Lovecká výprava do hlubin duše

Svéráz národního lovu: Snímek, jímž se do našich kin vrací ruská kinematografie.

Lovecká výprava do hlubin duše

Jedním z tradičních témat ruské literatury a umění je lov. Ovšem již klasičtí autoři se loveckými scénami obrazně vyjadřovali ke stavu ruské společnosti. Také petrohradskému filmovému režisérovi Alexandru Rogožkinovi (ročník 1949) poskytl průběh jedné lovecké výpravy látku k obecnějším úvahám o svérázné národní povaze, ale i o úpadku základních lidských hodnot v jeho vlasti. Snímek nazvaný Svéráz národního lovu (Rusko 1995, 93 minuty, do našich kin distribuuje: CinemArt) je ale tvůrcem koncipován jako svižná situační i konverzační komedie, prošpikovaná vynikajícími gagy.
Rogožkinův humor není lacině podbízivý, jeho ironický nadhled není přehlíživý. Patřičný odstup mu umožňuje postava cizince, mladého finského sociologa, jenž chce nasbírat další materiál pro knihu o zvláštnostech lovu a loveckých rituálech v různých zemích. Setkání s ruskou mentalitou Fina uvádí do permanentního zmatku, z něhož vede jediná cesta - společně s ostatními konzumovat kvanta vodky. Tuto postavu vytvořil finský herec Ville Haaksalo, v dalších rolích účinkují Alexej Buldakov, Viktor Byčkov, Semjon Strugačev, Sergej Kuprijanov a další.
Film se výrazně liší od všech dosavadních snímků svého tvůrce, které byly doposud laděny do temných barev. "Rogožkinův pohled na minulou i současnou společnost byl a je nelítostný," napsal v souvislosti s uvedením této komedie na torotském filmovém festivalu kanadský kritik. Měl na mysli zejména paradokumentární obraz mechanismu manipulace Ostraha (1989), analýzu "psychologie násilí" ve filmu Čekista (1991) či téměř halucinační vize Život s idiotem (1993) a Akt (1994).
Svérázem národního lovu se do našich kin vrací po dlouhá léta opomíjená (v mnoha ohledech neprávem) ruská kinematografie. Za touto vlaštovkou by mohly následovat další, i když chaotická realita dnešního Ruska žádnému distributorovi takové rozhodnutí patrně neulehčí. (iv)