Kdy se lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob prodlužuje

Kdy se lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob prodlužuje

[*] Akciové společnosti jsou povinny mít závěrku vždy ověřenou auditorem, u společností s ručením omezeným nebo u družstev se posuzuje výše jejich čistého obratu a výše čistého obchodního jmění
Přiznání k dani z příjmů právnických osob se podává nejpozději do 31. března roku následujícího po uplynutí ročního zdaňovacího období. Ve lhůtě pro podání daňového přiznání je daň též splatná.

Povinnost ověření závěrky auditorem

Jedná-li se o poplatníka, který má povinnost na základě zákona mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo jehož přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, prodlužuje se lhůta k podání přiznání do 30. června roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc k zastupování podána správci daně před uplynutím neprodloužené lhůty, tj. musí být již 31. března u správce daně uložena nebo alespoň předána k poštovní přepravě jako poštovní zásilka.
S ohledem na náležitosti, které plná moc musí obsahovat, lze však doporučit ve vyřízení této věci jistý předstih. Mimo jiné je třeba poukázat na ust. § 10 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, upravující zastupování v daňovém řízení: Daňový subjekt se může dát zastupovat zástupcem, jehož si zvolí, avšak v téže věci může mít současně jen jednoho zástupce. Zástupce jedná v rozsahu plné moci udělené písemně nebo ústně do protokolu. Není-li však rozsah zmocnění vymezen nebo není-li vymezen přesně, je tato plná moc pro daňové řízení neomezená.
Vzhledem k tomu, že se lhůtou pro předložení plné moci k výše uvedenému úkonu je spojen zánik práva, nelze již tuto lhůtu prodloužit ani navrátit v předešlý stav.
Je důležité si uvědomit, že pouhé udělení plné moci k výše uvedenému úkonu daňovému poradci a její podání správci daně v zákonem stanoveném termínu ještě lhůtu k podání daňového přiznání neprodlužuje. K prodloužení lhůty musí být splněna i druhá podmínka, kterou je zpracování a podání daňového přiznání zmocněným daňovým poradcem.
Pokud však v prodloužené lhůtě daňový poradce zemře nebo zanikne a přiznání v prodloužené lhůtě podá daňový subjekt sám, je lhůta zachována.
Také poplatníkům, kteří mají povinnost auditu ze zákona, nikoliv těm, kteří si audit objednají, aniž by měli tuto povinnost, se prodlužuje lhůta k podání přiznání do 30. června.

Akciové a obchodní společnosti a družstva

Povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem vyplývá z § 39 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
Na základě tohoto ustanovení musí mít řádnou i mimořádnou účetní závěrku ověřenou auditorem akciové společnosti. Ostatní obchodní společnosti a družstva mají tuto povinnost jen tehdy, stanoví-li tak zvláštní zákon.
Tímto zvláštním zákonem je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. V ustanovení § 20 odst. 2 tohoto zákona se uvádí, že ostatní obchodní společnosti, které povinně vytvářejí základní jmění a družstva musí mít účetní závěrku ověřenou auditorem, pokud v roce předcházejícím roku, za nějž se tato závěrka ověřuje
a) výše jejich čistého obratu (výnosy snížené o daň z přidané hodnoty, pokud je tato daň součástí výnosů) činila více než 40 miliónů Kč nebo
b) výše jejich čistého obchodního jmění činila více než 20 miliónů Kč.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že akciové společnosti jsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem vždy, bez ohledu na počet akcionářů a na obrat, jakož i tehdy, jedná-li se o akciovou společnost, kde je jediným akcionářem stát. U ostatních obchodních společností se povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem vztahuje jen na společnosti, které ze zákona povinně vytvářejí základní jmění. Veřejná obchodní společnost a komanditní společnost tuto povinnost nemají, a tudíž nemají ani zákonnou povinnost auditu.
Jestliže se tedy jedná o s. r. o. nebo o družstvo, posuzuje se jednak výše jejich čistého obratu dosaženého v roce předcházejícím roku, za nějž se tato závěrka ověřuje, jakož i výše jejich čistého obchodního jmění.
Znamená to, že u obchodních společností a družstev, které dosáhly rozhodné výše čistého obratu v roce 1995, se prodlužuje lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 1996, které se podává v roce 1997. Čistým obchodním jměním je podle zákona o účetnictví vlastní jmění účetní jednotky.

