Oprávnění advokátů je rozšířeno

DANĚ - OHLAS

Oprávnění advokátů je rozšířeno

[*] Mnoho nejasností v daňových zákonech
Nemohu se ztotožnit s názorem JUDr. Ing. Jiřího Klavíka v článku uveřejněném v HN dne 11. 1. 1997 pod názvem Daňová přiznání mohou zpracovávat podle novely zákona také advokáti. Nemohu však ani tvrdit, že nemá pravdu, protože novelu tohoto zákona lze vykládat více způsoby. Legislativní zkratka "dále jen daňový poradce" odkazuje opravdu na zákon 523/1992 Sb., o daňovém poradenství, potud jsme s panem doktorem zajedno. Problém vidím ve faktu, že tento zákon sice umožňuje advokátům vykonávat daňové poradenství, ale rozhodně je již nenazývá daňovými poradci. A jak bylo i v článku konstatováno, termín pro podání daňového přiznání se posouvá na 30. 6. mimo jiné tehdy, zpracovává-li ho daňový poradce. Nikoli tedy osoba, které je povoleno vykonávat daňové poradenství.

Nejasná úprava?

Vzhledem k tomu, že existuje judikatura, která považuje poznámky pod čarou za nenapsané, i taková, která s nimi operuje jako s fakty, je otázka rozsouzení tohoto případu nejednoznačná. Buď se tedy budeme na zákon dívat, jako by tam tento odkaz nebyl, potom mohou i advokáti odkládat daňová přiznání, anebo se budeme na odkaz dívat jako na vymezení pojmu daňový poradce a potom mají advokáti smůlu.
V případě, že advokát v dobré víře přiznání odloží, mohlo by klienta postihnout penále za opožděné daňové přiznání. Předem bych se rád ubránil námitkám fundovaných právníků, kteří se budou přiklánět k jedné či druhé alternativě, protože fakt, která varianta je správná, nepokládám za podstatný. Je totiž jasné, že do řádného termínu daňového přiznání se již jakákoliv zákonná úprava nestihne, a vyřeší-li to MF jako obvykle nějakým D-pokynem, bude to jako ve většině případů pouze past na daňové poplatníky, protože náš právní řád jakékoli pokyny nezná, nemusí, a v některých případech dokonce ani nesmí se jimi řídit správce daně a nebude se jimi pochopitelně řídit ani soudce, který spor bude rozhodovat.
Mnohem závažnějším vidím fakt, že je tu opět možnost dvojsmyslného výkladu, ze kterého si správce daně vybere pochopitelně tu pro poplatníka horší a dá si na čas, aby penále daňovému poplatníkovi řádně naběhlo. Je možné, že to poplatník u soudu či v odvolání vyhraje, ale opět to bude pro poplatníka zbytečně vynaložená energie a peníze.

Vad na kráse je více

V novele tohoto zákona to bohužel není jediná nejednoznačnost. Nejasnosti se zde již takřka nedají spočítat, a pokud je možné některé ustanovení vysvětlit "jen" dvěma způsoby, je to ten lepší případ. A to již vůbec nekomentuji protiústavní retroaktivitu, která již vyvolala petici odborníků, jak již bylo na stránkách těchto novin komentováno. Je zarážející, že ačkoli byl předkladatel zákona velice přesně informován o nesrovnalostech obsažených ve znění zákona do té doby platném, nenavrhl poslancům jedinou změnu, která by tyto nejasnosti a pochybení odstranila.
Je proto pro všechny daňové poplatníky velice tristní, že tyto chyby a nesrovnalosti nejenže nebyly odstraněny, ale byly naopak rozmnoženy. Je nepochopitelné, že při změně daňové soustavy v roce 1992 se dostaly do zákonů chyby, nepřesnosti a nejasnosti. Dalo by se ale právem očekávat, že tyto nedostatky budou postupem let eliminovány. Píše se již ale rok 1997 a křivka představující chyby a nejasnosti v daňových zákonech stále vzrůstá. Nevím, jestli si všichni, kdo se na konečném znění zákonů podílejí, uvědomují, co tato nejistota daňových poplatníků způsobuje.
Ing. JAN RAMBOUSEK,
daňový poradce
O vyjádření jsme požádali autora původního článku.
Názor daňového poradce Ing. Jana Rambouska považuji za nesprávný. Ve svém příspěvku jsem mimo jiné uvedl, že nyní mohou také advokáti zpracovávat daňová přiznání v prodloužené lhůtě do 30. 6. roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období. V § 40 odst. 3 citovaného zákona se sice hovoří pouze o "daňovém poradci", vymezení tohoto pojmu však nalezneme v ustanovení § 11 odst. 2, podle kterého se "daňovým poradcem" rozumí jak daňový poradce, tak i advokát.
Obdobná úprava existovala v období od 1. 1. 1993 do 31. 12. 1994. Novelizovaný zákon o správě daní a poplatků od 1. 1. 1995 (zákonem č. 255/1994 Sb.) zrušil v § 11 odst. 2 legislativní zkratu "daňový poradce". Z tohoto důvodu mohla být zpracována daňová přiznání v prodloužené lhůtě pouze daňovými poradci.

Legislativní zkratka platí

Teprve novela zákona o správě daní a poplatků účinná od 31. 12. 1996 Sb. (zákon č. 323/1996 Sb.) zavedla pro účely tohoto zákona legislativní zkratku "daňový poradce". Jediným rozdílem proti původní úpravě je odkaz 7a), tj. odkaz na zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky. Podle tohoto zákona jsou oprávněni k daňovému poradenství daňoví poradci. Zároveň je zde stanoveno, že tím nejsou dotčena oprávnění advokátů, auditorů apod. Obdobnou úpravu nalezneme například v zákoně č. 85/1996 Sb., o advokacii. Podle § 2 odst. 1 mohou právní služby poskytovat jen advokáti. I zde je uvedeno, že tím nejsou dotčena oprávnění jiných osob (např. daňových poradců).
Připouštím, že se odkaz 7a) jeví jako nadbytečný, resp. že jeho zařazení až za legislativní zkratku je nelogické. Z tohoto odkazu však nelze dovozovat, že výkon daňového poradenství (a zpracování daňových přiznání v prodloužené lhůtě) náleží pouze daňovým poradcům.
Protože zákon o správě daní a poplatků zavedl v § 11 odst. 2 legislativní zkratku "daňový poradce" (zahrnující jak daňové poradce, tak i advokáty - viz výše), byla zároveň vypuštěna slova "advokát nebo komerční právník" v následujícím odstavci jako nadbytečná. Vytvoření zkratky "daňový poradce" by bylo jinak neúčelné a nelogické. Protože tato legislativní zkratka nyní zahrnuje i advokáty, mohou i advokáti zpracovávat svým klientům daňová přiznání v prodloužené lhůtě.
Zpracování daňových přiznání v prodloužené lhůtě nelze rozhodně považovat za základ činnosti daňových specialistů (daňových poradců, advokátů). Za rozhodující v této oblasti považuji vlastní daňové poradenství, zastupování klientů v daňovém řízení před finančním úřadem či zastupování klientů při přezkoumání daňových rozhodnutí soudem apod.
JUDr. Ing. JIŘÍ KLAVÍK,
advokát