Humanitární pomoc ve vazbě na daňové předpisy

Humanitární pomoc ve vazbě na daňové předpisy

[*] Důležité je mít doklad o předání daru nebo jej nahradit protokolem o likvidaci majetku
[*] Daň a sankce jsou vymahatelné až do tří let
Problematika humanitární pomoci není v našich právních normách adekvátně (respektive vůbec) řešena. Poskytnutí pomoci postiženým v sobě skrývá řadu problémů, možných konfliktů se správní mocí a finančních důsledků (včetně sankcí) jak pro příjemce, tak i pro poskytovatele darů. Protože zákonné předpisy nepřipouštějí toleranci věcné chyby z důvodu občanské solidarity či zřetelného aktu humanity, učiněného byť v dobré víře (mohl by změnit Parlament úpravou zákona), bude povinností správy (zejména finanční) porušení předpisů sankcionovat a povinností dárců i obdarovaných sankce akceptovat.
Humanitární pomoc se v našich předpisech téměř zcela koncentruje do oblasti darů, což je oblast velmi složitá zejména ve vazbě na daňové předpisy. Nalezení správné, respektive nejméně bolestivé varianty vymezení vztahu mezi dárcem, obdarovaným a státem je velmi složité i pro skutečného odborníka a vyžaduje dobrou znalost řady předpisů. Naším cílem a jedním z projevů humanity je pomocí tohoto metodického návodu (nejedná se o bezplatný humanitární vklad určený někomu - to lze u nás ohodnotit a následně zdanit), zmenšit na nejnižší míru negativní důsledky aktu pomoci pro všechny účastníky tohoto vztahu.
Naší snahou je napomoci občanům i úřadům zvolit nejefektivnější řešení, vyvarovat se zbytečných chyb či napravit včas chybné kroky, učiněné v prvotní a chvályhodné euforii a také uniknout milému českému principu, že "každý dobrý skutek je spravedlivě potrestán". Budeme se snažit podat výklad předpisů co možná nejstručněji a nejsrozumitelněji, což v sobě na druhé straně nese i určitá zjednodušení a ústupy od detailů.

Okruh dárců

Principiálně se dá otázka pomoci rozdělit na tři skupiny osob a na tři formy pomoci: 1. Dárci 2. Prostředníci 3. Příjemci
Formy pomoci jednotlivcům:
1. Dary od nadací, fyzických a právnických osob, humanitárních organizací a obcí
2. Dotace, podpory a plnění ze státního rozpočtu
3. Půjčky

Ad A) Fyzické osoby neprovozující podnikatelskou činnost mohou poskytnout dar dvojím způsobem:
1. bez uplatnění odpočtu ze základu daně,
2. s uplatněním odpočtu od základu daně.
1. Fyzická osoba (tj. každý občan bez rozdílu, zda má či nemá zdanitelné příjmy) může poskytnout komukoliv a jakýkoliv dar a nehrozí mu nebezpečí žádné újmy.
2. Každá fyzická osoba (zaměstnanec, svobodný umělec, soukromník, spolupracující osoba), která má zdanitelný příjem (což je i mzda), má možnost odečíst od svého zdanitelného základu daně hodnotu daru až do výše 10 procent tohoto základu v případě, že
- je to částka věnovaná na humanitární, sociální, školské, zdravotnické, sportovní, kulturní a podobné účely,
- je darována právnickým osobám (tj. organizacím, nadacím, humanitárním organizacím, obcím aj.),
- částka činí nejméně 1000 Kč.
Tato forma daru je pro dárce výhodnější, protože je pro něj levnější o jeho daň z příjmu (mzdy). Nelze ji však uplatnit v případě, že se dar poskytuje konkrétní fyzické osobě (občan, živnostník), pokud to není osoba, která provozuje soukromou školskou činnost či zdravotnickou činnost (praxi).

