Únos prezidentova syna nevyřešen

Slovenská tajná služba prý dodnes využívá svazky StB

Únos prezidentova syna nevyřešen

* Chystaná publikace slovenské novinářky Ľ. Lesné poodkrývá pozadí únosu prezidentova syna M. Kováče mladšího zejména z hlediska spolupráce jeho aktérů s bývalou Státní bezpečností.
Bratislava (čtk, čí)
Slovenská tajná služba v čele s Ivanem Lexou pravděpodobně využívá ke svým cílům archívy bývalé Státní bezpečnosti (Stb). Slovenská informační služba (SIS) měla podle Lesné získat archívy StB nezákonně po rozdělení československé federace. Do únosu Michala Kováče ml. a jeho obvinění z podvodu vůči firmě Technopol bylo postupně zapojeno několik svědků s pochybnou minulostí. Především jde o mezinárodní zatykač, který německé úřady vydaly v roce 1995 na Kováče ml. po dodatečné výpovědi P. Krylova, již odsouzeného v Německu za svůj díl viny v podvodu na Technopolu. Žurnalistka se domnívá, že vysvětlením, jak mohl Krylov získat v roce 1981 doložku k vycestování z komunistického Československa i s rodinou, může být registr 1. správy StB. Krylovovým bratrancem je mezinárodně hledaný Branislav Chilo-Pták, jenž měl svědčit proti Kováčovi ml. Tento muž se prý navzdory zatykači v roce 1995 svobodně pohyboval po území Slovenska. V té době se měl setkat s ředitelem kontrarozvědky Jaroslavem S., jenž se údajně osobně angažoval v případu Technopol. Tento spolupracovník V. Mečiara měl být evidován společně s Mečiarem na jedné z vytržených stran z registračních svazků.
Podle Lesné tak celá aféra o účasti prezidentova syna v podvodu na společnosti Technopol byla vykonstruována a měla posloužit jen k diskreditaci prezidenta. K únosu pak došlo v okamžiku, kdy hrozilo, že celá konstrukce se po již dohodnutém výslechu Kováče juniora před německými úředníky zhroutí.