Další subjekty

Povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem mají rovněž:
pojišťovny,
politické strany,
banky a spořitelny,
obce a dobrovolné svazky obcí v případě, že jejich hospodaření nebylo přezkoumáno příslušným okresním úřadem. V případě, že si obec nezvolí alternativu auditu, lhůta k podání přiznání se neprodlouží,
státní podniky,
investiční společnosti a investiční fondy,
emitenti veřejně obchodovatelných cenných papírů,
Fond české kinematografie,
Česká národní banka,
další právnické osoby, u kterých povinnost auditu stanoví zákon.
Lhůta k podání přiznání se prodlužuje i těm účetním jednotkám, které svou zákonnou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem nesplnily.
Správce daně může také lhůtu pro podání přiznání prodloužit na žádost daňového subjektu nebo daňového poradce, jakož i z vlastního podnětu, a to nejdéle o tři měsíce po uplynutí lhůty pro podání přiznání. Pokud součástí zdaňovaných příjmů uvedených v přiznání jsou i příjmy zdaňované v zahraničí na základě daňového přiznání, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu až do 31. října.

Zánik firem a podniků

Zanikne-li daňový subjekt bez provedení likvidace, je jeho právní nástupce nebo orgán, který o zrušení rozhodl, povinen podat do konce následujícího měsíce od jeho zániku přiznání za uplynulou část zdaňovacího období. Správce daně může tuto lhůtu v odůvodněných případech prodloužit až na tři měsíce. Způsoby zrušení obchodních společností bez likvidace upravuje § 69 obchodního zákoníku.
V případě, že dochází ke zrušení účetní jednotky s likvidací, je daňový subjekt povinen, jakožto účetní jednotka, podle § 17 odst. 2 zákona o účetnictví provést ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace účetní závěrku a ve smyslu § 19 téhož cit. zákona sestavit mimořádnou účetní závěrku.
Podle ustanovení § 40 odst. 9 zákona o správě daní a poplatků provede daňový subjekt ke dni ukončení činnosti účetní závěrku a nejpozději do konce následujícího měsíce podá daňové přiznání. I tuto lhůtu pro podání přiznání může správce daně v souladu s § 40 odst. 6 téhož zákona prodloužit.
Z výše uvedeného vyplývá, že pojem "ukončení činnosti" je totožný s pojmem "den předcházející den vstupu do likvidace". Oba tyto pojmy jsou pak totožné s pojmem "zrušení právnické osoby", který je uveden v § 20a občanského zákoníku.
Zápis likvidace společnosti do obchodního rejstříku, pokud se neshoduje se dnem ukončení činnosti daňového subjektu, má pouze deklaratorní účinek.
Podle § 70 odst. 2 a 3 obchodního zákoníku se zápisem likvidace společnosti do obchodního rejstříku dokumentuje pouze skutečnost, že společnost je v likvidaci a že působnost statutárního orgánu jednat jménem společnosti přechází dnem zápisu na likvidátora.
Způsob zrušení právnických osob (ukončení činnosti) je upraven zvláštními právními předpisy. Zrušení obchodních společností upravuje § 68 odst. 3 obchodního zákoníku, kde se mimo jiné stanoví, že společnost se zrušuje dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato.

Likvidace, konkurs, privatizace a daně

U společností v likvidaci trvá daňová povinnost i povinnost podávat každoročně přiznání až do skončení likvidace. Po skončení likvidace je likvidátor povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání za uplynulou část zdaňovacího období.
Při prohlášení konkursu podává daňový subjekt nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti prohlášení konkursu přiznání za uplynulou část zdaňovacího období. Prohlášením konkursu se daňové řízení nepřerušuje, avšak daňové řízení se v jeho průběhu nepodává.
Jestliže dojde ke zrušení konkursu, je daňový subjekt povinen podat do konce následujícího měsíce ode dne zrušení konkursu přiznání za období trvání konkursu.
Dojde-li k převodu poslední části privatizovaného majetku státního podniku na Fond národního majetku, podává státní podnik přiznání za uplynulou část zdaňovacího období do konce následujícího měsíce ode dne, kdy k tomuto převodu došlo, a to i v případě, že k tomuto převodu dojde v průběhu posledního kalendářního měsíce ve zdaňovacím období.
EVA DLABALOVÁ, právnička