Moravské naftové doly dokončují svou privatizaci


[*] Firma vkládá velkou naději do průzkumných vrtů na plynovém ložisku v Pákistánu

Moravské naftové doly Hodonín (MND), a. s., se po červencovém rozhodnutí vlády o privatizaci 31,5 procenta akcií, které byly v držení FNM, stává stoprocentně soukromou společností. Jak pro HN uvedl generální ředitel MND František Bednařík, v současné době připravuje FNM podklady pro převod akcií na nové vlastníky. Těmi jsou Transgas, který získal 21,5 procenta, a Jihomoravská plynárenská s 10 procenty akcií. "Od obou nových vlastníků si slibujeme především ještě větší prohloubení dosavadní úzké spolupráce," řekl F. Bednařík. Výrazněji se podle něj v MND neprojevuje ani působení majoritního vlastníka, kterým je s více než 40 procenty akcií Harvardská společnost spolu se společností Stratton Investments. "Dlouhodobé strategické plány vedení společnosti jsou zatím ze strany těchto vlastníků respektovány a dodržovány. Očekávali jsme ale například, že díky Strattonu budeme moci uplatnit naše odbornosti na jeho ropných polích v Arabských emirátech, což se zatím nestalo," uvedl F. Bednařík.

MND plánují v letošním roce vytěžit 150 tisíc tun ropy a více než 100 miliónů m3 zemního plynu. Díky zvýšení cen ropy na světových trzích udrží společnost objem tržeb minimálně na úrovni loňských 1,2 miliardy Kč a čistý zisk za rok 1996 by měl překročit plánovaných 30 miliónů korun. Do roku 2000 hodlají MND zvýšit těžbu ropy na 200 tisíc m3 ročně. Těžba zemního plynu podle F. Bednaříka stagnuje, protože se nedaří najít nová naleziště. "Pokud budeme mít úspěch v zahraničí, mohly by se výhledy do budoucna podstatně změnit. Velkou naději vkládáme do průzkumných vrtů na plynovém ložisku v Pákistánu." Těžba zemního plynu je totiž podle F. Bednaříka mnohem levnější než těžba ropy a očekává se dlouhodobý růst cen plynu. "Zásoby ropy máme minimálně do roku 2010. I když je její současná cena potěšitelná, podléhá značným výkyvům."

Kromě vlastní těžby je v současnosti jednou z hlavních aktivit MND výstavba podzemních zásobníků plynu, na které spolupracuje právě s Transgasem. První zásobník v Uhřicích s kapacitou 180 miliónů m3 plynu má být zprovozněn v roce 1999 a náklady na jeho vybudování dosáhnou 1,2 až 1,5 miliardy korun. Po dobudování druhého zásobníku v Dambořicích bude mít celý komplex kapacitu do 400 miliónů kubíků. Náklady na jeho vybudování budou pravděpodobně vyšší, protože jde o konverzi bývalého ložiska ropy na zásobník plynu. "Jedná se o špičkové zdroje, protože budou schopny vyprodukovat v případě potřeby denně více než 10 miliónů m3 plynu a naopak mohou být okamžitě znovu doplněny," tvrdí F. Bednařík. Pokud najdou MND vhodného partnera, hodlají budovat i další podobné zásobníky. Podle F. Bednaříka je v ČR těchto záložních zdrojů málo. Světovým standardem je uskladnění 25 až 30 procent roční spotřeby plynu. Jestliže se v ČR předpokládá roční spotřeba v roce 2010 15 miliard m3, měly by být v zásobnících uskladněny přibližně čtyři miliardy kubíků. Současná kapacita zásobníků však nepřesahuje ani polovinu tohoto množství.

ALEŠ ŘIHÁČEK

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist