ELEKTROTECHNICKÝ PRŮMYSL: Krize zažehnána, heslem dne je dynamika

ELEKTROTECHNICKÝ PRŮMYSL

Krize zažehnána, heslem dne je dynamika

[*] Růst se týká většinou podniků se zahraničním kapitálem

[*] V elektrotechnickém průmyslu dnes pracuje přibližně 130 tisíc lidí

[*] Za první pololetí vzrostla výroba proti loňsku o pětinu a tempo růstu má trvalejší charakter

Do procesu ekonomických změn, zahájených v roce 1990, vstoupil český elektrotechnický průmysl jako součást zpracovatelského odvětví, reprezentujícího necelých šest procent výroby zboží. V letech 1990 až 1992 prodělal prudký pokles objemu produkce, přičemž dynamika poklesu byla vyšší než u ostatních odvětví. Celkově klesla výroba zboží ve stálých cenách přibližně na polovinu. V roce 1993 se ovšem začal pád odvětví mírnit a v závěru roku se tendence poklesu fakticky zastavila.

Od počátku roku 1994 se projevuje v elektrotechnickém průmyslu zcela zřetelně oživování. Výsledky v pololetí 1995 naznačují, že by podíl elektrotechnického průmyslu na celkové výrobě zboží v roce 1995 mohl činit asi 5,7 procenta, což by znamenalo návrat na pozice před počátkem ekonomické transformace (samozřejmě v relativních hodnotách, neboť výroba zboží zatím dosahuje výchozí základny asi ze tří čtvrtin).Počátkem roku 1990 existovalo v tomto odvětví v ČR 120 státních podniků a akciových společností. Dalších asi 20 podniků s převažující elektrotechnickou produkcí bylo v působnosti jiných resortů. Menší podíl byl vyráběn v družstevním sektoru a podnicích místního hospodářství. V té době byl počet pracovníků, podílejících se na elektrotechnické produkci, kolem 155 tisíc lidí. V rámci privatizace byly likvidovány podniky bez ekonomické budoucnosti a poté transformovány na jednotky s většími šancemi než původní struktura. Příkladem může být Tesla Rožnov, ČKD Polovodiče atd.

Vedle restrukturalizace výrobní základny, vyplývající přímo z privatizačních projektů, došlo i ke spontánnímu vzniku nových organizací. Podle údajů ČSÚ existovalo na konci roku 1993 již 233 samostatných výrobních jednotek s více než 25 pracovníky, u nichž převažovala elektrotechnická výroba. Celkový počet pracovníků v těchto organizacích se udával asi 105 tisíc lidí. V roce 1994 pokračovala přirozená restrukturalizace organizační struktury směrem k většímu počtu jednotek s menším počtem pracovníků. Počátkem roku 1995 mělo převažující elektrotechnickou produkci přes 350 organizací s více než 25 pracovníky, v nichž pracovalo asi 100 tisíc lidí. Protože se však elektrotechnickou produkcí zabývá i množství živnostníků a drobných podnikatelů, celkový odhad pracovních míst v elektrotechnickém průmyslu činí kolem 130 tisíc.

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) došlo v roce 1994 k zastavení poklesu výroby zboží ve zpracovatelském průmyslu ČR jako celku a meziroční index 1994/1993 byl ve srovnatelných cenách 100,2. Odvětví elektrotechnického průmyslu patřilo v tomto období meziročním přírůstkem výroby ve srovnatelných cenách 12,3 procenta mezi nejdynamičtější odvětví zpracovatelského průmyslu. Předběžné údaje za první pololetí 1995 ukazují, že tempo růstu elektrotechnické výroby v ČR má trvalejší charakter. Produkce ve srovnatelných cenách vzrostla v porovnání se stejným obdobím 1994 o takřka neuvěřitelných 20,6 procenta při průměrném růstu zpracovatelského průmyslu jako celku o 6,1 procenta. Ačkoli tento údaj nelze přeceňovat, neboť může být dodatečně "statisticky očištěn", naznačuje, že letos lze v odvětví elektrotechnického průmyslu očekávat minimálně stejný meziroční přírůstek produkce jako v roce 1994. MILAN HANČL