FILM: O vnitřním smíchu

FILM

O vnitřním smíchu

S titulem Co dělat? a s podtitulem Cesta z Prahy do Českého Krumlova aneb Jak jsem sestavoval vládu přichází do kin zásluhou dis- tribuční firmy Barrandov nový film dokumentaristy Karla Vachka. Jeho producentem je Krátký film Praha, a. s., a koproducenty Česká televize a Barrandov Biografia, a. s.

Sám Karel Vachek, který je autorem scénáře, režisérem a jedním z protagonistů, charakterizuje snímek jako "filmový román o vnitřním smíchu". Je pravda, že autor na některé z aspektů klasického dokumentu rezignuje (například odmítá identifikovat postavy, které ve filmu aktivně vystupují) a jiné zdaleka překračuje ve jménu své filozofické koncepce i svých osobitých představ o tom, čím má být film. Snahou po úzkostlivém očištění od emocí podřizuje tok své výpovědi intelektuálnímu pojetí a výraznému humanistickému poselství, které je pro jeho tvorbu typické.

Film navazuje na předchozí Vachkova díla, z nichž prvním byl absolventský snímek Moravská Hellas, oceněný na MFF v Karlových Varech a poté uzavřen na šestadvacet let do trezoru. Podobný osud stihl i snímek Spřízněni volbou, který zachytil události čtrnácti dnů, které předcházely na jaře 1968 volbě československého prezidenta. Po dlouhých letech nucené odmlky se Karel Vachek vrátil k tvorbě až rozsáhlým dokumentem Nový Hyperion o atmosféře ve společnosti před prvními svobodnými volbami.

Ve filmu Co dělat? zachycuje autor cestu dvou autobusů intelektuálů z Prahy do Českého Krumlova. Jejich výpovědi klade do souvislosti i do rozporu s přípravami slavností v Českém Krumlově. Stávají se tak svérázným svědectvím o současné přelomové době, o lidech, o stavu společenského vědomí. Zdánlivě chaotický tok více než tříhodinového díla, jímž postavy procházejí v hektickém rytmu, má však svou precizní stavbu a hlubokou vnitřní logiku. Vachek je nesmírně bystrý pozorovatel. Dokáže věcně, bez emocí a soudů zachytit svět mnohdy kontroverzních intelektuálů v souvislosti s mumrajem lidových veselic reprezentovaných například stavěním máje nebo mítinkem KSČM. Má smysl pro detail, ironii, komickou situaci i kontrapunkt. Jeho film je dílem výjimečným, těžko zařaditelným, nepodléhajícím módě ani banálním představám o dramaturgii. O to cennější je nejen po stránce umělecké, ale i z hlediska výpovědi. Česká televize uvažuje o uvedení Vachkova filmu v období senátorských voleb. (lík)