Podobně jako u Franze Kafky či Milana Kundery (a většiny existencionalistů) je i u Václava Havla klíčovým tématem absurdita. Ale na rozdíl od Kafky nebo Kundery, pro které je absurdita jakousi existenciální konečnou, nalézá Havel v absurditě trampolínu ke smyslu. Absurdita totiž implikuje smysl. A na tomto poznání staví svoji filozofii smyslu.

Havel se tak stává vzácným myslitelem, který věří ve smysl věcí: vesmír má smysl, Evropa má smysl, váš život má smysl, dobro má smysl. Smysl a (s)vědomí tohoto smyslu nadřazuje nad politiku.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak Havel definuje vztah mezi absurditou a smyslem.
  • Jakou roli má identita „já = já“ v jeho filozofii.
  • V čem se Havel liší od Kafky, Kundery a dalších existencialistů.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.