Vyšší moc může být nebezpečím ohrožujícím smluvní závazek

OBCHODNÍ VZTAHY

Vyšší moc může být nebezpečím ohrožujícím smluvní závazek

[*] Překážky, které nelze předpokládat ani odvrátit
[*] Některé případy je vhodné ve smlouvě uvést
Vyšší moc je nejen zvláštním termínem práva, ale současně i obecně známým názvem, jenž se v běžné řeči vžil pro označení takových okolností, jejichž dopad nelze odvrátit buď vůbec, popřípadě jen nepatrně. Přestože tradičně patří do klasického právního pojmosloví, marně bychom tento termín hledali v obchodním nebo občanském zákoníku. Přitom jinde (např. ve směnečném a šekovém zákonu z r. 1951, ale také v řadě novějších norem) se tento pojem nachází. V obchodním zákoníku pod vyšší moc obsahově spadá úprava okolností, vylučujících odpovědnost. Jde o takové překážky, jež nastaly nezávisle na vůli povinné strany, brání jí ve splnění její povinnosti a nelze rozumně předpokládat jejich odvrácení nebo překonání povinnou stranou. Současně musí jít o překážky povinnou stranou v době vzniku závazku nepředvídatelné.

Hrozí zemětřesení?

Oč je text zákona stručnější, o to větší pozornost bývá zpravidla vyšší moci věnována v samotné praxi smluvních vztahů. Zejména při uzavírání smluv, náročných co do obsahu plnění uskutečňovaného po určité časové období, se lze ve smlouvách setkat se samostatnými kapitolami věnovanými úpravě vyšší moci.
Často dochází i ke kuriózním situacím, kdy i pro plnění povinností v oblastech vyznačujících se tradiční ekonomickou a politickou stabilitou smlouvy uvádějí jako skutečnosti vyšší moci i události více než nepravděpodobné. Rovněž rozsáhlé výčty přírodních pohrom (zemětřesení, mořské záplavy) jako možných důvodů vyšší moci ve středoevropském regionu působí spíše komicky. Mnohdy jsou s nebývalou fantazií popisovány takové pohromy, že kdyby nastala jen jediná z nich, nelze si představit nejen dodržení předepsaných oznamovacích procedur ve vztahu mezi smluvními partnery, ale zároveň se naprosto ztrácí jakýkoli smysl samotného smluvního stavu.
Rozhodně účelnější než pouhé mechanické sestavování co nejrozsáhlejšího seznamu jednotlivých okolností vyšší moci je spokojit se s obecnou úpravou v zákoně a zvážit, které situace by mohly (přestože mají obecně charakter okolností nepředvídatelných) nastat a způsobit povinné straně potíže s plněním jejích povinností.
Z uvedených důvodů je zbytečné věnovat péči příliš rozsáhlé úpravě vyšší moci v textu smlouvy. Vypočítávání jednotlivých možných událostí, které i při jejich seberozsáhlejším výčtu budou vždy výčtem pouze demonstrativním, nemusí být vždy účelné.

Pozor na spory

Lze rozumně předpokládat, že zatímco u obvykle vyjmenovaných událostí vyšší moci nebude jejich charakter sporný, může - a to s mnohem větší pravděpodobností - dojít k takovým situacím, u nichž se povinná strana bude dovolávat vyšší moci a strana druhá bude důvodnost námitek popírat s poukazem, že ta která okolnost charakter vyšší moci nesplňuje. Jako vyšší moc nelze jistě sjednat cokoli, ale je přesto v zájmu povinné strany některé situace předem ve smlouvě alespoň jako příklady vyšší moci uvést, zejména mohlo-li by jít o okolnosti z hlediska budoucího možného rozdílného přístupu smluvních stran sporné.