Při uplatnění tohoto způsobu daru je nezbytné, aby každý dárce měl prokazatelný doklad (ústřižek složenky, vkladový pokladní doklad z banky, příjmový pokladní doklad společnosti nebo obce, potvrzení o příjmu daru hotově apod.) a ten předal zpracovateli svého daňového přiznání, případně si sám tuto částku uplatnil v daňovém přiznání za rok 1997.
V případě zaměstnanců je zpracovatelem daňového přiznání zaměstnavatel. Samozřejmě že je možné poskytnout dar v jakékoliv hodnotě, daňová úleva se však vztahuje pouze na 10 procent ze základu daně.
Ad B) Fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost (soukromníci) jsou na tom obdobně jako osoby, které nepodnikají, s jednou výjimkou. Tou je poskytnutí věcného (naturálního) daru (tedy ne peněz). Pokud byl poskytnut věcný dar ze zásob nebo z majetku firmy, ztrácí soukromník nárok na odpočet daně DPH na vstupu a musí věcný dar dodanit tak, jako by byl prodán. Do češtiny přeloženo: DPH, kterou dárce uplatnil při nákupu, se musí zaúčtovat do daně na výstupu a odvést finančnímu úřadu. Dále nelze u daně z příjmu promítnout zůstatkovou cenu daru (v případě majetku) nebo pořizovací cenu daru (v případě zásob) do nákladů, protože se nejedná o náklady na dosažení, udržení a zajištění příjmů.
Důrazně doporučujeme mít doklad o předání daru nebo jej nahradit protokolem o likvidaci majetku nebo zásob, protože v případě nejasné ztráty majetku (nejasné rozumějme písemně nepodložené) může finanční úřad usoudit, že účetnictví je vedeno neprokazatelně a anulovat celé účetnictví včetně daňového přiznání. Po roce určitě nebude jednoduché chybějící doklady vyžadovat po příjemci daru.
Opět upozorňujeme, že odpočet na dar je možný do výše 10 procent zdanitelného základu daně, jenom a pouze v případě jeho poskytnutí právnickým osobám a obcím nebo fyzickým osobám provozujícím činnost ve školství a zdravotnictví.
Každá právnická osoba může na dary (finanční i věcné) uplatnit odpočet položky snižující základ daně až do výše dvou procent tohoto základu s tím, že hodnota daru musí činit nejméně 2000 Kč. Opět platí, že v případě věcného daru není nárok na odpočet DPH na vstupu ani na ponechání pořizovacích nákladů v daňových dokladech, že dar musí být poskytnut pouze právnickým osobám a obcím nebo fyzickým osobám provozujícím činnost ve školství a zdravotnictví.
Ad D) Nejideálnějším poskytovatelem (a samozřejmě i příjemcem) humanitární pomoci jsou humanitární nebo neziskové organizace, což jsou samozřejmě i obce. Ony jsou za tímto účelem zřízeny a veškeré prostředky použité na odstraňování škod jsou započítávány do jejich nákladů. Tyto organizace mohou prostředky poskytovat komukoliv (tedy všem fyzickým i právnickým osobám), a to ať se např. opravují veřejné komunikace nebo třeba soukromé domy.

Prostředníci

Tuto skupinu mohou tvořit nejrůznější osoby. Od fyzických po právnické, od neziskových k ziskovým i rozpočtovým organizacím (včetně obcí).

Tomuto nepříjemnému důsledku se lze vyhnout tím, že shromažďování prostředků se bude dít na základě smluv (nejlépe mandátních nebo jiných příkazních), kde bude specifikováno, pro koho a na jaký účel prostředník peníze nebo věci shromažďuje. Tím se také tyto osoby vyhnou možnému stíhání za neoprávněný majetkový prospěch. Doporučujeme, aby funkce prostředníků byly přenechány neziskovým a humanitárním organizacím, které mohou být i konečným příjemcem poskytnutých darů. Opět platí, že věcné dary nejsou nákladem na dosažení a udržení příjmu a že je povinnost odvést DPH.

