Stavební spoření je výhodné i pro právnické osoby

Stavební spoření je výhodné i pro právnické osoby

[*] Novela zákona o stavebním spoření umožňuje již od r. 1995 účast i právnickým osobám

[*] Podnik či družstvo nemá na rozdíl od občanů nárok na státní podporu, ale nárok na výhodný úvěr jim nezaniká

Stavební spořitelny v České republice získaly za necelé tři roky existence přes jeden milión klientů. Doposud spoří tímto způsobem především občané - fyzické osoby. Ti mají nárok na státní podporu ve výši 25 procent z ročně uspořené částky, nezdaněné úroky i výhodný úvěr. Právnické osoby se mohou stát účastníky stavebního spoření od roku 1995. Hlavním motivem je pro ně bezesporu výhled na úvěr úročený pouhými šesti procenty. Tento výhodný úvěr může být důležitější než sama státní podpora či osvobození výnosů od daní z příjmů.

Princip stavebního spoření

Stavební spoření má dvě fáze. První je fáze spořicí. Účastník stavebního spoření po určitou dobu spoří a po splnění předem daných podmínek získává nárok na výhodný úvěr. Pokud tohoto nároku využije, vstupuje do fáze druhé, ve které poskytnutý úvěr splácí. Fyzické osoby jsou v první fázi zvýhodněny státní podporou a nezdaněnými úroky. Výsledkem těchto výhod je, že vklady těchto účastníků jsou zhodnocovány až 12 - 14 procenty ročně, což činí stavební spoření zajímavým i pro ty, kdo nemají zájem o čerpání výhodného úvěru.

Právnické osoby tato zvýhodnění nemají, takže jejich vklady se v průběhu první fáze zhodnocují pouze úroky od stavební spořitelny. Tato úroková sazba činí většinou tři procenta, což dává po zdanění efektivní zhodnocení 2,25 procenta. Toto na první pohled nevýhodné uložení peněz je však zhodnoceno při čerpání úvěru. Úvěr s úrokovou sazbou šesti procent je více než lákavý a bohatě vyváží nízké zhodnocení vkladů ve fázi první.

Jednoduché srovnání

Je zřejmé, že účastník stavebního spoření - právnická osoba - v první fázi spoření ukládá své peníze zdánlivě nevýhodně. Zdánlivě proto, že ačkoli je možno využít nabídek komerčních bank, jež zhodnotí vklady vyšší úrokovou sazbou, není úrok u stavební spořitelny jediná hodnota, kterou za uložení svých prostředků dostane. Jak ale číselně vyjádřit výhodnost "nároku na úvěr"? Existuje samozřejmě více způsobů, zde si ale ukažme jeden, velmi názorný. Při výpočtech budeme vycházet z obchodních podmínek Českomoravské stavební spořitelny.

Předpokládejme, že podnikatel má naplánováno investovat do stavebních prací za dva roky jeden milión korun, v současné době má k dispozici polovinu, tedy 500 tisíc korun. Pokud využije stavebního spoření, může postupovat takto:

Uzavře smlouvu se stavební spořitelnou na cílovou částku jeden milión korun a složí na účet u stavební spořitelny 500 tisíc korun. Přesně za dva roky získá nárok na vyplacení celé cílové částky, tedy jeden milión, z toho část bude tvořit uspořená částka (vklad plus úroky), zbytek získá ve formě úvěru (přesné číselné údaje jsou uvedeny v tabulce). U poskytovaného úvěru je stanovována nejnižší povinná měsíční splátka, z jejíž výše pak vyplývá doba splatnosti. V našem případě bude měsíční splátka sedm tisíc Kč, což znamená dobu splatnosti sedm let.

