"Kladeňáci" by těžce nesli pád Poldi

"Kladeňáci" by těžce nesli pád Poldi

[*] V regionu zkusil každý čtvrtý ve věku 19 až 29 let marihuanu

Na otázku, co by se stalo, kdyby firma Poldi ukončila svoji činnost, odpověděla více než polovina ze 450 dotázaných obyvatel Kladna (72 tisíc obyvatel celkem), že by to bylo pro toto město a jeho okolí tragédie. Necelých 20 procent zastávalo názor, že by to bylo zlé, ale situace by se časem vyřešila. Desetina dotázaných nevěděla, co by následovalo. Podle osmi procent by to nebylo jednoduché, ale také by to šlo, a šest procent respondentů si myslí, že by si lidé našli práci jinde. Pouhá tři procenta odpověděla, že by se toho moc nestalo (zbytek tvořila jiná odpověď). Tyto výsledky vyplynuly z druhé etapy sociologického projektu Region Kladno.

Ta se proti první etapě (HN 14. 7. 1995), zaměřené na trávení volného času a kulturní vyžití dětí a mládeže, věnovala mj. vztahu obyvatel města k největšímu místnímu podniku Poldi a k městskému úřadu a životnímu stylu kladenské mládeže. Iniciátorem akce, která začala zhruba před rokem, je místní středisko volného času Labyrint, městský úřad, sociologická agentura AMASIA a Institut dětí a mládeže MŠMT.

Ve svých odpovědích se zároveň 56 procent dotázaných - průzkum je z konce roku '95 - domnívalo, že podnik má perspektivu. Špatný vývoj očekávalo 29 procent, zbytek nevěděl. Třetina respondentů se domnívala, že jméno Poldi má dobrý zvuk u veřejnosti, zatímco další třetina odpověděla "jak kdy". Asi 25 procent dotázaných si myslelo, že má špatné jméno, přičemž velmi dobré i velmi špatné ohodnocení si podnik vysloužil vždy jen u nepatrné části dotazovaných.

Vedoucí výzkumu Jaromír Švestka doplnil tyto údaje vysvětlením, že daleko větší obavy o osud podniku vyjadřovali ti, kdo jsou v něm zaměstnáni nebo jsou s ním jinak spojeni. Pro ilustraci - v celém areálu Poldi je zaměstnáno na deset tisíc pracovníků, z toho polovina přímo ve výrobě. Podle vyjádření starosty Kladna Petra Bendla by se prý význam Poldovky neměl přeceňovat.

Mezi dalšími výsledky výzkumu zaujal ve druhé etapě zejména poznatek, že skoro každý čtvrtý Kladeňan ve věku 19 až 29 let zkusil marihuanu a v kategorii 15- až 18letých mělo loni tuto zkušenost celých 14 procent mladých. Současně, což už je potěšitelnější zjištění, přes 80 procent středoškoláků z Kladna a okolí vědělo, že v případě osobní krize může zavolat linku důvěry.

MARTA STOLAŘOVÁ