...ale anglické pivo je Ale

...ale anglické pivo je Ale

V Británii sice existuje výraz odpovídající našemu pivu - beer, ale opravdové anglické pivo je Ale [čti ejl]. Od kontinentálních, tedy i českých piv, se anglické Ale liší způsobem kvašení - tzv. svrchním, kdy se zvláštní druhy kvasnic vylučují na povrchu kvasící tekutiny. Ale také se odlišuje tím, že je to pivo živé, dozrává vlastně ještě v sudech nebo lahvích. Ale má silnější sladovou chuť a jantarovou barvu, podle které je můžeme rozlišit od u nás známých medově zabarvených ležáků.

Navštívíte-li kteroukoli z tradičních britských hospůdek neboli "pubů", kterých je v ostrovním království více než 60 tisíc, natočí vám pivo nikoli do půllitru, ale do poháru o objemu jedné pinty (0,568 litru). Pinta je jednou z mála imperiálních měr, které EU dovolila Britům používat po přechodu na metrický systém. V typickém pubu nabízejí nejméně pět značek piv. Platí se předem u výčepu, za to však máte jistotu naprosto přesné míry. Spíše můžete mít problémy pivo "nevycmrndat" cestou ke stolu.

Ale má několik svých "podskupin": Bitter je suché pivo, Pale Ale světlé a Brown Ale obdoba našeho černého piva. Slovo black na pivní vinětě neznamená, že jde o černé pivo. Například nejoblíbenější britská značka Carling Black Label - denně se jí prodá dva milióny pint - je světlé Ale. Naopak další tmavá téměř černá anglická piva nesou označení Porter. A do třetice z černých piv: Nejznámější je možná Stout. Avšak ne v anglickém podání, v kterém má často nasládlou chuť, nýbrž irský typ, jenž je suchý. Jeho nejvýraznějším představitelem je Guinness. To však již podle znalců "není" pivo. Říkají: "Guinness je prostě Guinness!"

Bull není býk

Anglický pub si neumíme představit bez vývěsních štítů. Mnohé hospůdky, které mají ve svém znaku býka - v různých variacích se jmenují The Bull. Jak ale Hospodářským novinám řekla ředitelka Muzea Bass Diana Lay, nemají vlastně s tímto zvířetem nic společného. Původ názvu je odvozen od papežské buly, podle které mohly přebytečné pivo prodávat kláštery. Samotné štíty zřejmě podle Diany Lay vznikly na základě zákona z roku 1393, který pravil: "...kdokoli bude ve městě Ale vařiti se záměrem jej prodávati, musí znak vyvěsiti, jinak Ale zabaveno mu bude." V těch dobách byla vývěs- ním štítem jen hůl, na které byl uvázán svazek větviček. Podle zákona "vývěsky" signalizovaly, kam má zavítat inspektor, jehož povinností bylo pivo ochutnávat, schválit k prodeji i stanovit jeho cenu. Ve středověku bylo pivo velmi oblíbené, protože kvalita vody měla často hodně daleko do pitné, takže jej pili všichni včetně dětí.

Ještě před třiceti lety se pro Středoevropany důvěrně známé ležáky v britských pubech nevyskytovaly. Dnes jsou tam k dostání nejrůznější značky z dovozu včetně například našeho Staropramenu, v supermarketech jsou i ostatní, jako Prazdroj či Budvar. I v mnohých britských pivovarech, kterých je více než 400, již umějí ležáky uvařit, i když často v licenci.

Historie většiny ostrovních pivovarů je nejméně dvě stě let stará. Arthur Guinness začal v Dublinu vařit své pivo v roce 1759. Dnes je však tato společnost v britských rukou. Je potěšitelné, že na rozdíl od našich zeměpisných šířek ve Spojeném království vznikají v posledních letech i nové pivovary. Například v městečku Masham v hrabství Yorkshire založil v roce 1992 Paul Theakston malý pivovárek Black Sheep, v kterém vaří tradiční technologií "oprav- dový" yorkshirský Ale.

Burton - město piva

Jedním z center britského pivovarnictví je městečko Burton on Trent, ležící mezi Birminghamem a Derby. V tamním benediktinském klášteře vařili mniši pivo již od roku 1002. Uvědomili si zvláštní kvalitu místní studniční vody, bohaté na minerály a zejména na kalciové a magnéziové soli. Mniši prodávali své Ale poutníkům i burtonským prominentním rodinám. Rozpuštěním opatství v roce 1545 za panování krále Jindřicha VIII. připadl pivovar jeho tajemníkovi siru Williamu Pagetovi.

Během 16. století se objevilo mnoho malých zájezdních hostinců a burtonské pivo se stalo tak známým, že se jím nechala zásobovat i Marie Stuartovna, královna skotská, vězněná na nedalekém zámku Tutbury. Prázdné soudky údajně využívala na posílání korespondence svým příznivcům, kteří osnovali její útěk. Avšak burtonský sládek byl loajální anglické královně Alžbětě a předával dopisy Francisi Walshinghamovi, šéfovi její tajné služby. Tyto "pivní" důkazy poslaly vůdce spiknutí Anthony Babingtona na šibenici a záhy i Marii na popravčí špalek.

Skutečné komerční vaření piva v Burtonu začalo až v 18. století. V roce 1777, když se zrovna král Jiří III. hádal se svými americkými koloniemi a Napoleon byl ještě malým chlapcem, rozhodl se vlastník přepravní firmy William Bass založit svůj pivovar. Velmi rychle si vybudoval reputaci kvalitního piva. Jeho syn Michael Thomas v tradici pokračoval a již v roce 1800 vyvážel pivo i do východní Evro- py a do Ruska. Rozvoji obcho- du s pivem velmi napomohlo splavnění řeky Trent na přelomu 17. a 18. století. Stala se z ní obchodní tepna, kterou se mohlo zboží pohodlně dopravit do přístavů a z nich dál k mnohým zákazníkům. Napoleonské války však rozvoj evropského obchodu výrazně utlumily. Teprve po bitvě u Waterloo opět svitly naděje na vývoz piva. Nečekaně se objevil nový trh - Indie. Bylo potřeba uhasit žízeň tisíců britských vojáků a úředníků v této korunní kolonii. Ideální pro tento účel bylo právě Ale jako živé pivo, které mohlo dokvasit během dlouhé cesty. Vzniklo East India Pale Ale, které mělo okamžitý úspěch.

Když začal vařit pivo William Bass, byla jeho produkce několik set barelů ročně. V roce 1832 se výstav zvýšil již na deset tisíc barelů. Příchod železnice do Burtonu v roce 1839 přispěl k dalšímu prudkému růstu a po sto letech od založení pivovaru se produkce přiblížila téměř jednomu miliónu barelů. V 19. století byl Bass jednou z největších pivovarnických společností na světě.

Pivo v umění

Bass Pale Ale, zřejmě jako jedna z mála pivních značek, pro- nikl i do výtvarného umění. Pivní láhev s typickým červeným bassovským trojúhelníkem, který je nejstarší britskou registrovanou obchodní známkou, zobrazil Eduard Manet na svém plátně Bar ve Folies-Berg`eres. A Pablo Picasso si tento motiv natolik oblíbil, že jej použil na více než třiceti obrazech či sochách a dokonce v roce 1914 vytvořil skulpturu, kterou nazval Láhev Bassu.

Dnes se již v umění neobjevuje. Možná i proto, že současný burtonský pivovar je spíše automatizovanou továrnou na výrobu piva. Veškerá "postřižinovská" poezie je pryč. Tu již lze nalézti jen v místním Bass Muzeu.

JAROSLAV BERÁNEK