Vyhněte se soudům, obraťte se na rozhodce (3)

ROZHODČÍ ŘÍZENÍ

Vyhněte se soudům, obraťte se na rozhodce (3)

[*] Stálé rozhodčí soudy mají předem jednoznačná pravidla
V předchozích článcích (HN 2. a 9. července) jsem připomněla, že podle zákona o rozhodčím řízení je možné zřizovat stálé rozhodčí soudy. Tyto instituce však mohou být zřízeny pouze na základě zvláštního zákona.
V současné době poskytuje platná právní úprava omezenou možnost pro vznik institucionálních rozhodčích soudů. Na základě zákona č. 223/1994 Sb. působí Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dřívější název od roku 1949 Rozhodčí soud při Čs. obchodní komoře, resp. od roku 1980 Rozhodčí soud při Československé obchodní a průmyslové komoře) jako jediný stálý rozhodčí soud s obecnou působností na majetkové spory. Podle zákona č. 214/1992 Sb. byl založen Rozhodčí soud při Burze cenných papírů Praha, specializovaný převážně na spory z burzovních obchodů. Zatím poslední zákonnou možnost ke zřízení rozhodčích soudů dává zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, na jehož základě byl v roce 1996 zřízen Rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze Kladno, specializovaný na spory z burzovních, mimoburzovních a souvisejících obchodů s nerostnými komoditami a dřevem, na výrobky z nich a odpady.

Významná oprávnění

Stálé rozhodčí soudy mají některá významná oprávnění ve srovnání s rozhodci působícími mimo tyto soudy v rozhodčím řízení "ad hoc". Především mají právo vydávat vlastní statuty a řády, jimiž stanoví vlastní organizační strukturu, zásady hospodaření, procesní pravidla pro rozhodčí řízení, pravidla o nákladech řízení, odměňování rozhodců a další důležité otázky vlastní organizace a činnosti. Jedinou zákonnou podmínkou je, aby tyto normy byly publikovány v Obchodním věstníku. Uvedené pravomoci jsou ze zákona svěřeny pouze stálým rozhodčím soudům, nikoli jiným subjektům (právnickým nebo fyzickým osobám).
Stálé rozhodčí soudy mají oprávnění vést listiny rozhodců a stanovit kritéria pro zápis rozhodců na tyto listiny. To jim dává možnost ovlivňovat kvalitu rozhodování ve sporech vedených před nimi, což je koneckonců v jejich zájmu, protože musí do značné míry garantovat správnost vydaných rozhodčích nálezů (přinejmenším po formální stránce). Rovněž právo vedení listiny rozhodců patří pouze stálým rozhodčím soudům, nikoli jiným subjektům.
Rozhodčí řízení je tak drahé (nebo tak levné), jak se na tom strany s rozhodci dohodnou. S ohledem na soukromoprávní charakter rozhodčí smlouvy není ani otázka nákladů rozhodčího řízení upravena žádným obecně platným právním předpisem, což je správné.
V rozhodčím řízení "ad hoc" záleží zcela na stranách sporu a rozhodcích, kolik bude řízení stát. Cena bude vycházet pravděpodobně nejčastěji ze sjednané odměny rozhodce a administrativních výloh, které se předpokládají v průběhu řízení (např. poštovné, telekomunikační poplatky, sekretářské práce, pronájem prostor pro ústní jednání apod.).

Drahé, nebo levné?

Stálé rozhodčí soudy vydávají a publikují v Obchodním věstníku pravidla o nákladech řízení ve sporech, které jsou před nimi vedeny. Pro účastníky sporů má tato okolnost praktický význam, neboť dopředu vědí, kolik za řízení před konkrétním soudem zaplatí. Obdobně jako u rozhodců "ad hoc" cena řízení před stálým rozhodčím orgánem se odvíjí z odměny rozhodců a provozních nákladů soudu. Např. Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR má zvláštní sazebník nákladů pro mezinárodní spory a zvláštní pro vnitrostátní spory. Ceny mezinárodních sporů jsou vyšší, neboť řízení je po všech stránkách náročnější, a tím i dražší.
Často slýchám názor, že rozhodčí řízení je obecně dražší než řízení před státními soudy. Chtěla bych oponovat, protože to není pravda, přinejmenším to nelze tvrdit paušálně. Pokud jde o rozhodčí řízení "ad hoc", troufám si tvrdit, že v běžných sporech zejména ve vnitrostátním styku by nemělo dosahovat čtyřprocentní výše poplatku, běžného v každé instanci u obecného soudu. Pokud jde o stálé rozhodčí instituce, mohu posloužit příkladem z Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR. Nejvyšší procentní zatížení ve vztahu poplatku za řízení k hodnotě sporu je u sporů "nejlevnějších", tj. od 100 - 500 tisíc Kč, kde toto procento činí 9 - 15 % podle toho, zda jde o mezinárodní nebo vnitrostátní spor. Naproti tomu v kategorii nejběžněji se vyskytujících sporů mezi jedním a pěti milióny hodnoty činí toto procento již jen 8 % u mezinárodních a 6 % u vnitrostátních sporů, což je u první kategorie srovnatelné s dvouinstančním řízením před obecným soudem a u domácích sporů dokonce levnější.

Shrnutí na závěr

Rozhodčí řízení je efektivní a rychlý způsob rozhodování majetkových sporů a jako takový jej lze jen doporučit.
Při výběru vhodného rozhodce při rozhodování "ad hoc" je lépe dát přednost osobám s právnickým vzděláním a praxí v oboru, a pokud možno též s rozhodčí praxí. U stálých rozhodčích soudů garantuje kvalitu rozhodců příslušný soud.
Před sjednáním rozhodčí doložky na stálý rozhodčí soud se doporučuje zjistit, jak probíhá řízení před tímto soudem a jaké jsou poplatky (to se týká zejména zahraničních rozhodčích institucí, u nichž může být řízení velmi drahé).
Rozhodčí smlouvu se doporučuje zahrnovat ve formě rozhodčí doložky přímo do příslušných smluv, popř. do dodacích či obdobných podmínek, pokud jsou nedílnou součástí smlouvy. Pokud byla (hlavní) smlouva uzavřena v minulosti bez rozhodčí smlouvy (doložky), je možné ji doplnit dodatečně formou dodatku k (hlavní) smlouvě.
JUDr. JITKA MOTHEJZÍKOVÁ, tajemnice Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR