Před čipovými platebními kartami leží skvělá budoucnost

Před čipovými platebními kartami leží skvělá budoucnost

[*] Europay/MasterCard a VISA vydaly specifikace pro čipové platební karty

[*] Elektronická peněženka CLIP v České republice

[*] Již téměř deset tisíc prodejen přijímá u nás místo peněz platební karty

Dne 1. 7. 1996 vyšel v HN článek ing. M. Jandy z České asociace pro čipové karty nazvaný Budoucnost bezhotovostního placení je v čipech. Některé publikované údaje považuji za potřebné upřesnit (další informace nalezne čtenář v HN 9. a 10. 4. 1996).

Imprinter, nebo platební terminál?

V České republice přijímalo k 31. 6. t. r. platební karty Eurocard/MasterCard 9650 obchodů, karty VISA cca 8500 a karty České spořitelny okolo 3000 obchodních míst. Pouze cca 500 obchodů, hotelů a restaurací přijímajících platební karty Eurocard/ MasterCard a VISA bylo vybaveno elektronickými platebními terminály VeriFone Tranz 330 a 395 (cca 750 ks). Jednalo se však o obchody, které realizují více než 50 % celkového prodejního obratu platebních karet. Zbývajících 92 % obchodů přijímajících platební karty představují většinou střední a malé obchodní jednotky, v nichž je v současné době použití platebních terminálů neekonomické (malý obrat, drahé terminály a telekomunikace).

V zahraničí přijímá platební karty Eurocard/MasterCard a VISA okolo 13 miliónů obchodních jednotek na celém světě. Z nich jen 1/3 je vybavena platebními terminály. V nejvyspělejších zemích (např. USA, Velká Británie, Španělsko, Francie) je platebními terminály vybaveno cca 90 % všech obchodů, hotelů a dalších míst, která platební karty přijímají. Jedná se však o země, v nichž je platebními kartami hrazena významná část maloobchodního obratu (v USA 19 % v r. 1994), jsou dostupné levné telekomunikace (např. USA), nebo byla celoplošně zavedena technologie čipových karet (s podporou státu ve Francii).

První platební terminály v České republice zavedla již v květnu 1993 Komerční banka. Z počátku byla tato novinka přijímána s určitou nedůvěrou, ale během jednoho roku začal jejich počet rychle stoupat (v červnu 1996 bylo v provozu 750 platebních terminálů). Zákazníci se sami přesvědčili, že jim platební terminály přinášejí řadu výhod. Mezi nimi jsou především:

1. Vyšší bezpečnost - každá transakce je elektronicky ověřena.

2. Rychlejší zúčtování - banka obdrží data potřebná k zúčtování elektronicky během jednoho dne.

3. Více druhů karet = větší obrat - terminál umožňuje přijímat nově zaváděné elektronické platební karty edc/Maestro a VISA/Elektron.

Přes výše popsané výhody však budou mechanické snímače (tzv. imprintery) používány ještě minimálně jedno desetiletí, a to nejen u nás. Z provozu je vytlačí až celosvětové plošné zavedení čipových karet a podstatné zlevnění platebních terminálů (dnes činí jejich cena cca 30 tisíc Kč).

Tři fáze rozvoje karet u nás

Platební karty nejsou v České republice novinkou několika posledních let. Používají se tu již 27 let (karty vydané v zahraničí). Jejich vývoj prošel celkem třemi fázemi:

1. fáze - 1968 - 1991: - platební karty přijímalo cca 1200 obchodních jednotek v několika obchodních a turistických centrech, používali je pouze zahraniční návštěvníci. - Vydávání bankomatových karet zahájila Česká spořitelna.

2. fáze - 1992 - 1994: - příjem karet se rozšířil na asi 5000 obchodů po celém území státu (z toho Praha cca 3000). Karty však již používali i středně a výše situovaní tuzemští zákazníci, začaly je přijímat první čerpací stanice a samoobsluhy.

3. fáze - od r. 1995: - díky platebním terminálům je bezhotovostní placení přístupné širokým vrstvám klientů, platební karty začínají ve velkém měřítku přijímat čerpací stanice, supermarkety, nákupní střediska, velké prodejny elektro, sportovních potřeb apod. - Banky nahrazují bankomatové karty Cirrus kartami platebními Maestro/Cirrus a zavádějí platební karty Elektron.

S cílem zjednodušit placení kartami za pohonné hmoty dojednalo Sdružení pro bankovní karty a bankovní společnost I.S.C.MUZO s firmou CCS možnost používat nové terminály CCS Unipos (on-line) pro příjem bankovních karet (odpadá nutnost instalovat zvláštní terminál pro bankovní karty). Od března t. r. jejich prostřednictvím přijímá karty Eurocard/MasterCard a edc/Maestro 149 čerpacích stanic, karty VISA cca 50. Do konce roku se však jejich počet zvýší na cca 300 až 350 čerpacích stanic. - Podobnou dohodu uzavřela se společností CCS i Česká spořitelna (240 čerpacích stanic).

