Pochopil jsem Václava Havla a zároveň se stydím, že mi to trvalo tak dlouho. Uvědomil jsem si totiž, že jsem vlastně Havla pořádně neposlouchal – stejně jako ho neposlouchal snad celý zbytek národa. Poslouchali jsme Havla, jen když mluvil politicky. Když jmenoval vládu, když ji odvolával – to jsme poslouchali bedlivě. Ale když k nám mluvil skutečně – jako filozof, jako myslitel, jako jeden z nejhlubších a nejpoctivějších myslitelů naší planety, jako pastýř národa – tak jsme ho neposlouchali.

Nerozuměli jsme mu. Jako by k nám mluvil v ptydepe, vypínali jsme pozornost. Jako by nás to míjelo někde vysoko nad námi. Ale to, že jsme tomu nerozuměli, nás paradoxně nevedlo ke snaze jít aspoň trochu do hloubky a pokusit se ho pochopit.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč jsme Havla neposlouchali jako filozofa.
  • Jaká je podstata Havlova filozofického systému.
  • Jak Havel propojil politickou praxi s filozofickým poselstvím.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.