Nejhorší by byla lhostejnost

Nejhorší by byla lhostejnost

Ani český, ani německý prezident nejsou vybaveni rozsáhlejšími politickými pravomocemi. Rámec jejich úřadů je dán ústavou. Ale český a německý prezident jsou lidmi vybavenými velkou dávkou politické a morální autority. Ta je dána jejich osobní integritou, nedá se delegovat. Oba prezidenti v rozmezí necelého týdne promluvili k tak choulostivému problému, jakým jsou německo-české vztahy v politické a lidské rovině. Uplatnili svou autoritu a potvrdili i svůj politický formát. Jejich projevy lze považovat za "tlustou čáru" za procesem přijímání dokumentu, který má otevřít cestu česko-německému usmíření. Ale: Je to také "tlustá čára" za pochybnostmi o významu deklarace? Rozhodně ne.
Česko-německá deklarace je v platnosti od konce února. A když se to tak vezme, nebýt projevů prezidentů, tak by si asi na ni nikdo ani nevzpomněl. Jako by se propadla ve starostech všedního dne. Například zatím ani nebylo řečeno, jak bude naloženo třeba s Fondem budoucnosti. Teprve včera Roman Herzog poodhalil roušku tajemství, když řekl, že fond má patřit především mládeži, což je jistě dobře. Na druhé straně ti, kdo čekali, že z něj budou (třeba) odškodněny české oběti nacismu, byli zklamáni.
V každém případě je proces přijímání deklarace politickou úrovní s konečnou platností uzavřen. Pokud jde o rovinu "prostých občanů" a zejména těch na obou stranách, kteří si z minulosti nesou hluboké jizvy, se o konečném uzavření mluvit určitě nedá. Dále budou hlasy pro i proti. To je dobré. To nejhorší, co by se mohlo stát, by bylo, kdyby deklarace zmizela v prachu lhostejnosti.
PETR NĚMEC