Magnetické karty versus čipové

Mechanické snímače platebních karet byly zavedeny již před půlstoletím a sloužily bez problémů, dokud se kartami platily relativně vysoké částky a karty používaly jen příjmově velmi dobře situované skupiny zákazníků. Od druhé poloviny 70. let začaly platební karty široce používat i střední a nižší příjmové skupiny klientů bank a kartami začaly být ve velkém rozsahu hrazeny i relativně nízké částky. Objevily se proto tři zásadní problémy:

1. U velkého množství klientů hrozilo nebezpečí přečerpání účtu spojené s problematickým vyrovnáním vzniklého dluhu. - Telefonické ověřování platnosti a krytí transakce bylo možné provádět z praktických důvodů pouze u části transakcí.

2. Zpracování papírových dokladů z imprinterů bylo při klesající průměrné částce transakce nákladné (podobně jako u šeků).

3. Zvýšila se potřeba ochrany karet proti jejich zneužití cizími osobami.

Banky proto zavedly elektronické platební terminály, které používají ke zpracování platební transakce údaje zaznamenané v magnetickém proužku karty (od konce 60. let byly používány již u bankomatů). První terminály pracovaly v režimu off-line, tzn. že ověřovaly platnost karty proti seznamu zablokovaných karet dodávaných bankami elektronicky 2 - 3x týdně a finanční limit byl ověřen pomocí údaje v magnetickém proužku.

Tento režim byl používán do poloviny 80. let, kdy banky z bezpečnostních důvodů zavedly on-line ověření transakce (zejména u mezinárodních plateb). V tomto režimu jsou platnost karty, finanční krytí transakce a případně i PIN ověřeny přímo u vydavatele platební karty. Doba nutná pro ověření činí cca 3 - 12 s a prodlužuje se při použití málo kvalitních telekomunikací.

Telekomunikace jsou dnes základním omezujícím prvkem rozvoje bezhotovostního placení. Limitujícími prvky však nejsou jen kvalita a dostupnost telefonních a datových linek (včetně rychlosti přenosu), ale i jejich cena. V okamžiku, kdy zákazníci hradí kartou i denní nákupy potravin (Francie, Velká Británie a nyní i ČR), zvyšuje se podíl telekomunikačních poplatků na provozních nákladech. Řešením je ověření finančního krytí transakce, platnosti karty i totožnosti klienta (PIN) přímo v obchodě. Potřebné údaje však není možné z bezpečnostních důvodů uložit na magnetickém proužku. - Řešení přinášejí čipové karty s vysokou úrovní bezpečnosti.

Čipové karty nejsou novinkou

První čipové karty byly vyvinuty v první polovině 70. let a poprvé v bankovnictví masově zavedeny v roce 1990 ve Francii. Bankovní čipové karty zajišťují maximální možnou ochranu dat před nepovoleným čtením nebo záznamem, a jsou proto několikanásobně dražší než karty magnetické (cca 3 - 5 USD). Výhody a úspory provozních nákladů, které přinášejí, však hovoří pro jejich zavedení.

České banky jednaly o zavedení čipových karet ve Sdružení pro bankovní karty (dnes 25 bank) již v roce 1991, kdy se začínal budovat moderní systém platebních karet ve společnosti I.S.C.MUZO, kterou vlastní pět vedoucích peněžních ústavů. V té době byl k dispozici pouze francouzský systém čipových karet, u něhož nebylo zaručeno, že bude přijat za mezinárodní standard. Bylo však zřejmé, že čipové karty budou do deseti let zavedeny i v rámci mezinárodních bankovních asociací Europay/MasterCard a VISA. V podmínkách pro dodání bankomatů, platebních terminálů a autorizačního centra, na který jsou napojeny, byl proto stanoven závazek výrobců upravit je pro použití čipových bankovních karet, jakmile budou vydány jejich mezinárodní specifikace.

V roce 1994 vytvořily asociace Europay, MasterCard a VISA společnou pracovní skupinu pro vytvoření norem pro čipové bankovní platební karty (vychází z normy ISO 7816), zvanou Group EMV. Tato skupina vydala v uplynulém období postupně tři specifikace zahrnující jednotlivé technické oblasti, z nichž poslední byla zveřejněna letos v červnu. Jejich obsahem jsou nejen karty platební, ale i tzv. elektronická peněženka. - Společnost Europay plánuje provést v Evropě jako první celoplošné zavedení čipových karet již v letech 1997 - 2002, společnosti MasterCard a VISA počítají s obdobím delším.

Díky opatření bank z roku 1991 bude nyní možné všechny bankomaty (410 ks) Dassault, IBM a Olivetti a platební terminály VeriFone v České republice levně a rychle upravit pro souběžný příjem magnetických i čipových karet podle specifikace EMV.

