Úspěch odstátnění KB a ČSOB komplikuje slovenská karta

Úspěch odstátnění KB a ČSOB komplikuje slovenská karta

[*] Dohoda se slovenskou stranou je cesta k většímu výnosu
Není tajemstvím, že privatizaci největšího tuzemského peněžního ústavu, Komerční banky, stejně jako Československé obchodní banky, komplikují vazby se Slovenskem. Vláda pověřila ministra financí Ivana Pilipa a guvernéra České národní banky Josefa Tošovského, aby se pokusili rozlousknout hned několik oříšků.

Na prodej by mohl být 34procentní balík KB

V Komerční bance představuje podíl státu v držení Fondu národního majetku ČR 48,74 procenta základního jmění, ovšem včetně akcií, které nárokuje Fond národního majetku SR. O velikosti slovenského podílu se vede v posledních letech spor. Zatímco slovenská strana požaduje třetinový podíl z objemu akcií v držení FNM ČR, čeští představitelé podle současných informací uznávají nárok jen na 12,8 procenta. A to vzhledem k tomu, že po rozdělení federace v roce 1993 došlo ke zvýšení hodnoty základního jmění KB a ke změně nominální hodnoty jejích akcií. Slovenský fond podal již na český protějšek žalobu o vydání akcií, na druhé straně ale současně neoprávněně zadržuje akcie Všeobecné úvěrové banky, které naopak náležejí české straně.
V materiálu Ministerstva financí se navrhuje, aby specifické podmínky prodeje vedoucí k odstranění slabých stránek KB a dosažení cílů privatizace byly formulovány ve spolupráci s poradenskou firmou a managementem společnosti.
V případě, že by došlo k dohodě se slovenskou stranou a prodával se celý zhruba 48procentní podíl v současném držení FNM, mohl by při volbě doporučené varianty přímého prodeje s uplatněním oboustranných opcí činit první podíl převáděných akcií 34 procent. Stát by po dvou letech vyhodnotil přínos investora a ten by případně mohl svoji účast v KB navýšit. Tato metoda by měla přinést vyšší výnos, z něhož by odpovídajícím podílem mohly být uspokojeny i nároky slovenské strany.
Variantní metodou privatizace, která se však z hlediska privatizačních cílů i výnosnosti jeví méně výhodná pro stát, ale kterou prosazuje management KB, je prodej menšího 15-20procentního podílu akcií strategickému investorovi, kombinovaný s prodejem menších podílů širšímu okruhu investorů.

ČSOB v zajetí Slovenské inkasní

Pro navrženou privatizaci ČSOB uvažuje Ministerstvo financí se společným prodejem 65,69 procent v držení akcií českých subjektů, z nichž po 19,59 drží FNM ČR a Ministerstvo financí a 26,51 je v majetku České národní banky. Všichni již s tímto postupem vyjádřili souhlas. Podle představy MF by se mělo 51 procent akcií prodat zahraničnímu strategickému investorovi vybranému ve veřejném výběrovém řízení s tím, že 34 procenta akcií by získal ihned a zbytek by byl ponechán dva roky na FNM ČR. Obdobně jako v případě Telecomu by fond nabyvatele pověřil výkonem akcionářských práv, ale vymínil by si zastoupení v dozorčí radě. Pokud by nabyvatel po dvou letech trval na dokoupení zbytku akcií, zaplatil by kupní cenu zvýšenou o prémii, která by mohla odpovídat například polovině kupní ceny. V opačném případě, pokud by na odkoupení trval FNM a nikoliv nabyvatel, musel by investor odkoupit akcie za původní cenu zvýšenou o úrok.
Jinou variantou je rozprodat podíl po balíčcích akcií po 10 až 12 procentech ve veřejném výběrovém řízení a oslovit širší počet investorů, včetně dosavadních podnikových akcionářů.
Pokud by došlo k dohodě se slovenskou stranou, která prostřednictvím Slovenské národní banky drží v ČSOB 24,13 procenta akcií, mohlo by se dosáhnout vyššího výnosu a současně předejít možným budoucím vlastnickým neshodám.
Hlavním problémem, který komplikuje privatizaci ČSOB, je nedořešené financování Slovenské inkasní jednotky, s. r. o., a nedobytná pohledávka za touto společností v objemu bezmála 12 miliard korun. S klasifikací této pohledávky je problém a auditorský výrok firmy KPMG bez výhrad byl vydán s vyjádřením zásadní nejistoty.
Slovenská inkasní jednotka (SIJ) vznikla v rámci programu oddlužení ČSOB od nedobytných pohledávek vzniklých před rokem 1990. Stejně tak vznikla i Česká inkasní jednotka. Podle daného klíče zmíněné jednotky odkoupily nedobytné pohledávky od ČSOB, na což jim sama banka poskytla úvěr. Ten měl být podle určeného harmonogramu splácen. Ačkoliv vlastníkem SIJ je slovenské Ministerstvo financí, závazek vůči ČSOB není splácen.
Problém je v tom, že ačkoliv jde jednoznačně o komerční vztah mezi ČSOB a SIJ, je tento problém slovenskou stranou vnímán v kontextu nedořešených otázek z období dělení federálního majetku. ČSOB si je jista, že SIJ své závazky uhradí, určitou nejistotu však má ohledně časového plnění. Také proto se její akcionáři rozhodli nevyplatit za rok 1996 žádné dividendy a celý zisk, který přesáhl tři miliardy korun, převedli do rezervních fondů.

Stranu připravili:
MARTIN JAŠMINSKÝ,
OLGA SKALKOVÁ