Kdysi jsem na otázku po smyslu života odpovídal tak, jak je běžné: no jo, složitá otázka, ono je to na každém, cesta je cíl, smysl života je hledání smyslu života a tak dále. U otázky po smyslu života jsem také rád namítal, že jako odpověď zejména čekáme větu, tedy jakási slova řečená v jakési gramatice, nikoli tedy pocit nebo čin.
Říkával jsem dále, že je to takové citlivé téma, až jsem si časem všiml, že tuto otázku nemají filozofové moc rádi – a já také ne –, protože na ni zaprvé nemáme odpověď a zadruhé je to taková pop-otázka, ke které je skoro nedůstojné se vyjadřovat. Je to takový „bulvár“ filozofie.
Zbývá vám ještě 80 % článku
Co se dočtete dál
- Jak se pravda a láska promítají do české politické debaty.
- Jak pravda a láska fungují ve vědě.
- Jak se k pravdě a lásce staví národními slogany Ruska.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
