Novinky ve zdaňování cenných papírů

Novinky ve zdaňování cenných papírů

Poslanecká sněmovna a Senát Parlamentu České republiky schválily novelu zákona číslo 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Pokud bude novela schválena Senátem v navrhovaném znění, dojde k zásadním změnám ve zdaňování některých operací s cennými papíry, přičemž řada změn výrazně ovlivní základ daně poplatků již ve zdaňovacím období roku 1997.
Vzhledem k tomu, že některé změny nabývají účinnosti dnem vyhlášení zákona, upozorňujeme v tomto příspěvku ještě před schválením novely Senátem na některá nová pravidla zdaňování cenných papírů. Naše analýza je založena výhradně na textu zákona, který byl projednán v parlamentních výborech. S konečnou interpretací řady nejasných ustanovení zákona je nutné vyčkat na publikaci oficiálního znění ve Sbírce zákonů.

Ztráta z prodeje cenných papírů

Ztráta z prodeje cenného papíru bude podle novely daňově uznatelná pouze do výše zisků z prodeje jiných cenných papírů ve stejném zdaňovacím období. Pokud bude celkovým výsledkem operací s cennými papíry za zdaňovací období ztráta, nelze o tuto ztrátu snížit zisky z ostatních operací daňového poplatníka. Úmyslem zákonodárce bylo zamezit snižování základu daně prostřednictvím operací s cennými papíry.
Neuznatelnou ztrátu z prodeje cenných papírů nebo její část lze uplatnit v následujících třech zdaňovacích obdobích, pokud v této lhůtě poplatník realizuje zisk z prodeje cenných papírů, a to jen do výše tohoto zisku.
Pro účely výpočtu daňové ztráty z prodeje cenného papíru se bude cena pořízení (nabývací cena) porovnávat s příjmy z prodaných cenných papírů. Z dikce novely není zcela jasné, zda se jedná pouze o příjmy z prodeje a ostatní příjmy dosažené ve zdaňovacím období, ve kterém došlo k prodeji cenného papíru, nebo zda lze uplatnit i příjmy dosažené v minulých zdaňovacích obdobích. Je však zřejmé, že cílem tohoto ustanovení bylo omezit snižování základu daně, a proto lze očekávat spíše restriktivní výklad zákona.
Také příjmy z prodaných cenných papírů lze definovat několika způsoby. Toto ustanovení se jednoznačně vztahuje na příjmy z prodeje a zúčtované výnosové úroky. Sporným bodem se zřejmě stanou další příjmy z cenných papírů (např. dividendy nebo příjmy z půjčování cenných papírů).
Přechodná ustanovení novely stanoví, že výše uvedená pravidla se použijí již na část zdaňovacího období roku 1997, a to počínaje dnem vyhlášení zákona. Vzhledem k charakteru omezení, které se vztahuje na operace s cennými papíry v celém zdaňovacím období (tj. kalendářním roce), není ani interpretace přechodného ustanovení jednoznačná.
Lze předpokládat, že správci daně budou v praxi vyžadovat rozdělení zisků a ztrát z cenných papírů na období od počátku roku 1997 do dne předcházejícího den vyhlášení novely a na období ode dne vyhlášení novely do konce zdaňovacího období. Ztráty realizované v prvním období budou obecně daňově uznatelné a na ztráty realizované v druhém období se již bude vztahovat novela zákona.

Ztráta z prodeje podílů

Ztráta z prodeje podílu na obchodní společnosti s výjimkou akciové společnosti nebude daňově uznatelná, a to bez ohledu na výnosy, které poplatníkovi v minulosti plynuly z účasti v této společnosti. Daňový režim při prodeji společnosti s ručením omezeným se tak bude výrazně lišit od daňového režimu při prodeji akciové společnosti, na který se vztahují výše uvedená pravidla o prodeji cenných papírů. Zajímavým problémem bude posuzování daňového režimu při prodeji zahraničních společností, u kterých nebude jednoznačně možné stanovit, zda se jedná o akciovou nebo jinou obchodní společnost.
Toto ustanovení se použije počínaje dnem vyhlášení zákona, a bude se tedy vztahovat na prodeje realizované ode dne vyhlášení zákona včetně.

Ztráta z prodeje směnek

Ztráta z prodeje směnky, o níž je účtováno podle zvláštních předpisů jako o cenném papíru, nebude daňově uznatelná. Pro účely výpočtu daňové ztráty z prodeje směnky se příjem z prodeje bude podle novely zvyšovat o "poměrnou část zúčtovaných úrokových výnosů".
Novela zde patrně navazuje na účetní postupy, které stanoví rozdílné postupy účtování pro směnky nabyté v rámci obchodních vztahů a pro směnky nakoupené jako investice. Vzhledem k tomu, že směnka je vždy cenným papírem, lze novelu interpretovat různými způsoby. Stejně jako v případě ostatních cenných papírů bylo úmyslem zákonodárce omezit daňovou uznatelnost ztráty z prodeje směnky, a zamezit tak snižování základu daně prostřednictvím operací se směnkami.
Toto ustanovení se použije počínaje dnem vyhlášení zákona, a bude se tedy vztahovat na prodeje realizované ode dne vyhlášení zákona včetně.

Zdanění výnosů z dluhopisů

Od 1. ledna 1998 budou zisky z prodeje dluhopisů, kupónů a vkladních listů podléhat běžné sazbě daně. Na ztráty se uplatní stejný daňový režim jako v případě jiných cenných papírů. Toto ustanovení zabrání v současné době běžnému "praní" úrokových výnosů z dluhopisů. Efektivní daňové zatížení výnosů z dluhopisů tak u většiny poplatníků vzroste z nuly na minimálně 25 % (sazba srážkové daně) a u nově vydaných emisí na 35 % (běžná sazba daně).
Přestože se výše uvedené ustanovení uplatní až od zdaňovacího období roku 1998, není jasné, zda by se již pro část zdaňovacího období 1997 nemělo uplatnit obecné ustanovení o daňové neuznatelnosti ztrát z prodeje cenných papírů. Zisky a ztráty z prodeje dluhopisů by se potom zahrnovaly do výpočtu celkového zisku (ztráty) z operací s cennými papíry v roce 1997. Ačkoliv tento postup zřejmě nebyl úmyslem zákonodárce, lze i pro tuto interpretaci najít technické argumenty.
Srážková daň z úroků z dluhopisů zůstane technicky zachována v současné podobě. U fyzické osoby (nepodnikatele) bude tato daň představovat konečné zdanění. U právnické osoby bude hrubý úrokový výnos (před zdaněním srážkovou daní) vstupovat do běžného základu daně a zaplacená srážková daň bude považována za zálohu na daň. V případě, že by byla výsledná daňová povinnost poplatníka nižší než sražená daň, bude se rozdíl pokládat za přeplatek na dani.
Úrokový výnos z dluhopisu tak bude efektivně podléhat stejnému daňovému zatížení jako ostatní úrokové výnosy (např. ze směnek). V porovnání s jinými produkty však bude nevýhodou dluhopisů dřívější platba části daně ve formě srážkové daně již při výplatě úroku.
Výši sražené daně musí poplatník prokázat správci daně potvrzením o sražené dani. Toto potvrzení má na žádost poplatníka povinnost vystavit plátce daně, který daň srazil. Potvrzením může být i výpis z bankovního účtu, pokud na něm bude uvedena sražená daň. Bez tohoto potvrzení nebude poplatník moci uplatnit zápočet sražené daně nebo požádat o vrácení přeplatku.
Úrokové výnosy z dluhopisů emitovaných do 31. prosince 1997 budou nadále podléhat 25% srážkové dani. Při prodeji těchto dluhopisů se však bude postupovat stejně jako u nově vydaných dluhopisů.