Příjemci

K daňovým "únikům" a z toho vyplývajícím problémům a sankcím může paradoxně dojít také u skupiny poškozených. Každý člověk a samozřejmě i podnikatelský či jiný subjekt, který obdrží dar (finanční i věcný), si musí uvědomit, že tento dar je jeho příjem a podléhá v lepším případě dani darovací, v horším případě ještě i dani z příjmu (naplatí pro neziskové a humanitární organizace a obce a také v případech vyjmenovaných v zákoně č. 357/1992 Sb., o dani darovací - viz níže). Nepřiznání daně definuje uvedený zákon jako "jiný majetkový prospěch". Daň a sankce jsou vymahatelné až do tří let.

Ad A) Fyzické osoby (občané) neprovozující podnikatelskou činnost.

Vše výše uvedené platí jak pro věcné, tak pro finanční dary, ale jen v tom případě, že jsou tyto dary uvedeny v daňovém přiznání (!!). Pokud nejsou, osvobození se na ně nevztahuje a musí se zaplatit daň. U daru od osob ve skupině:
- I. od jednoho do pěti procent,
- II. od tří do 12 procent,
- III. od devíti do 40 procent. V této skupině bude zřejmě uvedena většina darů, protože právě většina darů bude poskytnuta od osob, nadací a humanitárních organizací, které s příjemcem daru nejsou v žádném spřízněném vztahu. Může se stát, že vám někdo dá dva milióny korun. Vy z toho zaplatíte 160 tisíc Kč daně. Vzhledem k tomu, že jste si přečetli tento článek, máte štěstí, protože si tyto peníze schováte a zaplatíte daň. Chudák ten, kdo netuší, že podobné záludnosti v zákonech jsou a použije všechny peníze např. na opravu domu. Daně se zaplatit musí. Kde vezmete peníze na daně (a v případě prodlení i na sankce), nikoho, zejména úředníka, nezajímá. A protože jste fyzická osoba, ručíte za své závazky celým majetkem.
Ad B) Fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost. Při živelní pohromě jsou škody způsobené na majetku a zásobách, související s podnikáním, přímým nákladem.
Dar, který je poskytnut v souvislosti s podnikáním, není osvobozen od daně darovací a paradoxně může být považován i za ostatní příjem, ve smyslu zákona o dani z příjmu - viz § 10 zákona. Výčet příjmů uvedený v tomto paragrafu sice budí dojem omezeného výčtu, nicméně slovíčko "zejména" v úvodu paragrafu způsobuje, že se z výčtu stává pouze množina příkladů. Může se tedy stát, že vámi přijatý dar bude zdaněn jednak podle daně darovací, jednak podle daně z příjmu. Pokud se nepodaří získat k této věci oficiální výklad MF, o což budeme usilovat, je třeba konzultovat problém s příslušným finančním úřadem.
Ad C) Právnické osoby založené za účelem podnikání. I u právnických osob jsou při živelní pohromě škody způsobené na majetku a zásobách společnosti přímým nákladem. Dary přijaté právnickými osobami založenými za účelem podnikání jsou vždy považovány za příjem. Veškeré tyto příjmy jsou předmětem daně, a to i např. v případě, že půjde o opravy vodních toků, břehů či veřejností užívaných soukromých komunikací, které jsou ve vlastnictví jiném než obecním nebo státním.

Argument, že poškozeným nastal majetkový prospěch, může být samozřejmě vysloven, nicméně ve vazbě na vzniklé škody je k dispozici velký argumentační prostor pro to, zda se jednalo o převažující zájem všech a ne jen konkrétního jednotlivce. Velmi zásadní úlohu mohou v tomto případě sehrát obce, protože v rámci oprav či výstavby např. komunikace, vodního toku, místních sítí apod. lze opravit dvorek, dům či zprovoznit studnu. Domníváme se, že právě toto by mělo být současnou a jednoznačnou prioritou také v činnosti nadací nebo i institucí, jako je Červený kříž.
Na závěr je třeba dodat, že se nemohla vyčerpat celá problematika a že uvedená doporučení nejsou kuchařkou pro všechny případy. Snažili jsme se podchytit nejpodstatnější aspekty problému a naznačit způsoby jejich řešení. Konkrétní postup, jak a co dělat v některých modelových situacích, se pokusíme vysvětlit v příštím metodickém návodu.
ROSTISLAV SENJUK, místopředseda Sdružení plátců daní a daňový poradce