Trochu předvídat

V našich podmínkách může být různý názor na to, zda například periodicky se v určitou roční dobu objevující chřipková onemocnění mají všechny náležitosti vyšší moci ve smyslu příslušných ustanovení zákona. Vedle přímého vlivu na plnění smluvních závazků (např. v důsledku onemocnění značné části pracovníků povinné strany) však musí být splněny i další podmínky. Přestože půjde o okolnost neodvratitelnou, u další podmínky, jíž je nepředvídatelnost, se již názory mohou různit. Právě jistá "pravidelnost" chřipkových epidemií, čili skutečnost, že podobné situace lze spíše v určité době roku očekávat, může na straně oprávněného vést k odmítnutí uznat epidemii, byť celostátního rozsahu, za okolnost vyšší moci.
Pro podobné odmítnutí se nabízí argumentace, podle níž mohla povinná strana takovou okolnost důvodně očekávat a učinit včas před jejím příchodem účinná opatření (např. zvýšeným úsilím si vytvořit jistou rezervu pro čekávaný výpadek apod.), aby plnění smluvních povinností dotčeno nebylo. Třebaže straně, která se ocitla ve skluzu s plněním termínů, může být dáno nakonec ze strany soudu za pravdu, různé výklady smlouvy stranami a z toho vyplývající rozdílné přístupy ke vzájemným vztahům, nárokům apod. negativně ovlivní smluvní vztah.
Podobně se na tenký led může povinná strana dostat, bude-li se jako důvodu vyšší moci dovolávat extrémně nízkých teplot (pochopitelně tam, kde její plnění je nízkými teplotami nepříznivě ovlivněno). Ten, jehož plnění je takto ohroženo, může sice mimořádnost nízkých teplot doložit (např. přehledy o počasí za léta zpět, dokumentujícími názorně extrémnost, a tudíž i neočekávanost nízkých teplot). I zde má však oprávněný možnost trvat na plnění podle podmínek smlouvy s tím, že tyto okolnosti nemají charakter vyšší moci, neboť - třebaže to není každoročním pravidlem - v jistém delším časovém období (počítaném na více desetiletí) k podobným teplotním výkyvům dochází. Lapidárně řečeno - v našich končinách je obvyklé, že je v zimě sníh a mráz. Charakter okolnosti vyšší moci by pak měly jen takové extrémně nízké teploty, které se rovnají nejnižším teplotám za celé období pravidelného měření denních teploty (tedy za dobu více než 200 let) zaregistrovaným v příslušné části roku, popřípadě teploty tyto mezní zaregistrované hodnoty překračující.
Z hlediska praktického použití tedy nemusí být vždy dostačujícím řešením ani uvedení některých okolností v příslušné smlouvě ve výčtu důvodů vyšší moci. Na druhé straně lze zcela pominout nepříznivý vliv uvedených příkladů na plnění smluvních podmínek, např. termínů. Jelikož pozdější dovolávání se určitých okolností jako důvodů vyšší moci může být druhou stranou odmítáno, nabízí se zde - vedle zmíněného výslovného označení např. extrémních teplot nebo chřipkových epidemií za důvody vyšší moci - ještě jedno, mnohem praktičtější a účinnější řešení.

Co lze dohodnout

Tam, kde postupné plnění smlouvy uskutečňuje v každé etapě jistý počet pracovníků, lze dohodnout, že pokud pokles pracovníků dosáhne v důsledku nemocnosti určité hranice (vyjádřené kupř. procentem nemocných pracovníků) nebo bude-li situace označena příslušnými orgány za epidemii, zakládají tyto okolnosti na straně povinného právo požadovat přiměřené prodloužení konečného termínu splnění a druhá smluvní strana je povinna takovou změnu termínu akceptovat.
Obdobně je možné smluvně sjednat právo požadovat prodloužení termínu splnění, dosáhnou-li teploty, resp. jejich průměr jisté mezní hranice, stanovené v návaznosti na přehledy extrémně nízkých teplot za delší časové období. Uvedené řešení je rozumnější než spoléhání se na obecné formulace o "vyšší moci".
JUDr. ALEŠ UHLÍŘ,
Vítkovice, a. s., Inženýring