Architekt evropské úrovně

Mateřská škola v Brně-Husovicích, 1925

Architekt evropské úrovně

Usiloval o jasný řád krajiny městské, průmyslové a zemědělské s nosnou rekreační osnovou.

Architekturu chápal dialekticky jako umění kontinuální a komplementární v její stálé reprodukci života a stálé regeneraci a rekonstrukci jak jeho způsobu, tak i hmotných forem.

V hnutí mezinárodní architektonické avantgardy mu imponoval především její sociální étos - snaha dát architekturu do služeb celé společnosti, univerzalizovat její hmotný a hygienický standard.

Architekt Otakar Nový na mezinárodní vědecké konferenci ke 100. výročí narození Bohuslava Fuchse.

V řadě monografických výstav věnovaných důležitým postavám domácí architektonické scény moderního věku zveřejňuje nyní pražská Galerie Jaroslava Fragnera expozici Bohuslav Fuchs (1895 - 1972). Prostřednictvím četných nákresů, modelů a fotografií je tu představován jeden z významných představitelů české architektury, který ve své tvorbě rozvíjel zejména funkcionalistické trendy meziválečného období. Výstavu, která je k vidění do 26. května, doplňují snímky z rodinného archívu, ukázky z korespondence a další dokumenty.

Jméno architekta Fuchse je spojeno zejména s Brnem. (Však se také loňské sté výročí Fuchsova narození v moravské metropoli hojně připomínalo - výstavou, vědeckou konferencí, publikacemi.) Sem se v první polovině 20. let přestěhoval z Prahy, zde našel příznivé podmínky pro svoji práci a zformoval si také svůj program.

Ve studii Moderní architektura v Československu z roku 1930 mohl již Karel Teige zařadit Fuchse do čela brněnské stavební tvorby a jeho díla připojit i k nejvýznamnějším činům novodobé československé architektury. "Málokdo měl tak obsáhlou příležitost uplatnit svou práci prakticky jako tento autor, málokdo u nás mohl realizovat své projekty tak zásadně a bez nebezpečných ústupků úředním předpisům a jiným překážkám," osvětluje Teige okolnosti této tvorby. A dodává:"... Fuchsovy budovy studentských kolejí, hospodyňské školy, bankovního domu, hotelu Avion, lidových lázní, škol, četných vil a obytných domů jsou stavby vysoké evropské úrovně." K vyzvedávaným stavbám se později, v průběhu 30. let, mohly přiřadit i další Fuchsovy realizace, a nejen na Moravě, ale také na Slovensku - zotavovna Morava v náročném přírodním prostředí Tater, lázeňské centrum a zejména termální koupaliště Zelená žába v Trenčianských Teplicích.

Fuchsovy stavby, výmluvně jednoduché až lapidární, ovlivněné novodobými konstrukčními postupy i materiály, si dodnes zachovávají vekou inspirativní působivost. Neméně inspirativní však zůstávají i jeho projekty nerealizované (viz soutěžní návrhy řešení zástavby okolí Národního divadla z let 1962 a 1964), návrhy urbanistických řešení či památkové úpravy, regulační plány měst i regionální urbanismus, bytová architektura a designérská tvorba.

Bohuslav Fuchs bývá označován za nejvýkonnějšího architekta meziválečné i poválečné avantgardy. Kromě příznivých vnějších okolností se na tom podílela zejména jeho pracovitost a nápaditost. To vše lze za exponáty pečlivě připravené výstavy v Galerii Jaroslava Fragnera vyčíst. (mat)

Rozsáhlé a mnohostranné tvorbě Bohuslava Fuchse je věnována také publikace vydaná k loňskému výročí brněnským nakladatelstvím Petrov. Pod názvem Bohuslav Fuchs - Celoživotní dílo (váz., 200 str.) v ní Iloš Crhonek soustředil zejména soupis Fuchsových návrhů, projektů i realizovaných staveb, urbanistických studií i dalších děl. K těm nejdůležitějším potom připojuje komentář, osvětluje architektonické i společenské okolnosti jejich vzniku, význam pro dnešek. Podle jeho slov jsme si Fuchsovo dílo zcela nepřisvojili: "Až dosud jsme je obcházeli zvenčí, zatímco podstata a vnitřní smysl jeho proměn nám zůstaly skryty..."