Boj proti skleníkovým plynům má být v příštích letech daleko energičtější

Opatření k ochraně klimatu směřují především do úspor energie

Boj proti skleníkovým plynům má být v příštích letech daleko energičtější

* Relativně vysoký příspěvek ČR k produkci skleníkových plynů vyžaduje jejich rychlejší omezování, než stanoví závazky z japonského Kjóta. Státní správa dostala sadu opatření využitelných při formulaci politiky ochrany klimatu.
Praha (daf)
Příliš lehce splnitelný limit, který vyplynul ze závěrů nedávné kjótské konference, podle něhož má ČR do roku 2008 až 2012 snížit produkci skleníkových plynů proti roku 1990 o osm procent, neuspokojuje odborníky kolem tzv. Národního klimatického programu ČR (NKP) v čele se Střediskem pro efektivní využívání energie - SEVEn. Ti požadují od vlády daleko energičtější kroky než dosud.
Svou iniciativu zdůvodňují tím, že příspěvek ČR ke globálním emisím skleníkových plynů je relativně vysoký. Vzhledem k vysokým emisím na obyvatele a na jednotku HDP je podle ředitele SEVEn Jaroslava Marouška nutné tuto situaci zásadně změnit. Hlavním nástrojem ke snižování emisí těchto plynů je snižování energetické náročnosti ve všech oblastech. Tato opatření zajistí vedle ekologických přínosů pro životní prostředí také ekonomické výhody projevující se například vyšší konkurenceschopností. Rovněž v souvislosti se zapojováním ČR do evropských struktur je zahrnutí těchto problémů nutností. Podle Marouška si však tyto změny vyžádají desítky let.
Zástupci NKP proto v zájmu nastartování tohoto trendu předkládají vládě návrh konkrétních opatření, ze kterých by měla čerpat státní správa při očekávané formulaci své politiky ochrany klimatu. Jde o kroky legislativní, daňové, dotační a dobrovolnou aktivitu hospodářské sféry zaměřenou především na úspory energií. Návrh počítá mimo jiné se zavedením standardů energetických auditů v budovách včetně jejich napojení na státní podporu výstavby. Podobným opatřením je i zavedení energetických štítků na spotřebiče s uvedením roční spotřeby energie apod. K velice silným daňovým nástrojům patří zavedení daní z uhlíkových paliv a daní ze spotřeby energie. Návrh podporuje již započatý přechod z dotací na teplo k dotacím na energetické úspory. Počítá se rovněž s dotacemi do obnovitelných zdrojů, na podporu hypoték pro energeticky úspornou výstavbu, leasingu energeticky úsporných technologií, s dotacemi na zalesňování, do hromadné dopravy a na využívání biomasy.
Ve hře jsou též i tzv. adaptační opatření - především v lesním a vodním hospodářství (změna druhového složení lesů, vytváření závlahových systémů), která mají pomoci přírodě čelit očekávaným narůstajícím dopadům klimatických změn.