Strach ze zubní vrtačky by měl patřit minulosti

Strach ze zubní vrtačky by měl patřit minulosti

Pacientům trpícím v zubní ordinaci se honí hlavou jediná myšlenka. Proč už někdo nevymyslí vrtačku, která by zabránila nepříjemné bolesti. Konečně by se měli dočkat. Z Výzkumného ústavu stomatologického, výzkumné skupiny pevnolátkových laserů na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Praha, optické laboratoře ČAV Olomouc a Preciosy - Crytur Turnov vzešla bezbolestná laserová vrtačka, která znamená převrat v zubním ošetření.

Po sérii preklinických testů a schválení Státním ústavem pro kontrolu léčiv a Ministerstvem zdravotnictví ČR začnou na podzim ve Výzkumném ústavu stomatologickém v Praze na Vinohradech klinické zkoušky.

Kdo přišel s konkrétním nápadem na konstrukci bezbolestné vrtačky?

Ing. H. Jelínková, výzkumná skupina pevnolátkových laserů profesora Hamala: Naše skupina se zabývá výzkumem laserů od 60. let. Začínali jsme s aplikačními lasery pro měření vzdálenosti družic a postupně jsme přecházeli k laserům využitelným v medicíně, konkrétně v chirurgii, oftalmologii, dermatologii a angioplastice. Mohli jsme tak srovnávat různé typy laserů a jejich působení na různé tkáně. V druhé polovině 80. let jsme došli k přesvědčení, že by šlo laser využít i ve stomatologii, a navázali jsme spolupráci s Výzkumným ústavem stomatologickým.

Kdy spolupráce nabyla podoby bezbolestné vrtačky?

H. Jelínková: Na přelomu 80. a 90. let jsme začali zkoumat účinky laserů přímo na zubních tkáních. V roce 1993 jsme vyrobili první prototyp, který je u nás na fakultě. Zařízení je rozloženo na optické lavici, je nepřenosné, jeho prostřednictvím jsme zjišťovali, zda to bude vůbec fungovat. V loňském roce byl ve spolupráci s Preciosou - Crytur zhotoven skutečný přístroj s mechanickým ramenem, který funguje obdobně jako klasická vrtačka. Je instalován v ústavu, kde budou probíhat klinické zkoušky.

Na jakém principu laserová vrtačka pracuje?

H. Jelínková: Na principu pevnolátkového, impulsního laseru, působícího ve střední oblasti infračerveného záření. Je to záření neviditelné, přesně 2,94 mikrometru. Díky tomuto záření, které působí na tkáně úplně jinak než záření viditelné, se tkáň postupně odpařuje a zároveň se zatavuje dno kavity, zubní tkáň se izoluje a zabraňuje přístupu bolestivých pocitů.

V čem se laserová vrtačka liší od té klasické?

MUDr. T. Dostálová, Výzkumný ústav stomatologický: Především v tom, že je bezhlučná. Místo známého nepříjemného svištění se ozývá jen lehké ťukání. Laserová bezbolestná vrtačka je automatizovaná. Má pět energetických stupňů. Je možné nastavit různou opakovací frekvenci a tím upravit rychlost preparace, stejně jako lze automaticky nastavit množství pulsů a tím ovlivnit intenzitu vrtání.

Co předchází zkoušení vrtačky na pacientech?

MUDr. O. Krejsa, ředitel Výzkumného ústavu stomatologického: Nejdříve probíhaly preklinické zkoušky mimo ústa pacienta. Sledovala se reakce tkání, tzn. skloviny a dentinu na zákrok laserovým paprskem. Velice citlivými mikroskopy se potom tkáň kontrolovala, zda nedošlo k jejímu poškození. Po vyhodnocení pokusů proběhlo velmi náročné schvalovací řízení ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv a na Ministerstvu zdravotnictví ČR. Teprve pak mohl být přístroj umístěn do ordinace. Začínáme s výběrem pacientů pro klinické zkoušky, které by měly začít v září.

Kde všude ve světě také zkoušejí laserové vrtačky?

T. Dostálová: Německá firma Kawo zahájila loni prodej laserových vrtaček. Užívají se nejen v Německu, ale i v dalších evropských zemích a také ve Spojených arabských emirátech. Jejich indikační rozsah je omezen, lze je použít pouze u povrchních kazů. Prototyp laserové vrtačky vyrobila také slovinská firma Fotona. Začíná s klinickými zkouškami. Kromě toho existuje nový směr, jehož představitelem je americká firma American Dental Technologie, která využívá kinetické preparace kavit. Velkou rychlostí letící částice kysličníku hlinitého o velikosti milimetru vypískovávají povrch zubu. Účinek této vrtačky je také omezen.

S laserovou vrtačkou sice nepřicházíme jako první, ale jeden obrovský primát na tomto poli držíme.

T. Dostálová: Zahraničními vrtačkami lze ošetřovat malé a střední kazy, které jsou dobře přístupné a stomatolog může zrakem kontrolovat změnu tkáně a tím i hloubku kavity. Při hlubších kazech, protože jde o vrtání bezbolestné, však potřebuje něco, co by nahradilo reakci pacienta. Vyvinuli jsme malý diagnostický přístroj, který rozšiřuje možnosti laserové vrtačky, protože signalizuje vzdálenost laserového paprsku od zubního nervu. Náš senzor dokáže akusticky, změnou tónu, oznámit jeho blízkost. Lze ho využít i u klasické vrtačky, např. po aplikaci injekce. Zatím je také ve fázi klinického testování.

