Obecní dům od základů až po střechu

Obecní dům od základů až po střechu

Obecní dům hlavního města Prahy je unikátní secesní stavbou. Tvoří uzavřený blok od Prašné brány až po náměstí Republiky. Je současně výchozím bodem pěší zóny, a tak se mu dostává pozornosti od většiny chodců, kteří tudy projdou.

V průběhu loňského roku byla tato národní kulturní památka uzavřena a do jejích prostor se nastěhovali řemeslníci. Začala největší rekonstrukce Obecního domu v jeho historii.

Půjdete-li kolem Obecního domu dnes, uvidíte jen budovu dokonale obestavěnou lešením slušivé stříbrné barvy a zahalenou závěsy. Hlavní stavební ruch se odehrává uvnitř budovy. Nezasvěcený čtenář si jen ztěžka umí představit rozsah prací v tomto objektu. V jeho interiérech byste napočítali 657 místností. Ryze technicky řečeno: vnitřní prostor je členěný na více než 1240 prostor. Například již samotná střecha tohoto secesního klenotu by stála za zvláštní popis. Dům, jehož kopule a věžičky obdivují chodci, není uzavřen jednou kompaktní střechou. Má celkem střech šestnáct!

Co s komíny?

Napadlo vás, že má Obecní dům také dva komíny? Až příště půjdete po náměstí Republiky, stačí se pozorněji zahledět na horní část střechy. Původní kotelna byla na koksové palivo, ta byla v provozu ještě v polovině dubna letošního roku. Z ekologických důvodů bude topení předěláno. Hlavním zdrojem tepla bude nízkotlaká kotelna spalující zemní plyn. Budova bude vytápěna pomocí vzduchotechniky, cestou radiátorů a částečně i elektricky. A co bude s komíny? Ty zůstanou. Vyzdí se a jeden z nich se vyvložkuje. Ostatně, Obecní dům nebyl nikdy "přetopen". Což bylo důležité, aby se vnitřní výzdoba nepoškodila. Topit se zde bude opět v prosinci, a to s ohledem na tradiční teplotu, aby nedošlo ke zkrabatění výzdoby na omítkách. Ve Smetanově síni a v některých dalších sálech bude moderní podlahové vytápění.

Možná že by vás také mohlo zajímat, že Obecní dům má svou vlastní studnu, je umístěna v druhém suterénu (její zdroj vody se však nikdy nevyužíval). Voda ze studny do historie Obecního domu zasáhne až nyní. Bude "po ruce" jako chladicí médium. Ze studny je totiž možné čerpat dostatečné množství vody potřebné k zajištění chodu chladicího zařízení. Předpokládá se, že po vyčištění studny bude její vydatnost výrazně vyšší (přesto čerpání vody bude omezeno na 5 l za sec.). Musí se brát ohled na zamezení nežádoucího poklesu vody ve studni i nebezpečí vyplavování jemných částí z podloží budovy.

Rekonstrukce v plném proudu

Na rekonstrukci domu pracuje téměř 700 lidí včetně všech subdodavatelů. Předpokládá se, že v určitých fázích nastoupí na stavbu až 1000 pracovníků. Již nyní jenom na uměleckých předmětech pracuje 300 řemeslníků a restaurátorů. Zvláštní komise, která prověřovala inventarizaci vnitřního zařízení, překontrolovala celkem 3500 památkově chráněných předmětů. K "technickým starožitnostem" patří například i prezidentský a primátorský výtah, po kterých tu zbyly jen výtahové šachty. Výtahy nebyly dlouhou dobu v provozu, po jejich rekonstrukci se tedy dají do pohybu i původní výtahové kabiny. Mimochodem, v budově byste napočítali 14 výtahů včetně obslužných, dopravních, pro personál, pódiového a mnoho dalších. "Primátorský" by měl sloužit invalidům, "prezidentský" návštěvníkům. Jejich kabiny budou v dílně vybaveny podle současných předpisů. Původní vzhled však zůstane. "Stoupat vzhůru" budete moci i zcela moderními prostředky. V kruhově prosklené šachtě (v západní části budovy) se budou pohybovat dva atriové výtahy. Kabiny o průměru 1,7 metru budou v luxusním provedení. Nelze vyjmenovat všechny historicky cenné a pro čtenáře zajímavé předměty. Například zdejší varhany jsou rovněž na seznamu kulturních památek. Jde o německý systém varhan. Proto bylo rozhodnuto na doporučení "varhanářské komise" zadat jejich rekonstrukci německé firmě.

