Nejbohatší země a největší dlužník

SPOJENÉ STÁTY

Nejbohatší země a největší dlužník

[*] Čistý zahraniční dluh loni stoupl nad hranici 800 miliard dolarů
Jako dávná hospodářská minulost připadá dnes Američanům velký postrach druhé poloviny osmdesátých let. Tehdy USA jako největší dlužník světa upadaly vlivem ustavičně rostoucího schodku rozpočtu i obchodu stále víc do dluhů vůči japonským a evropským investorům. Při nynějším hospodářském rozmachu, nízké nezaměstnanosti, rozumné finanční politice a zároveň vzhlížení jiných bohatých zemí k americké "nové ekonomice" již zcela ustupuje do pozadí skutečnost, že navzdory tomu je zahraniční zadluženost USA stále ještě nejvyšší na světě a že dluhy stoupají pořád dál.
V roce 1996 se čistá zahraniční zadluženost zvýšila o 193,8 miliardy dolarů, a dosáhla tím sumy 813,3 miliardy USD, jak teď potvrzuje zpráva analytického odboru Ministerstva obchodu USA. Do uvedené sumy dluhů, měřených při tržní hodnotě, se promítá rozdíl mezi tím, co investovali v zahraničí Američané (celkem bezmála 4,3 biliónu USD) a co zahraniční investoři v USA (asi 5,12 biliónu). A to do všeho - počínaje

cizími měnami nebo státními dluhopisy přes akcie a cenné papíry až po investice do podniků. Cena amerických aktiv v zahraničí sice loni rostla rychleji než cena zahraničních aktiv v USA, ale to se více než vyrovnalo vzestupem kursu dolaru. K zvětšení amerického dluhu v zahraničí proto loni vedly nové výpůjčky, a ne změny v hodnotě aktiv a závazků. Přitom hlavní příčinou vzestupu zadluženosti byl deficit na běžném účtu americké platební bilance, který roční sumou 148 miliard USD dosáhl nejvyšší úrovně za poslední téměř desetiletí.
Američané si také dnes stále víc půjčují v zahraničí k tomu, aby financovali dodatečné domácí výdaje. Ale nejsou tím znepokojeni ani zdaleka tak jako před deseti lety. Zatímco tehdy byl platební schodek na běžném účtu poháněn nahoru vysokým rozpočtovým deficitem, dnes jej pohání hospodářský rozmach a rychle rostoucí poptávka po dovozu spotřebního a investičního zboží. (mi)