Čtvrtý rozměr


Po delším mlčení zazněl z Moskvy opět hlas, na který slyší světový trh obilím. Podle úterního sdělení agentury Interfax může totiž Rusko příští rok dovézt až šest miliónů tun pšenice, protože sklizňové zásoby se vyčerpají zřejmě již v červnu. Všechno je hned jasnější...

Obchodníci obilím pocítili prudký pád ruského importu již začátkem devadesátých let. Navenek administrativní opatření, které provázel pokles produkce, však jen reagovalo na rychlé snižování spotřeby. Dovoz zatím významněji neovlivnila ani letošní dlouhodobě nejnižší sklizeň, která nepřekročila 65 miliónů tun. Strategické zásoby pšenice přitom v Rusku klesly na pětinu potřebných 8,5 miliónu tun. Kritický bod transformace ruského zemědělství se zatím zdá v nedohlednu a to, co se kdysi jevilo téměř jako hrozba hladomoru, je najednou zde - jako neproniknutelná mlha.

Pouze největším z velkých obchodníků je dáno vědět. Třeba to, jakou strukturu má nejen "trojčlenka" produkce - spotřeba - zásoby, ale také její čtvrtý rozměr: obchod. Ne náhodou proto právě měsíčník výzkumné služby ministerstva zemědělství USA Agricultural Outlook konstatoval, že za omezením ruského dovozu obilí je nutno vidět růst importu zpracovaných produktů z obilovin. A ten je zřejmý. Vývoj komoditní skladby ruského agrárního dovozu je tak velice podobný struktuře vývozu USA, které jsou největším zemědělským vývozcem na světě.

Mlha se zvedá, situace nepřekvapuje, můžeme obchodovat. Znalost trhu je výhodou.

PETER MIŠÚR

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist