Příjmy z podnikání na Slovensku a daňové přiznání

DAŇOVÝ SERVIS

Příjmy z podnikání na Slovensku a daňové přiznání

Jestliže má tuzemský podnikatel (fyzická osoba se stálým bydlištěm na území ČR) dvě firmy, jednu na území České republiky (má živnostenský list, je registrován k daním z příjmů, vede jednoduché účetnictví) a druhou na území Slovenské republiky (i zde má živnostenský list a je zde registrován k daním z příjmů a rovněž vede jednoduché účetnictví podle slovenských zákonů), jakým způsobem má správně zohledňovat příjmy z podnikání na Slovensku v českém účetnictví a daňovém přiznání? Uvede je jednou částkou přepočtenou příslušným kursem až v českém daňovém přiznání, nebo musí zaúčtovat v českém účetnictví veškeré slovenské doklady, které již zaúčtoval ve slovenském účetnictví podle tamních zákonů, a částku příjmů a výdajů dohromady za obě republiky pak uvést v českém daňovém přiznání s následným použitím metody prostého zápočtu daně zaplacené v SR pro zamezení dvojího zdanění?
O. FORBERGEROVÁ, Trhanov
V dotazu uvádíte, že podnikatel získal oprávnění provozovat živnost na území SR, z čehož vyplývá, že musí mít na území Slovenska zařízení k výkonu činnosti (místo podnikání), neboli že mu vznikla na území tohoto státu stálá provozovna podle daňových zákonů SR. Živnostenské oprávnění podle slovenského živnostenského zákona vzniká u zahraničních podnikajících osob až dnem zápisu do obchodního rejstříku SR, jinak musí tento živnostenský list ve stanovené lhůtě vrátit. Povinnost zápisu do obchodního rejstříku vyplývá i z obchodního zákoníku platného na území Slovenska, neboť ten stanoví, že oprávnění podnikat vzniká zahraniční osobě až dnem zápisu do obchodního rejstříku, jinak nemá oprávnění podnikat na území SR.
V dotazu se zmiňujete, že podnikatel vede na Slovensku jednoduché účetnictví, což je v rozporu s obchodním zákoníkem SR, neboť ten stanoví v § 36, že podnikatelé zapsaní do obchodního rejstříku účtují v soustavě podvojného účetnictví. Takto vedené účetnictví je podkladem pro zpracování daňového přiznání stálé provozovny pro účely daňového úřadu na Slovensku.
Nyní zpět k vaší otázce. Tuzemský podnikatel je podle zákona o účetnictví povinen účtovat ve svém účetnictví o všech skutečnostech, které se vztahují k jeho podnikatelské činnosti, to znamená, že i příjmy z činností vykonávaných mimo území ČR musí být zachyceny v účetnictví vedeném v souladu s právními předpisy ČR. V případě stálé provozovny se toto provádí podle sdělení Ministerstva financí ČR č. j. 281/69813/1993 dvěma možnými způsoby. U prvního způsobu jsou veškeré doklady stálé provozovny na Slovensku účtovány průběžně, nebo alespoň jednou měsíčně s použitím kursu k poslednímu dni účtovaného měsíce v českém účetnictví. Při druhém způsobu je účetnictví stálé provozovny vedeno odděleně ve slovenské měně, ale podle českých zákonů. Výsledek hospodaření této provozovny se do českého účetnictví pak převádí jednou ročně s použitím kursu k 31. 12.
V daňovém přiznání se pak vychází z údajů vyplývajících z takto vedeného českého účetnictví. Při zamezení dvojího zdanění se v případě Slovenska použije metoda zápočtu prostého.
Závěrem bych chtěl zdůraznit, že stanovení základu daně a daně stálé provozovny na Slovensku se provádí podle právních předpisů SR a stanovení základu daně a daně českého podnikatele v souladu s našimi zákony, a i když právní předpisy těchto států vycházejí ze stejných základů, pravděpodobně existuje v současné době již řada rozdílů při uplatňování daňových zákonů, čímž by při nerespektování výše uvedeného pravidla mohlo dojít k doměření daně ze strany státních orgánů.
PETR RUTRLE, daňový poradce, CIS, s. r. o., Praha