Silné finance ledacos vyřeší

Silné finance ledacos vyřeší

V prvé řadě nesmíme uvěřit, že by se hojně diskutované problémy našeho bankovnictví mohly týkat pouze malých bank. Účast na privatizaci a vytváření ekonomických impérií, group, rodin, holdingů bylo a je spojeno s rizikem.

Podnikatelé kupovali podniky s vírou, že přežijí, a právě jejich síla a vzájemná propojenost jim pomůže. Nesplacené úvěry, a úvěry, které v budoucnosti nebudou splaceny, většinou sloužily a slouží k získání mocenského vlivu v ekonomice, k zajištění předchozích investic a jejich ochraně před rizikem bankrotu. Takové úvěry poskytovaly všechny banky, malé byly mnohdy přímo založeny, aby konkrétním osobám přístup k nim umožnily.

Nové majetkové struktury

Naše ekonomika je plná nových majetkových struktur, které vznikly zřetězením jednoho původního vkladu do malého "eseróčka". Jediný článek takového řetězce se může složit a strhnout s sebou celý zbytek. Mnoho z nich je svým předlužením ke konkursu přímo předurčeno. Riziko násobí těžko předvídatelný vývoj inflace a nejistota jak dlouho bude stát financovat pevný kurs koruny. Nejsou volné pracovní síly k získání nových trhů. Mnozí prodávají za ceny, které jim nezajišťují reprodukci kapitálu. V takové situaci proti našim podnikatelům nastupují konkurenti z východu s ještě nižší cenou pracovní síly a ještě zatíženi nižšími náklady na ochranu životního prostředí.

Nedostatečná restrukturalizace

Riziko bankovnictví zvyšuje též nedokončená restrukturalizace průmyslu. Ti, kteří chtějí v konkurenci přežít, budou muset intenzívněji využívat své zdroje, a například jen v soutěži o pracovníky do druhých směn zlikvidují své slabší konkurenty. Všichni, kdo neuspějí, jsou silně závislí na bankovních úvěrech, a tak nemůže nikdo počítat s tím, že pro banky ohrožení skončilo. Pro mnoho podnikatelských subjektů končí levné zdroje, které jim zajistila kupónová privatizace. Mezi ně patřilo, a možná ještě patří, i tunelování investičních fondů.

Možnosti úspěšného řešení našeho bankovního problému jsou omezeny mnoha významnými jevy. Na továrny se u nás stále víc hledí jako na zdroj pracovních příležitostí než jako na zdroj zisku. Proto rozhodující objem peněz z nesplacených úvěrů skončil vedle peněženek bývalých diků ve výplatních sáčcích zaměstnanců společností, které měly dávno zbankrotovat. Restrukturalizace ekonomiky je uměle zpomalována odčerpáváním prostředků pro financování sociálního státu. K tomu patří neustálé oddalování mnoha bankrotů. Proto nejsou systémově a včas z ekonomiky vylučováni neplatící dlužníci. Je to tolerance hříchu krádeže. Krádeží je totiž i neplacení závazků, a to i bankám. Bankrot jako zákonité a energické řešení důsledků neschopnosti platit své závazky, nebo faktu předlužení, byl ve svaté obhajobě sociálního smíru odmítnut a znemožněn. Není chráněn věřitel. Proto jsou a budou ještě dlouho ohroženy všechny banky.

Příležitost pro IPB

Proto si musíme položit otázku, zda vůbec budeme na úhradu ztrát bank mít. Budoucnost našeho bankovnictví je spojena s mnoha riziky. Zde jich je prezentováno pouze několik. Za nejlepší se jeví přijmout ekonomickou logiku zelináře: Dobrý obchodník se snaží prodat své zboží dříve, než se mu pokazí. K tomu připočtěme, že společenskou poptávkou je financování transformace bez dopadů na občany. Pak také nemůže být koupě bank financována úsporami našich občanů v těchto bankách uloženými. Kupec musí přijít ze zahraničí. Naše velké banky mají zatím dobrou prestiž. Ta se dokonce zásluhou Investiční a Poštovní banky ještě zvýší. Máme k tomu skvělou příležitost.

Nomura

Na světě největší investiční banka, japonská Nomura, spolupracovala s IPB na jejím uvedení na mezinárodní kapitálové trhy. Pověst naší země, jejího bankovnictví a jejího kapitálového trhu nevytvářejí vhodné podmínky pro nabídnutí akcií českých bank světovým portfoliovým investorům. Přesto Nomura dospěla k závěru, že IPB je skvělou investiční příležitostí a její nabídkou se snaží této příležitosti využít pro sebe. Dokonce se zdá, že proti domácím analytikům dokázala ocenit podnikatelský duch banky. Vůli, s kterou si IPB dokázala vybudovat své postavení, svoji IPB Group.

Vstup Nomury do IPB zvrátí veškeré pochybnosti a přiláká mnoho dalších strategických investorů, aby o vstup do našich bank soutěžili. Ti pak zaplatí ve vysoké ceně bankovních akcií významnou část nákladů reformy našeho zdravotnictví, školství či jiných oborů, na které náš rozpočet nestačí, a to dokonce na několik let. Silní bankovní partneři si již ohlídají, aby věřitelé neplacením úvěrů, policisté a soudci svým despektem k věřiteli, nebo dokonce zkorumpovaní zaměstnanci jejich investici nepokazili.

Dnes nemusíme mít ani strach, že se budeme dělit o národní zisky s cizinci. Bez nich bychom se zřejmě dělili s následovníky těch, kteří způsobili krach tolika našich bank. Na-opak. Nepominutelným vlivem vstupu významných mezinárodních bank do našich největších bank bude i to, že státní byrokraté již nebudou mít takovou možnost zasahovat do pravidel hospodářské soutěže a práv soukromých akcionářů. K prospěchu všech budou zvráceny pokusy o restaurování mocenského vlivu státu v ekonomice.

Jde jen o to, aby v samém počátku tento proces nebyl zastaven tím, že se vstup Nomury do IPB zpolitizuje. Někdo možná bude nutit Nomuru k soutěži bez respektu k realitě. Nomura se nehlásí do konkursu. Nomura dává exkluzívní nabídku a očekává stejně exkluzívní jednání. Už vůbec nechce v důvěrných jednáních uspokojovat očekávání privatizačních úředníků. Pokud tento vrchol české privatizace nezvládneme, zaplatíme jej dalším zhoršením naší šance dohnat své vyspělé sousedy a budoucí partnery v Evropské unii v životní úrovni našich občanů.

JAN SUCHÁNEK,

YSE Profit holding