SLOVA: Topinky a tiskárna

SLOVA

Topinky a tiskárna

Kde jsou ty časy! Budík mi zazvonil v šest a já mohl okamžitě hupky-dupky zaběhnout pro čerstvé rohlíky a mléko do mlékárny. Po Praze jich bývalo jako výčepů, div ne na každém rohu. Krámek s kyprou paní vedoucí, obojí vonící křupavým pečivem a olomouckými tvarůžky.... Idylické doby pominuly a mlékárny zmizely. Na rozdíl od mnohého se však na svá místa v rámci malé ani velké privatizace nevrátily. Ostatně žádný div, kdo by z tržby za pár rohlíků, jogurtů, trochu mléka a droždí mohl platit restituentům nájemné?

A tak se vytratil z běžného použití druhý význam homonyma mlékárna, tedy prodejna mlékárenského zboží, a zůstal jediný: podnik na úpravu a zpracování mléka. Naše snídaňová tabule byla ochuzena o čerstvé rohlíky, zato má slovní zásoba obohacena o nový termín. Na stole se objevil přístroj s nápisem toaster. Podle anglicko-českého slovníku to znamená opékač topinek. Jenomže do přístroje nakupujeme bílý toastový chléb, tak jaképak topinky? Topinka je podle mne opečený krajíček našeho českého či moravskoslezského chleba ze směsi žitné a pšeničné mouky, natřený sádlem (nejlépe husím) a ochucený notnou dávkou česneku. Nedá mi to, abych necitoval z etymologického slovníku Václava Machka: topiti je praslovanské faktitivum k nezachovalému u nás slovesu pro pojem "býti teplý" (lat. tepere), shodné se staroindickým tápáyati, zahřívá, pálí)... Topinka je z topénka (zkrácení délky před téžeslabičným n, z topínka), staročesky topenicě, slovensky topenica, hornolužicky tepjeňca, dolnolužicky topjeňca, tiopjeňka, je od tohoto topiti (chléb topený = pražený, opalovaný)...

Cit mě nutí odlišit od tradičních topinek to, co vyskakuje z opékače, a tak označuji to druhé toast a vyslovuji s Pravidly [toust]. Asi jsem svými etymologickými extempore únavný, ale ještě jedno: toast znamená rovněž přípitek, což se vysvětluje tím, že se v Anglii při přípitku namáčela topinka do sklenice. (Vzpomínáte z ruštiny: tost na bruděršaft, přípitek na bratrství?)

K čemu to povídání? Chtěl jsem upozornit, že se do hovorové češtiny dostává často cizí slovo, aby se dalo něco odlišit, upřesnit, specifikovat. Není to vzácný jev a dalších příkladů by bylo bezpočet. Nabízí se módní obor, doména internacionalismů a dalších přejatých slov. Mám na mysli počítače, tedy komputery (psát lze i compu- tery). Už skutečnost, že umíme zrovna v této oblasti vystačit s českým slovem počítač, svědčí, jak značnou seberegulační schopnost má jazyk. Organicky utvořený termín, zprvu sice s jiným významem (počítací, měřicí zařízení), se přenesl na nový jev a začal převládat. Zatímco jiný přístroj, na kterém se tisknou výstupy z počítače, se obyčejně nazývá cizozemsky printer. Nabízelo by se tiskárna, ale ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost (Academia 1994) se pod heslem tiskárna uvádí jen závod, provozovna, zařízení provádějící tisk. Takže si zahraju na Sibylu a předpovím, že český termín tiskárna, občas používaný v souvislosti s počítači, ustoupí (zůstane pro dům, dílnu, tiskárenský stroj) a pokud jde o počítače, pole ovládne - v zájmu odlišení - právě printer. Nejen v odborném slangu, ale pravděpodobně též v hovorové řeči. Prostě opět jeden příklad, kdy bez jazykové výpůjčky těžko se obejít. IVO VACULĺN