Volby do historicky prvního Senátu samostatné ČR už klepou na dveře

Volby do historicky prvního Senátu samostatné ČR už klepou na dveře

[*] Kauce ve výši 20 tisíc musí kandidáti složit do tří dnů po oznámení o registraci

[*] Volit bude možné pouze v místě trvalého bydliště voličů

[*] Senátorů bude 81 a voleni budou na dva, čtyři a šest let

Českou republiku čeká na podzim opět návštěva volebních místností. Po volbách do Poslanecké sněmovny to tentokrát bude historicky první předávání hlasů do druhé komory Parlamentu, tedy do Senátu. Volební lístky budeme do uren vhazovat podle ustálené tradice v pátek a sobotu, 15. a 16. listopadu 1996.

Myšlenka vzniku Senátu se v politických kruzích objevila po rozpadu Československa. Tehdy mělo jít hlavně o "uplatnění" poslanců tehdejšího české komory Federálního shromáždění. Jako první přišli s nápadem na vznik dvoukomorového Parlamentu poslanci Občanské demokratické aliance v létě 1992. V prosinci 1992 schválila tehdejší Česká národní rada znění české ústavy, v níž je Senát zakotven. Poslanci HSD-SMS tehdy dokonce navrhli, aby sídlem Senátu bylo Brno. Tato varianta byla definitivně opuštěna až letos.

Sami otcové myšlenky vzniku Senátu se dnes ptají na jeho význam. Někteří z nich se domnívají, že by měl plnit funkci tzv. občanského hlídače Poslanecké sněmovny. Jiní politici se ptají, zda nebude suplovat dnešní funkci prezidenta republiky či Ústavního soudu. Význam Senátu však zřejmě ukáže až jeho činnost.

Podle Ústavy ČR není Senát zákonodárným sborem a vláda se mu politicky nezodpovídá. Zákonodárnou moc má pouze tehdy, je-li rozpuštěna sněmovna. Senát se vyslovuje k vyslání armády do zahraničí, k pobytu cizích vojsk na našem území, ratifikuje mezinárodní smlouvy a návrhy na změnu volebního či ústavního zákona (tady je však potřeba ratifikace obou komor). Sami senátoři nemohou předkládat návrhy zákonů, učinit tak může pouze celý Senát. Hlavním úkolem je schvalovat zákony přijaté Poslaneckou sněmovnou kromě zákona o státním rozpočtu.

Volební systém

Volby do Senátu se budou od těch z přelomu května a června výrazně lišit. První rozdíl je v počtu zákonodárců. První komora má poslanců 200, senátorů bude 81, každý za jeden volební obvod.

Také volební systém bude jiný. Do Poslanecké sněmovny jsme volili systémem poměrného zastoupení, do Senátu se bude volit podle zásady většinového systému. V praxi to znamená, že zvolen bude ten kandidát, který obdržel nejvíce hlasů. Aby to však nebylo tak jednoduché, proběhnou volby ve dvou kolech. Zákonodárce vytvořil systém, podle něhož je zvolen ten, kdo obdrží nadpoloviční většinu všech odevzdaných platných hlasů. Vzhledem k tomu, že kandidáti této podmínky nemusí dosáhnout v prvním kole, upravuje zákon systém dvoukolový. Pro zvolení v druhém kole, které se uskuteční do šesti dnů po ukončení prvního, pak postačí prostá většina odevzdaných hlasů. S ohledem na skutečnost, že při možném velkém počtu kandidátů v obvodu a s roztříštěnou podporou voličů jednotlivým kandidátům, která se projeví tím, že každý získá jen malé procento hlasů, mohlo by dojít k tomu, že v prvním kole nikdo nezíská potřebných šest procent. Přesto dva nejúspěšnější postoupí do kola druhého. Jeden z nich se stane senátorem.

Novinkou proti volbám do sněmovny je i to, že voliči budou moci volit pouze v místě svého trvalého bydliště. Tato jistě logická podmínka (volí se zástupci z regionů, kteří by měli ve velké politice zastupovat občana) však může způsobit komplikace. Neexistují voličské průkazy pro volbu v jiném kraji. Zákon pouze připouští existenci zvláštního seznamu, kde budou zapsány osoby, které jsou v zařízeních, kde vykonávají výkon trestu odnětí svobody, jsou ve vazbě, popřípadě v nemocnicích, sanatoriích, ústavech sociální péče nebo v obdobných zařízeních. Důvodem pro zápis do zvláštního seznamu voličů je i vykonávání základní nebo náhradní vojenské služby. Tito občané budou volit ve volebním okrsku, do jehož územního obvodu uvedené zařízení spadá, a to buď přímo ve volební místnosti (například vojáci v rámci svého volna), nebo do přenosné volební schránky (v nemocnicích či věznicích).

Funkční období senátorů

Volební období senátorů je šest let. Senát je však na rozdíl od sněmovny volen nově vždy pouze z jedné třetiny, aby byla zachována kontinuita. Volby budou probíhat každé dva roky pouze ve 27 volebních obvodech. Letos se jedná o volbu v novodobé historii českého Parlamentu první, a tak bude voleno všech 81 senátorů. Předem však bude určena třetina senátorů, jejichž volební období bude dvouleté, a třetina senátorů, jejichž volební období bude čtyřleté.