Pavučina přípojek

Do Obecního domu bylo nově vyraženo 22 kanalizačních přípojek! Památkáři považovali za nepřípustné v prostorách suterénu provádět rozvody, proto téměř každý dešťový svod z domu má svou vlastní přípojku. Ty byly, vzhledem k podloží domu i vzhledem k hloubce a spádu, raženy klasickou tunelářskou metodou. Živo je i v naprostém podzemí Obecního domu. Ve třetím suterénu se pracovníci, tam, kde to bylo nutné, museli dostat až pod základy domu, neboť v určitých kritických místech je nezbytné základy zpevnit. Naopak - na střechách a stříškách domu řemeslníci pracují na výměně střešního pláště (titanzinkový). Bude provedena celá vnitřní i venkovní rekonstrukce střechy. Uplatnění zde najde zvláštní technologie plochých střech Sarnafil. Ve dvorcích budou, jak říkají stavbaři, zelené střechy, plochy s trávou či jinak "zeleně" upravené. Světlíky se nově zasklívají tzv. drátosklem a řemeslníci provádějí tepelné izolace. Jakýmsi "stavebním bonbónkem" je i rekonstrukce dvou kopulí, na kterých lze zahlédnout povlak měděnky. Na rekonstrukci je nutné použít složité prostorové lešení. Neboť střecha musí být nejpozději do konce roku zabezpečena na zimu, proto se na ní intenzívně pracuje. Její plochy se očišťují mechanicky i chemickými prostředky. Dostanou moderní systémový nátěr od firmy San Marco (systémový nátěr byl také použit na stadiónu Sparty). Nejvíce byla poškozena fasáda v jižní části, tedy směrem k Prašné bráně. Je poničená sluncem a střídáním teplot. Tady se samotné štuky musí ze 100 % opravit. Současně probíhá rekonstrukce fasády na severní a jižní straně. Práce na objektu jsou pod dozorem Státního památkového ústavu. Do štuků (od firmy Knauf) se namíchává barevný pigment, aby nedošlo k barevným odlišnostem mezi novým a starým vzhledem.

Finanční náklady včera a dnes

Dne 26. října 1901 poslal správní výbor Měšťanské besedy pražské městské radě spis, v němž obec vyzýval, aby společně postavily "důstojnou reprezentační budovu v Praze." V té době byla Praha kulturním centrem dynamicky se rozvíjejícího českého národa v tehdejším Rakousko-Uhersku. V lednu 1903 chválil Sbor obecních starších koupi pozemku u Prašné brány za 1 milión 841 tisíc korun. Stavba Obecního domu byla zahájena 21. srpna 1905. Od počátku ji provázely rozhořčené protesty pražských německých spolků. Proti stavbě protestovalo také Měšťanské společenstvo výčepníků v Praze, kteří se obávali konkurence restaurací a obchodů. Za šest let byl Obecní dům dokončen. Slavnostně pro veřejnost byl otevřen 5. ledna 1912. Byl vybaven nejmodernější technikou své doby. Například u hlavního vchodu byla již tepelná clona, měl dokonalé zázemí. Na jeho výzdobě se podíleli přední čeští umělci, kteří jednotlivým prostorám vtiskli proměnlivou individualitu. V celku i v detailech podřízenou jednotícímu duchu české secese. Celkové náklady na stavbu, jeho uměleckořemeslnou, sochařskou a malířskou výzdobu a vnitřní zařízení dosáhly výše 6 miliónů 430 tisíc korun.

Současná předpokládaná cena náročné rekonstrukce celého Obecního domu se pohybuje kolem 1,5 miliardy korun. Konečná částka bude známa po ukončení rekonstrukcí zejména historických předmětů. Vyšším dodavatelem stavby je sdružení firem pro rekonstrukci Obecního domu, které zastupují Průmyslové stavby, a. s., Jihlava. Na zakázce pracuje 150 až 200 subdodavatelských firem. Největší je a. s. Metrostav, která nese hlavní díl nejen na rekonstrukci přízemí a všech suterénů či ražbě kanalizačních přípojek, ale i opravu fasády a kompletní výměnu střešního pláště. Stavba byla zahájena v prosinci roku 1994. Koncem února 1997 "dojede do stanice konečná".

PETR PODLOUCKÝ