Zastupitelské úřady jsou nenahraditelné

Zastupitelské úřady jsou nenahraditelné

[*] Již od první republiky budovaná prestiž by mohla citelně utrpět
Nedávný návrh Ministerstva zahraničních věcí (MZV) uzavřít osm zastupitelských úřadů v zahraničí vyvolal značnou polemiku. Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny bezprostředně po zjištění tohoto záměru požádal svým usnesením vládu, aby hledala jiné cesty pro nalezení úspor ve státním rozpočtu než prostřednictvím rušení zastupitelských úřadů v zahraničí. Odrazilo se to však jen v upuštění od tohoto záměru v případě jednoho zastupitelského úřadu. Proti takovému kroku se kromě zahraničního výboru postavil i Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora a další. Změnit rozhodnutí vlády se jim však nepodařilo.

Patová situace

MZV, které tento návrh do vlády předložilo, se po letos již druhých rozpočtových škrtech v souvislosti s balíčkem hospodářských opatření ocitlo v nezáviděníhodné pozici. Proti původnímu rozpočtu ve výši 3,9 miliardy se jeho objem snížil o plných 600 miliónů, a to na 3,3 miliardy. Takovou rozpočtovou dietou ve výši plných 15 % neprošlo žádné jiné ministerstvo. Navíc se na výdajích MZV, které se realizují převážně v cizích měnách, negativně projevilo oslabení koruny proti ostatním evropským měnám. Vyústěním této patové situace byl návrh MZV na zrušení osmi zastupitelských úřadů v zahraničí, který byl předložen v červenci vládě.

Porovnání

Nejčastěji používaným argumentem na podporu záměru snižování počtu ambasád byl výsledek porovnání počtu velvyslanectví ČR s počtem velvyslanectví některých srovnatelných států. Do srovnání tak byly vzaty země, které se svou velikostí nebo počtem obyvatel příliš neliší od ČR - Rakousko, Maďarsko, Chorvatsko, Finsko, Dánsko a Nizozemsko. Porovnání počtu ambasád však může být jen velmi hrubým pomocným údajem pro dlouhodobé koncepční srovnání. I to však musí být činěno velmi obezřetně. Porovnání počtu úřadů totiž vypadá jinak, pokud srovnáváme jen počty ambasád, a jinak, připočteme-li k ambasádám generální konzuláty a stálé mise. V takovém případě bude u ČR číslo 111, u Rakouska 101, Maďarska 98, u Nizozemska 139 atd. Stačí také vybrat jinou skupinu podobných států. Nebo některé prostě přidat - například Belgie má celkem 122 zastupitelských úřadů v zahraničí, Uruguay 105, Polsko 146 atd. Na první pohled je tedy jasné, že počet zastupitelských úřadů ČR se neliší od srovnatelných států a že se pohybuje v jejich rámci. Ať už byly srovnávací kritérium i země vybrány tak, aby podporovaly záměr MZV věcí nebo zcela náhodně, výsledek je nepřesvědčivý.
Podobně je tomu i v případě argumentu rozpočtovými škrty. Uzavření sedmi zastupitelských úřadů by mělo podle údajů MZV přinést úsporu ve výši 80 miliónů Kč, což je částka marginální nejen v poměru ke státnímu rozpočtu, ale i k rozpočtu MZV. Ministerstvo přistoupilo k tak radikálnímu kroku - návrhu na uzavření konkrétních zastupitelských úřadů, aniž by využilo všech možností řešení rozpočtových problémů, které by vedly k zachování daných ambasád. O tom, že taková řešení existují, nás přesvědčují zkušenosti jiných zemí, kdy i v Praze najdeme ambasády, kde působí pouze jeden diplomat (např. právě Uruguay). I když je jasné, že takto zmenšený úřad nezvládne spolehlivě celou agendu, jako dočasné řešení je to rozhodně lepší než zcela rezignovat a opustit danou zemi. Tím se totiž zcela zpřetrhají všechny kontakty, které byly pečlivě pěstovány a udržovány mnohdy po několik desítek let. Ačkoliv úspory na uzavření ambasády se vyčíslit dají, ztráty právě oněch kontaktů a vazeb v případě uzavření ambasád jsou nevyčíslitelné. Nehledě na to, že takovým necitlivým krokem utrpí prestiž ČR nejen v dané zemi, ale i v celém teritoriu. Jinou cestou řešení tohoto problému může být sdílení jedné budovy velvyslanectví či hospodářského zázemí s jinou zemí, což je způsob, který některé státy z úsporných důvodů používají. Takové řešení by tedy rovněž přineslo určité úspory nutné k záchraně daných zastupitelských úřadů.

Schází koncepce

Bylo již mnohokrát řečeno, že závažný zásah do sítě zastupitelských úřadů, činěný v časové tísni a pod finančním tlakem, má minimální naději být dobrý. Abychom se do budoucna vyhnuli podobným nesystémovým krokům, je nezbytné vypracovat dlouhodobou koncepci sítě našich zastupitelských úřadů v zahraničí, která by na základě zahraničněpolitických a obchodních priorit přesně specifikovala, ve kterých zemích mají české ambasády být a ve kterých nikoli. Je třeba, aby o uvedené koncepci vedlo MZV intenzívní dialog jak s Parlamentem a dalšími ministerstvy, tak i s podnikatelskými subjekty, kterých se toto rozhodnutí týká. Je špatné, aby se tyto subjekty dovídaly takové rozhodnutí z novin a navíc v momentu, kdy je již vše rozhodnuto.

Vážnost ve světě

Všechny malé země mají určitou podobnost. Jsou na zahraniční spolupráci v zásadě odkázány mnohem více než země velké. Dá se dokonce říci, že nemohou přežít bez intenzívní zahraniční spolupráce. Této skutečnosti musí odpovídat i péče o zahraniční vztahy. Právě v nich je mnohdy prvním a základním prvkem zastupitelský úřad. Bohatá síť zastupitelských úřadů, budovaných již od první republiky, představuje pro naši zemi obrovskou hodnotu. Naše přítomnost v různých zemích světa má nejen význam jako opora pro ty, kteří tam vyjíždějí zejména ve věcech obchodu, ale také pro šíření informací o naší zemí a zvyšování její vážnosti ve světě. Je třeba proto vyvinout maximální úsilí pro zachování této hodnoty.
VILÉM HOLÁŇ,
předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny PČR
Počet zastoupení
Země Počet Celkový počet Počet
velvysla- zastupitel- obyvatel
nectví ských úřadu* (v mil.)
Česká 87 111 10,3
republika (před rušením)
Rakousko 76 101 8
Maďarsko 67 98 10,3
Chorvatsko 45 71 4,8
Finsko 60 74 5
Dánsko 69 105 5,2
Nizozemsko 91 139 15,3
Belgie 84 122 1é,2
Polsko 98 146 38,8
SRN 149 227 5í,6
Uruguay 65 105 3,2
* velvyslanectví, generální konzuláty a stálé mise
Pramen: velvyslanectví daných zemí v ČR