Takže vrtačka se senzorem už nemá žádná omezení?

T. Dostálová: I u naší vrtačky existují omezení. V odstranění běžně používané výplně, jakou je amalgám. Technicky ho lze laserem odstranit, mohlo by však dojít při odpařování rtuti a kovů obsažených v amalgámu k toxické reakci, případně k tetováži okolních sliznic. Další omezení spočívá ve tvaru kavity, která při laserovém vrtání je vždy oblá. Proto nelze používat klasické materiály, jako již zmíněný amalgám, nýbrž současné moderní fotokompozitní a glassionomerní kosmetické bílé výplně. Amalgámový problém je překážkou velmi relativní, neboť řada zemí již dnes od tohoto materiálu upouští. Švýcarsko dokonce vyřadilo amalgám z výuky na vysoké škole. Švédsko od roku 1989, a s ním i řada dalších států, nepovoluje užití amalgámu, takže jeho spotřeba klesla na polovinu. Hlavní důvody, proč pacienti amalgám nechtějí, nejsou ani tak zdravotní, jako kosmetické.

Hrozí u laserové vrtačky nějaké nebezpečí?

T. Dostálová: Laserová vrtačka se zdá být z hlediska provozu zcela bezpečná, navíc zrak ošetřujícího lékaře, sestry a pacienta je chráněn speciálními brýlemi. U běžných vrtaček občas dochází k nechtěnému zapnutí. Proto spuštění laseru je chráněno v několika rovinách. Např. speciální botičkou, chránící spouštěcí šlapku vrtačky.

Kdo provádí klinické zkoušky?

T. Dostálová: Mezi stomatology byl o klinické zkoušky obrovský zájem. Na základě náročných kritérií jsme vybrali šest lékařů, kteří s námi spolupracují. Všichni již mají s laserem zkušenosti. Vytvořili jsme plán klinických zkoušek. Je nutné pacienty evidovat a zvát na kontroly, hodnotit detailně každý zákrok a při kontrole vyhodnocovat stav ošetřených zubů.

Podle jakých kritérií vybíráte "pokusné" pacienty?

O. Krejsa: Každý pacient s běžným kazem k nám může přijít, a bude-li vyhovovat krité- riím klinického sledování, která jsme stanovili, zařadíme ho do klinických zkoušek. Výhodou je, že podstoupí bezbolestné ošetření a dostane kvalitní bílou výplň, za kterou nic neplatí. Musí však podepsat s ošetřením souhlas a zavázat se, že přijde za půl roku na kontrolu, aby lékař mohl zhodnotit stav výplně a zubu.

Kdo bude vrtačku vyrábět?

H. Jelínková: Doposud jsme při výrobě součástek pro prototyp laserové vrtačky spolupracovali s Preciosou - Crytur Turnov. Budoucí úzká spolupráce je pravděpodobná.

T. Dostálová: Výroba vrtačky, podle prohlášení Ministerstva hospodářství, by měla být jedním z možných preferenčních programů České republiky. Vrtačka se vyrábí z českých součástek a půjde i na export. Už nyní je v zahraničí značný zájem.

Bude instalace a údržba vrtačky náročná?

T. Dostálová: Instalace vrtačky je velmi jednoduchá. V rámci hygienické normy nevyžaduje žádnou úpravu ordinace. Stačí elektrická zásuvka. Použitý laser má dlouhou životnost. Údržba se bude provádět obdobným způsobem jako u klasické vrtačky. Garantem bude výrobní podnik a jeho servisní středisko.

Jak musí být připraven lékař pro laserové vrtání?

O. Krejsa: Samozřejmě nemůže přijít k pacientovi a hned ho začít ošetřovat laserovou vrtačkou. Náš ústav je zároveň školicím pracovištěm Institutu pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, takže to budeme zřejmě my, kdo bude lékaře školit. Už v kupní smlouvě by mělo být zakotveno, že stomatolog musí absolvovat školení, což nakonec, podobně jako při používání biostimulačních laserů nebo ultrazvuku, může požadovat i pojišťovna, aby lékaři proplácela ošetření.

Kdy by se konečně mohly laserové vrtačky běžně objevovat ve stomatologických ordinacích?

T. Dostálová: Klinické zkoušky budou probíhat do jara příštího roku. Souběžně s jejich vyhodnocením se bude rozšiřovat množství lékařů, kteří budou mít povolení s tímto přístrojem pracovat. Předpokládáme, že v příštím roce by mohla být vyrobena první série.

P. S. Lékaři zatím nechtějí uvádět cokoli o reakcích pacientů, neboť seriózně lze o nich hovořit až po ukončení klinických zkoušek. Podle zkušeností prokázaných v zahraničí pacienti při laserovém vrtání necítí žádnou bolest, pouze mírný tlak. Takže snad už opravdu svitla naděje, že bychom mohli vstupovat do zubních ordinací beze strachu.

LENKA ZRALÁ