Je to pro podnikatele výhodné? Podívejme se, jak by postupoval, kdyby nechtěl využít stavebního spoření. Počáteční sumu - tedy 500 tisíc Kč - může uložit například jako termínovaný vklad s úrokovou sazbou 12 procent. Za dva roky takto získá na úrocích 94 050 Kč, takže mu nyní postačí úvěr ve výši 405 950 Kč. Abychom mohli tento postup srovnat se stavebním spořením, budeme předpokládat stejný splátkový kalendář, z něhož nám pak vyplyne úroková sazba poskytnutého úvěru. Tímto způsobem dojdeme k závěru, že pokud má být úvěr ve výši 405 950 Kč splacen během sedmi let měsíčními splátkami sedm tisíc Kč, musela by úroková sazba být 11,23 procenta. Tedy nižší, než je úroková sazba vkladů!

Při tomto porovnání nám tedy vychází, že stavební spoření nabízí výhodnější podmínky než běžné banky. Ty samozřejmě nemohou pracovat se zápornou úrokovou marží, neboť pak by se nechovaly jako podnikatelské subjekty zaměřené na tvorbu zisku, ale subvencovaly by své klienty.

Státní podpora pro občany

Stavební spořitelny mohou nabízet takto výhodné podmínky díky státní podpoře. Prostředky vyplacené ve formě státní podpory nejsou ovšem poskytovány stavební spořitelně, ale pouze jejím klientům. Stát tedy nepodporuje spořitelnu, ale spořící občany. Tím je zajištěno, že se stavební spořitelny nemohou obohacovat na úkor státu. Zákon o stavebním spoření na to pamatuje i tím, že stavebním spořitelnám stanoví nejvyšší povolenou úrokovou marži, a to ve výši tří procentních bodů. Pokud tedy stavební spořitelna úročí vklady klientů sazbou tří procent, může činit úroková sazba poskytovaných úvěrů nejvýše šest procent.

Z grafu je zřejmý rozdíl v postavení stavební spořitelny a běžné banky. Stavební spořitelny úročí vklady svých klientů třemi procenty a poskytují úvěry se zákonem omezenou tříprocentní marží. Pokud by srovnatelné podmínky měla nabízet banka, úročící vklady klientů deseti a více procenty, musela by být nutně ztrátová.

K tomu ještě jedna poznámka: Mluvíme zde o dlouhodobých úvěrech. Doba splácení úvěru ze stavebního spoření se většinou pohybuje mezi sedmi až 20 lety. To zároveň znamená, že pro financování těchto úvěrů je nutné použít opět dlouhodobé vklady a nikoli krátkodobé, u kterých je úroková sazba podstatně nižší.

Zobecnění

V uvedeném příkladu jsme předpokládali jednorázovou úložku 500 tisíc Kč na počátku spoření. Je samozřejmě možné spořit i postupně. Zde zvolené varianty bylo použito proto, že ji lze velmi snadno vypočítat. Podmínky stavebních spořitelen jsou ovšem konstruovány tak, aby výhodnost pro klienta byla stejná při různých režimech spoření. Mění se pouze doba potřebná pro získání úvěru, nikoli však hlavní efekt.

Totéž platí i o takzvaných tarifních variantách. Stavební spořitelny většinou nabízejí kromě standardní tarifní varianty i tarify takzvané "rychlé" a "dlouhodobé". Jejich rozdíl spočívá v tom, že například u dlouhodobé varianty je nutno poněkud déle spořit, než vznikne nárok na úvěr, na druhé straně je však možno poskytnutý úvěr splácet nižšími měsíčními splátkami po delší dobu. I zde však platí, že jednotlivé tarifní varianty jsou obecně stejně výhodné a klient si může vybrat podle vlastních potřeb. Již zmíněná dlouhodobá varianta je například vhodná pro ty, kdo si nemohou dovolit příliš vysoké splátky úvěru.

Z provedených srovnání je patrné, že stavební spoření je výhodné i pro právnické osoby i přes to, že jim nepřísluší některé výhody, které zákon přiznává fyzickým osobám. Dá se tedy očekávat, že po překonání počátečního "ostychu" z nového bankovního produktu u nás rychle zdomácní.

PETR KIELAR, Českomoravská stavební spořitelna, a. s.