skutečnost měla časem vystupňovat tlak na banky, aby nabídkou produktů a přístupem ke klientům byly srovnatelné se zahraničními finančními domy. Bylo by však naivní myslet si, že české banky srovnají úrokové sazby se zahraničím. V tomto směru je totiž rozhodující míra inflace, a ta je v ČR stále zhruba třikrát až čtyřikrát vyšší než ve vyspělých zemích světa.

O nějaké větší úvěrové aktivitě v zahraničí se však zřejmě příliš neuvažuje. Komu nebudou ochotné půjčit tuzemské banky, nepochodí zřejmě ani v zahraničí. Půjde tedy spíše o případy, že si kvalitní bonitní klienti budou moci vybírat mezi nabídkou tuzemských a zahraničních bank a využívat silnější bankovní konkurence k svému prospěchu. Při cizoměnových půjčkách je ovšem třeba počítat s kursovým rizikem a vědět, jak s ním pracovat.

Firmy uvažují rozmanitě

Ekonomický manažer Budějovického Budvaru Petr Jánský například našemu listu sdělil, že podnik o větší úvěrové aktivitě s ohledem na nový devizový zákon neuvažuje. Podobné aktivity totiž Budvar měl už před jeho vyhlášením. Stejně tak uvažují i ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a. s., v Ústí nad Labem. Podle Františka Fidrmuce však počítají se zřízením devizových účtů, aby omezili konverzi domácí měny, a s Komerční bankou a City bank jednají o jištění proti kursovým rizikům.

S větší úvěrovou aktivitou v devizách počítají například v a. s. Fezko Strakonice. Ekonomický ředitel Bořivoj Rod však potvrdil, že to přímo nesouvisí s přijetím nového devizového zákona. S určitými změnami, které se opírají o devizový zákon, kalkulují ve způsobu zúčtování se Slovenskem. S obchodními partnery jsou zatím dohodnuti na zúčtování v DEM či USD, ale předpokládá se, že se časem přejde na zúčtování v českých nebo slovenských korunách.

Více práce pro banky

Kromě již zmíněného silnějšího konkurenčního tlaku na banky ze zahraničí se naše finanční ústavy budou muset vyrovnat s větším objemem transakcí v cizích měnách. Těžiště jejich práce se určitým způsobem přesune, a jestliže dosud prováděly konverzi valut do korun, nyní budou klientům větší měrou nabízet devizové účty.

S platební kartou do zahraničí

Do praktického lidského uvažování se stále více dostává bezhotovostní způsob placení, k čemuž se využívá také platebních karet. Dosud se ke korunovým účtům vydávaly pouze karty použitelné na území naší republiky, ovšem směnitelnost mění situaci. Ke korunovým účtům je řada bank připravena vydávat i karty zahraniční, např. VISA či EuroCard/MasterCard, nebo jako Česká spořitelna karty použitelné v mezinárodní bankomatové síti Eufiserv. Jestliže pro vydání "české" platební karty vám stačí zůstatek na účtu několik málo tisíc, pro zahraniční platební kartu musíte počítat s několika desetitisícovými zůstatky.

(jaš a zpravodajové HN)