Celá naše země byla rozdělena na volební obvody, které však vždy nekopírují kraje, regiony, či jinak dosud vžité regionální uspořádání. Seznam obvodů je obsahem přílohy volebního zákona. Z tohoto číslování vyplývá i funkční období kandidáta. Ten, kdo kandiduje v každém třetím volebním obvodu (počínaje číslem jedna), bude zvolen na dobu dvou let. Počínaje číslem dvě a v každém následujícím třetím volebním obvodu jde o volbu na čtyři roky, ve zbývajících obvodech budou senátoři v lavicích sedět šest let.

Kandidáti

Podmínkou, aby byl kandidát zaregistrován, je jeho věk. Alespoň ve druhý den voleb musí dosáhnout věku 40 let, další podmínkou je státní občanství České republiky. Kandidát může kandidovat pouze v jednom volebním obvodu. Přihláška k registraci se podává zapisovatelům obvodních volebních komisí nejpozději 60 dnů přede dnem voleb, tedy do 16. září. Na rozdíl od poslaneckých voleb umožňuje většinový systém kromě kandidatury politických stran také kandidaturu nezávislých kandidátů, kteří nejsou podporováni žádnou politickou stranou. K přihlášce nezávislého kandidáta však musí být připojena petice podporující jeho kandidaturu s podpisy alespoň tisíce oprávněných voličů z volebního obvodu, kde kandiduje.

Kauce

Velmi významnou kapitolou jsou v senátorských volbách kauce. Každý, kdo podal přihlášku k registraci, a v zásadě se tak rozhodl kandidovat Senátu, musí složit kauci ve výši 20 tisíc korun. Učinit tak musí do tří dnů po oznámení o registraci. Složení kauce je podmínkou pro zahájení tisku hlasovacích lístků. Po zkušenostech z poslaneckých voleb, kdy se několik politických stran a hnutí odvolalo k Ústavnímu soudu a žádalo zrušení podmínky složení kaucí (soud potvrdil ustanovení zákona o volbách, a tedy podmínkou pro vytištění hlasovacích lístků bylo složení kaucí), sáhla Ústřední volební komise ke speciálnímu sdělení pro volební komise. Za okamžik složení kauce na zvláštní účet příslušného okresního úřadu v sídle volebního obvodu je třeba považovat oznámení o ukončení finanční operace:

u bezhotovostního styku je to doba odepsání příslušné finanční částky z účtu toho, kdo podal přihlášku k registraci. V případě pochybení banky je rozhodující termín, ke kterému dni měl být podle příkazu k úhradě proveden bezhotovostní převod, a to za předpokladu, že zůstatek na účtě k tomuto termínu je vyšší, než činí kauce;

u hotovostního styku je směrodatné datum podání na poště nebo den složení v hotovosti v bance ve prospěch zvláštního účtu příslušného okresního úřadu v sídle volebního obvodu. V případě, že bude z částky odečten manipulační poplatek pošty nebo banky, je kandidát povinen částku doplatit ve lhůtě pěti dnů od doručení výzvy obvodní volební komise.

Složení jiné než zákonem stanovené částky nelze považovat za složení kauce a je nutné konstatovat, že takový subjekt nesplnil zákonem stanovené podmínky pro vytištění hlasovacích lístků.

Lhůty dané uvedeným ustanovením počínají běžet následující den po dni oznámení o registraci kandidátní listiny zmocněncům nebo nezávislým kandidátům na uvedenou adresu bydliště nebo pracoviště. Připadne-li poslední den lhůty ke složení kauce na den pracovního klidu nebo den pracovního volna, je posledním dnem lhůty první následující pracovní den.

Informace o tom, že kandidátovi nebyly vytištěny hlasovací lístky z důvodu nesložení kauce, bude vyvěšena ve volebních místnostech příslušného volebního obvodu.

Technické parametry spojené s tiskem hlasovacích lístků nesmějí být zveřejňovány či sdělovány občanům ani politickým subjektům.

Jakékoliv rozmnožení či tisk hlasovacích lístků zabezpečené jinak než shora uvedeným způsobem by mohlo být posuzováno jako trestný čin podle uvedeného ustanovení trestního zákona, což závisí na posouzení orgánů činných v trestním řízení.

Volební kampaň

Mnozí kandidáti, zejména nezávislí, si budou svou kampaň alespoň částečně financovat sami. Politické strany se netají tím, že z centra poplynou finance pouze na centrální akce, zbytek si musí kandidáti zajistit sami. Primátor Prahy Jan Koukal již před nedávnem oznámil úmysl pořádat sponzorské večeře s tím, že účastníci budou o účelu použití svých financí vědět.

Zákon o volbách hovoří pouze o tom, že pokud využil starosta obce možnosti a vyhradil plochu pro vylepení volebních plakátů pro volby do Senátu, musí předem upravit podmínky pro první i druhé kolo tak, aby byla zachována zásada rovnosti kandidátů. Vysílání spotů v Českém rozhlase a v České televizi zřejmě nebude, neboť je zákon neupravuje. Nezávislá televizní společnost Nova naopak oznámila úmysl najít volební kampani ve vysílání potřebné místo. Místního rozhlasu nelze používat k volební agitaci vůbec, tedy ani před druhým kolem. Konec volební kampaně zákon přímo stanoví na 48 hodin před začátkem voleb. Pro první kolo to bude 14. hodina 13. listopadu, druhé kolo začně také ve 14 hodin, ale až 20. listopadu 1996. Lhůta sedmi dnů, stanovená pro zákaz zveřejňování výsledků předvolebních průzkumů, znamená, že si je budeme moci přečíst do 8. listopadu. VĚRA LUPTÁKOVÁ