Elektronické peněženky

Vydání třetího dílu specifikace EMV je základní podmínkou pro zavedení čipových platebních karet. Dalšími podmínkami je úprava autorizačních a zúčtovacích systémů bank a těchto asociací a vydání příslušných provozních předpisů. Proto je možné počítat se zahájením vydávání čipových platebních karet Eurocard/MasterCard, edc/Maestro, VISA a Electron až ve druhé polovině příštího roku. Ihned je však možné zavést tzv. elektronickou peněženku (viz HN 30. 11. 1994), určenou pro hrazení drobných částek (do cca 25 ECU). - Elektronická peněženka však nenahradí platební karty, pouze je doplní o nový produkt.

Komerční banka, Agrobanka a IPB přijaly nabídku společnosti Europay International na zahájení pilotního projektu elektronické peněženky CLIP. Jedná se o první elektronickou peněženku založenou na kompletních specifikacích EMV. Společně se svazem italských bank Servizi Interbancari se české banky stanou jejími prvními vydavateli v Evropě. Výhodou systému CLIP je jeho možné zapojení do mezinárodního provozu a využití instalované techniky i pro čipové platební karty. Významná je pro banky i možnost seznámit se prakticky s novou technikou před vydáním prvních čipových platebních karet. První zkušenosti s čipovými kartami získalo I.S.C.MUZO a Komerční banka již v červnu 1995, kdy byly čipové předplatební karty zavedeny v síti čerpacích stanic firmy Tank-Plus.

Prvních 10 tisíc karet CLIP a 600 platebních terminálů bude uvedeno do provozu začátkem roku 1997 v Praze. Nejprve budou nabídnuty jako samostatný produkt, postupně však budou doplňovat i čipové platební karty (použití pro malé transakce). V příštím roce u nás předpokládáme také zavedení elektronicky peněženky VISA Cash.

Druhým zkušebním projektem, který v tuzemsku již probíhá, je elektronická peněženka Monet, vyvinutá členy České asociace pro čipové karty. Česká spořitelna a ČSOB zahájily její pilotní projekt na podzim roku 1995 v Karviné a Zlíně. - Základem úspěšného rozšíření mezinárodních elektronických peněženek CLIP a VISA Cash i tuzemské Monet je však možnost použít k placení stejná zařízení. Zajištění této podmínky je jedním z úkolů Sdružení pro bankovní karty.

Přechodné období

Předpokládá se, že celosvětový přechod k čipovým kartám bude trvat více než deset let, z toho v Evropě pět let (v některých obchodních místech se však elektronický platební terminál nevyplatí ani v tomto období). Jsem toho názoru, že v České republice bude tento přechod mnohem rychlejší, protože české banky mají pro tuto změnu technologie na jedné straně příznivé podmínky (moderní technika) a na druhé straně podmínky nepříznivé (málo kvalitní a drahé telekomunikace). - Přechod k čipovým kartám bude proto trvat asi tři roky.

Závěrem musím říci, že nesouhlasím s názorem ing. M. Jandy z České asociace pro čipové karty (uvedený ve zmíněném článku), že: "Magnetické karty v současné době u nás vydávány nejsou..." a že asi nikdy u nás nebudou kartami platebními, ale pouze bankomatovými. I když zatím převažuje použití platebních karet v bankomatech (vloni u nás všechny bankomaty dohromady vyplatily 27 miliard Kč), velmi rychle roste obrat i počet platebních transakcí. - V roce 1995 bylo magnetickými platebními kartami v ČR zaplaceno zboží a služby za více než 2 miliardy Kč (Eurocard/MasterCard, VISA a American Express). Dalších pět miliard korun bylo realizováno pomocí imprinterů. Přes 12 miliard korun bylo uhrazeno elektronicky platebními kartami CCS v čerpacích stanicích.

I když u nás budou do roku 2009 celoplošně zavedeny čipové platební karty, ještě řadu let budou banky muset zajišťovat možnost přijímání magnetických karet vydaných v zahraničí a používání v tuzemsku vydaných karet v cizině. České banky toto svým klientům zajistí ve spolupráci s mezinárodními bankovními platebními systémy Europay/MasterCard a VISA. - Řešením budou tzv. hybridní karty, tj. karty vybavené jak čipem, tak magnetickým proužkem, příp. i embosingem (reliéfní písmo pro imprintery).

PAVEL JUŘÍK,

předseda Sdružení pro bankovní karty

Platební karty v ČR (k 30. 6. 1996)

Systém Počet bankomatů Počet obchodů Počet karet

(platebních terminálů1)

Sporožirové karty2) 680 3 500/240 600 000

Europay/MasterCard 404 9 650/761 310 000

VISA3) 142 7 000/500 10 000

1) Včetně čerpacích stanic

2) ČS - k 31. 3. 1996

3) VISA - počet obchodů a karet - odhad vývoje podle roku 1995