Náklady na energetické přípojky

Náklady na energetické přípojky

Připojení domů, budov, hal a staveb na veřejné rozvodné sítě se uskutečňuje přípojkami. Technický popis elektrické, plynovodní a teplovodní přípojky podrobně upravuje § 16, 24 a 31 zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.

Z hlediska účetních a daňových předpisů je taková přípojka hmotným investičním majetkem, který se zaúčtuje na účet 021 - Budovy, haly a stavby, pro účely daňového odpisování se zařadí do 4. odpisové skupiny. Výstavbu (zřízení) přípojky zpravidla financuje vlastník budovy nebo stavby (tj. budoucí odběratel energie), a to z investic. Přípojka je jednotlivým, hmotným majetkem (inventárním předmětem), a není proto součástí budovy nebo stavby a jejich ocenění.

Je-li vybudována přípojka a splněny další předepsané podmínky, je dodavatel povinen zajistit odběrateli dodávku příslušného druhu energie. Avšak podle zákona se musí odběratel podílet na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním požadovaného elektrického příkonu, resp. s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu nebo tepla (podrobnosti uvádí § 15, 23 a 30 zákona č. 222/1994 Sb.).

Úhrada těchto nákladů je u odběratele součástí výdajů na pořízení novostavby, tedy součástí její pořizovací ceny, a tím i vstupní ceny pro daňové odpisy. Pokud by nešlo o novostavbu, ale starší dům nebo budovu, je úhrada nákladů, pokud převýší 20 tisíc Kč, technickým zhodnocením těchto objektů a zvýší jejich vstupní cenu.

Z uvedeného vyplývá, že v ceně novostavby jsou náklady na připojení a zajištění požadované dodávky energie obsaženy vždy, kdežto u starších budov a staveb jen v případě, že tyto náklady převýší 20 tisíc Kč. U dodavatele je tato přijatá úhrada výnosem, který může časově rozlišovat nejdéle 30 let.

Stávají se případy, že nějaká stavba se má provést v místě, kudy vede plynovod nebo elektrické vedení, a které je proto nutné odklonit, resp. přeložit. Provedení takové přeložky (podrobnosti jsou v § 16, 24 a 31 zákona) musí uhradit stavebník (investor), který svou stavbou tuto přeložku vyvolal. U stavebníka jde opět o investiční výdaje spojené s pořízením novostavby nebo o technické zhodnocení stávajícího domu nebo budovy. Jde tedy o vyvolanou investici, která je sice součástí rozpočtu (ceny) novostavby, přístavby nebo nástavby, avšak vlastníkem přeložky není stavebník, nýbrž vlastník rozvodného zařízení. U toho je přijatá částka na provedení přeložky výnosem. V takovém případě se ocenění rozvodného zařízení nemění a na inventární kartě se pouze zaznamená změna technických údajů v důsledku přeložky. Pokud je však přeložka spojena s likvidací a výstavbou nových staveb charakteru měnírny, rozvodny, regulační stanice apod., je přijatá úhrada u vlastníka rozvodného zařízení výnosem, který lze časově rozlišovat nejdéle 30 let.

Uvedený způsob financování platí pro všechny druhy organizací včetně rozpočtových a příspěvkových. (BM)