Římská smlouva ukázala Evropě cestu

Římská smlouva ukázala Evropě cestu

[*] Po čtyřiceti letech nejsou státní hranice ještě zcela volné
Přesně před čtyřiceti lety, tedy 25. března 1957, podepsali představitelé západního Německa, Francie, Itálie, Nizozemska, Belgie a Lucemburska Římskou smlouvu a založili Evropské hospodářské společenství (EHS). Otcové západoevropské integrace tak otevřeli cestu k jednotnému ekonomickému prostoru, ve kterém přes státní hranice volně proudí nejen zboží, ale také služby, osoby a kapitál. Západoevropanům se dařilo tyto cíle - i díky pozdějšímu jednotnému vnitřnímu trhu - plnit. Přesto zvláště ve volném pohybu osob přetrvávají bariéry, nad kterými si dnes lámou hlavu zástupci patnácti členů Evropské unie na mezivládní konferenci.
Římskou smlouvu považovanou za "ústavu" mocného ekonomického spolku a také dohody o dalších dvou společenstvích (uhlí a oceli a pro atomovou energii) doplnila na počátku 90. let Maastrichtská smlouva, jež vytvořila základy unie politické. Ta se však teprve formuje. Mnozí Západoevropané by sice nyní chtěli dosáhnout větší propustnosti státních hranic, ale to klade vysoké nároky na součinnost v oblasti justice a vnitra. Volný pohyb lidí uvnitř EU je možný, předpokládá však, že nežádoucí osoby budou zadrženy už na vnějších hranicích unie. Organizovaný zločin by musel být potírán společnými silami na celém území EU. Evropané ovšem nejsou připraveni poskytnout nadnárodním orgánům nezbytné pravomoci. Nejrozhodnějšími odpůrci novinek typu "evropské justice" jsou Britové a i ostatní si střeží svou národní suverenitu.
Díky Římské smlouvě státy Evropských společenství dospěly ke společné zemědělské, obchodní a dopravní politice či jednotnému celnímu sazebníku. Nyní zjišťují, že bez reformy společných institucí nebude dalšího pokroku. Tyto orgány byly šity na míru spolku šesti zemí. Dnes se předpokládá rozšíření patnáctky o další desítku států. Bez změny hlasovacích procedur si lze stěží představit třeba společnou zahraniční politiku.
Chce však Evropa ještě jít dopředu? Poselství z Říma si na starém kontinentu vykládají různě. Jedni - včetně Britů - považují jednotný trh za vrchol, na kterém se Evropané mohou s klidem zastavit. Pro druhé - především Němce, ale v té či oné míře všechny kontinentální státy - EU potřebuje neustálý pohyb k vyšším metám.
JAN ŽIŽKA