Daňový režim opcí

Novela stanoví, že "... daňovým nákladem je... právo opce podle zvláštního předpisu, avšak při prodeji práva opce je časová hodnota práva opce výdajem (nákladem) jen do výše příjmů z jeho prodeje". Poznámka uvádí jako zvláštní předpis zákon o účetnictví.
První část nového ustanovení by neměla představovat věcnou změnu. Již od ledna 1997 došlo ke změně v účetním zachycení nákladů na pořízení opce. Podle platných účetních předpisů se zaplacená opční prémie postupně časově rozlišuje do nákladů po dobu trvání opce.
Nejasným se zdá být stanovení daňově uznatelného nákladu v případě prodeje práva opce. Pomineme-li právně spornou otázku, zda lze právo opce "prodat", je nutné správně interpretovat termín "časová hodnota práva opce".
V odborné terminologii se časovou hodnotou práva opce většinou rozumí rozdíl mezi hodnotou opční prémie a vnitřní hodnotou opce, která se stanoví jako rozdíl mezi cenou dohodnutou a současnou tržní cenou aktiva, na které je opce vydána, pokud je tento rozdíl kladný.
Vzhledem k odkazu na účetní předpisy se domníváme, že správci daně budou termínu "časová hodnota práva opce" přikládat spíše význam jakési "zůstatkové hodnoty" práva opce v účetnictví (tj. části opční prémie, která ještě nebyla časově rozlišena do nákladů).
Na rozdíl od cenných papírů neobsahuje novela obecné ustanovení o neuznatelnosti nákladů na pořízení opce do dne realizace nebo prodeje opce. Z toho lze dovodit, že do daňových nákladů bude bez specifického omezení vstupovat časově rozlišená opční prémie zaplacená za nerealizovanou opci, ale již ne část opční prémie zaplacená za opci "prodanou" se ztrátou. Při prodeji opce se ztrátou bude nákladem pouze část časově rozlišené opční prémie. Tento postup není příliš logický a není zřejmé, zda odpovídá úmyslu zákonodárce.
Toto ustanovení se uplatní na prodeje opcí realizované ode dne vyhlášení zákona včetně.

Úroky z vkladních listů

Srážková daň z úroků z vkladních listů na jméno, které byly po celou dobu v držení fyzické osoby, se snižuje z 25 % na 15 %. Toto ustanovení nabude účinnosti od 1. ledna 1998.

Zdanění zahraničních dividend

Dividendy a obdobná plnění plynoucí českým daňovým rezidentům ze zahraničí budou vstupovat do samostatného základu daně a podléhat dani ve výši 25 %. Tento základ daně lze snížit pouze v případě příjmu z vypořádacího podílu nebo likvidačního zůstatku, a to jen o nabývací cenu podílu. Rozdíl mezi sníženou a běžnou sazbou daně (deset procentních bodů), nemožnost snížit tento základ daně o výdaje a nemožnost započíst proti tomuto základu daně daňovou ztrátu z ostatních operací svědčí o tom, že toto ustanovení zákona bude vyžadovat pečlivé daňové plánování.
Fyzické osoby budou zahrnovat do samostatného základu daně kromě příjmů ze zahraničních dividend, podílů na zisku, vypořádacích podílů a podílů na likvidačním zůstatku i úroky ze zahraničních dluhopisů a některé další příjmy z kapitálového majetku plynoucí ze zahraničí.
Fyzické osoby si budou moci zvolit, zda tyto příjmy přičtou k ostatním příjmům v rámci daňového přiznání a zdaní je progresívní sazbou daně v rozmezí 15 - 40 %, nebo zda je zahrnou do samostatného základu daně zdaňovaného 25% sazbou daně. Rozhodujícím faktorem bude skutečnost, ve kterém daňovém pásmu se fyzická osoba nachází.
Toto ustanovení nabude účinnosti od 1. ledna 1998.

Dvojí zdanění dividend

Základ pro výpočet srážkové daně z dividend vyplácených investičními a podílovými fondy bude možno snížit i o dividendu přijatou ze zahraničí. Od 1. ledna 1998 tak budou zahraniční dividendy fondy protékat obdobně jako dividendy přijaté fondy z českých zdrojů. Analogicky se bude postupovat u společností inkasujících dividendy od zahraničních dceřiných společností, ve kterých vlastní česká mateřská společnost alespoň 20 % vlastního jmění.
Ke stejnému datu bude odstraněno restriktivní omezení, které neumožňovalo uplatnit pravidla pro protékání dividend bez dvojího zdanění v situaci, kdy byly dividendy vypláceny zahraničním akcionářům.

Zajištění daně

Sazba zajištění daně při nákupu cenných papírů vydaných českými emitenty od zahraničních investorů bude snížena z původních 10 % na 3 %. Toto ustanovení se bude uplatňovat od roku 1998.
JAN ČAPEK, JITKA PŘEROVSKÁ, ARTHUR ANDERSEN